Divadlo Na zábradlí vzkřísilo Tolstého mrazivou odpověď na smysl života

Nahrávám video

Ve svém posledním románu Vzkříšení vylíčil Lev Nikolajevič Tolstoj společenskou atmosféru Ruska konce devatenáctého století. Příběh o pokřivenosti ruské justice a morálky se rozhodlo v dramatizaci uvést pražské Divadlo Na zábradlí. V hlavních rolích morálně čisté prostitutky a prohnilého šlechtice se představují Kateřina Císařová a Miloslav König.

„Tragický konflikt na Ukrajině nás staví před komplikovanou otázku, jak se ve stínu válečných zločinů stavět k ruské kultuře – podle mě je naším úkolem o klasických dílech debatovat, přemýšlet o jejich novém kontextu či způsobu inscenování, nikoli však je zakazovat či se jim programově vyhýbat,“ uvedl režisér Jan Mikulášek.

V inscenaci Vzkříšení zdůrazňuje nadčasové rysy Tolstého románu i společenské kontrasty. Tolstoj podle něho v románu kritizuje nelidskost a nefunkčnost ruských státních institucí, přetvářku církve a elit a zároveň nemilosrdně odhaluje patologické rysy v myšlení a chování celé ruské společnosti.

„Velcí autoři jako Tolstoj nebo Dostojevskij mají schopnost psát způsobem, že když je člověk čte dnes, jako by četl současného autora,“ oceňuje herec Miloslav König. Jeho kolegyně Kateřina Císařová podobně jako Mikulášek nahlíží dramatizaci v kontextu ruské agrese vůči Ukrajině.

Barbora Bočková
Zdroj: Divadlo Na zábradlí/KIVA

„Člověk zpanikaří, říká si, jak je možné, že něco takového můžeme dopustit, tak začne pomáhat, reflektovat vědomě, že ta pomoc je i nám samým, abychom se z toho nezbláznili,“ míní.

V Tolstého světě nic není černobílé a postavám nezbývá nic jiného, než pokoušet se svět kolem sebe pochopit a najít si v něm své místo. „Téma je nadčasové: vůbec vztah k životu, co je hodnota, v čem spočívá smysl žití – a odpověď je sice mrazivá, ale asi pravdivá. Člověk, který zůstane sám, očistí se od všeho, přesto není šťastný,“ uzavírá dramaturgyně Dora Štědroňová.

Vzkříšení je poslední premiérou pětašedesáté sezony Divadla Na zábradlí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 20 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...