Obraz Bohumila Kubišty vytvořil český aukční rekord, prodal se za 123,6 milionu korun

Obraz Bohumila Kubišty vytvořil nový tuzemský aukční rekord. Dílo s názvem Staropražský motiv se na nedělní aukci v Praze prodalo za 123,6 milionu korun včetně dvacetiprocentní aukční přirážky.

Vyvolávací cena černobílého Staropražského motivu byla 25 milionů korun. I pokud by se  dílo prodalo za ni, byl by prodej autorským rekordem. Nejdražším Kubištovým dílem prodaným v tuzemské aukci dosud bylo dílo nazvané Zátiší vydražené v roce 2013 za 18,49 milionu korun včetně přirážky.

Do aukce vstoupil Staropražský motiv s cenou 38 milionů korun, které dosáhl v internetovém přihazování. Na sále pak cena vystoupala o více než 60 milionů korun, když v závěru licitovali dva až tři zájemci.

Zlom v tvorbě

Kubišta se počítá k zakladatelům české moderní malby. Za více než dvacet let se v dražbách objevilo pouze 14 Kubištových olejů. Rok 1911, kdy namaloval Staropražský motiv,  je všeobecně vnímán jako období zásadního zlomu v tvorbě tohoto umělce a nese se ve znamení přehodnocení jeho zkušenosti z pobytu v Paříži. Ta vedla mimo jiné k formulaci vlastní estetiky kubismu.

Ideově Kubišta čerpal z předních představitelů tehdejší evropské filozofie, jakými byli například Arthur Schopenhauer, Henri Bergson nebo Immanuel Kant, ale i z myšlenkových směrů pro tehdejší dobu exotických, například z indické filozofie.

Porazil Kupku

Tuzemský aukční rekord  dosud držel obraz Divertimento II Františka Kupky, jenž se v roce 2020 prodal za 90,24 milionu korun. Sesadil tehdy z prvního místa Pikovou dámu od Toyen, která český aukční rekord držela jen měsíc. Tvorba Toyen byla zastoupena i na aktuální aukci. Její Samotáři z roku 1936 se vyvolávali za stejnou cenu jako Kubištovo dílo, prodali se za 54 milionů včetně přirážky. 

Poprvé se také v neděli při tuzemské aukci výtvarného umění na sále překonala hranice 100 milionů korun. Bez přirážky, která činí 20 procent, cenu licitátor odklepl na hodnotě 103 miliony korun a sálem zazněl bouřlivý potlesk přítomných vstoje.

  • Bohumil Kubišta: Staropražský motiv, 123,6 mil. Kč, prodáno: 2022
  • František Kupka: Divertimento II, 90,24 mil. Kč, prodáno: 2020
  • Toyen: Cirkus, 78,65 mil. Kč, prodáno: 2021
  • Toyen: Piková dáma, 78,65 mil. Kč, prodáno: 2020
  • Oskar Kokoschka: Praha - Pohled z křižovnického kláštera, 78,5 mil. Kč, prodáno: 2019
  • František Kupka: Plochy příčné II , 78 mil. Kč, prodáno: 2019
  • František Kupka: Série C I. (Protihodnoty), 62 mil. Kč, prodáno: 2016
  • František Kupka: Tvar modré, 57,4 mil. Kč, prodáno: 2012
  • Mikuláš Medek: Akce I (Vajíčko), 57 mil. Kč, prodáno: 2019
  • Toyen: Samotáři, 54 mil. Kč, prodáno: 2022

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 8 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 9 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...