Ve svém posledním románu Vzkříšení vylíčil Lev Nikolajevič Tolstoj společenskou atmosféru Ruska konce devatenáctého století. Příběh o pokřivenosti ruské justice a morálky se rozhodlo v dramatizaci uvést pražské Divadlo Na zábradlí. V hlavních rolích morálně čisté prostitutky a prohnilého šlechtice se představují Kateřina Císařová a Miloslav König.
Divadlo Na zábradlí vzkřísilo Tolstého mrazivou odpověď na smysl života
„Tragický konflikt na Ukrajině nás staví před komplikovanou otázku, jak se ve stínu válečných zločinů stavět k ruské kultuře – podle mě je naším úkolem o klasických dílech debatovat, přemýšlet o jejich novém kontextu či způsobu inscenování, nikoli však je zakazovat či se jim programově vyhýbat,“ uvedl režisér Jan Mikulášek.
V inscenaci Vzkříšení zdůrazňuje nadčasové rysy Tolstého románu i společenské kontrasty. Tolstoj podle něho v románu kritizuje nelidskost a nefunkčnost ruských státních institucí, přetvářku církve a elit a zároveň nemilosrdně odhaluje patologické rysy v myšlení a chování celé ruské společnosti.
„Velcí autoři jako Tolstoj nebo Dostojevskij mají schopnost psát způsobem, že když je člověk čte dnes, jako by četl současného autora,“ oceňuje herec Miloslav König. Jeho kolegyně Kateřina Císařová podobně jako Mikulášek nahlíží dramatizaci v kontextu ruské agrese vůči Ukrajině.
„Člověk zpanikaří, říká si, jak je možné, že něco takového můžeme dopustit, tak začne pomáhat, reflektovat vědomě, že ta pomoc je i nám samým, abychom se z toho nezbláznili,“ míní.
V Tolstého světě nic není černobílé a postavám nezbývá nic jiného, než pokoušet se svět kolem sebe pochopit a najít si v něm své místo. „Téma je nadčasové: vůbec vztah k životu, co je hodnota, v čem spočívá smysl žití – a odpověď je sice mrazivá, ale asi pravdivá. Člověk, který zůstane sám, očistí se od všeho, přesto není šťastný,“ uzavírá dramaturgyně Dora Štědroňová.
Vzkříšení je poslední premiérou pětašedesáté sezony Divadla Na zábradlí.