Největší odběratel ruského plynu v Německu má problémy, žádá vládu o pomoc

Německá energetická společnost Uniper, která je největším odběratelem ruského plynu v Německu, požádala vládu v Berlíně o pomoc. Společnost, která se dostala do potíží kvůli nedostatku plynu a jeho prudce rostoucím cenám, navrhuje kapitálová opatření, aby vláda mohla do podniku vstoupit. Uniper chce také přenášet cenovou zátěž plně na zákazníky. Cílem je zastavit kumulaci ztrát a zajistit firmě likviditu. Německý ministr hospodářství Robert Habeck reagoval, že země nenechá klíčové energetické společnosti padnout.

Šéf Uniperu Klaus-Dieter Maubach tvrdí, že i přes problémy s dodávkami plynu a vysokými cenami je společnost finančně v pořádku. „Nehrozí nám platební neschopnost,“ řekl Maubach na tiskové konferenci v Düsseldorfu.

Uniper také oznámil, že hlavní akcionář, kterým je finská společnost Fortum, s německou vládou jedná o možnostech restrukturalizace tak, aby vznikla ve vlastnictví Německa společnost zajišťující bezpečnost dodávek.

„Z politického hlediska je jedna věc jasná. Nedopustíme, aby klíčové společnosti zkrachovaly a aby to následně způsobilo turbulence na světovém energetickém trhu,“ prohlásil Habeck. Uvedl, že spolková vláda na stabilizačních opatřeních pracuje a že se všemi účastníky úzce jedná. „O konkrétní formě podpory se bude nyní jednat a poté se rozhodne,“ doplnil.

Média už dříve naznačovala, že by německý stát mohl v Uniperu převzít více než třicetiprocentní podíl, aby energetickou společnost zachránil a aby předešel řetězové reakci s konečnými dopady na veřejnost. Dopady by mohla pocítit i Česká republika, jejíž obchodní firmy přes Německo nakupují plyn.

Vláda dříve pomohla Lufthanse

Pomoc Uniperu či jiným významným energetickým firmám nevyloučil ani kancléř Olaf Scholz. Ten nedávno poukázal na to, že na stole jsou i nástroje, které se za koronavirové pandemie použily na záchranu velkých společností, jako jsou aerolinky Lufthansa. Berlín tehdy národnímu leteckému dopravci poskytl záchranný balík devět miliard eur (223 miliard korun).

Uniper se v červnu stal první německou energetickou společností, která začala bít na poplach kvůli nedostatku plynu a jeho prudce rostoucím cenám. Uvedla zároveň, že jedná o případné vládní záchraně. Německo nyní schválilo úpravu zákona, která by kabinetu umožnila zachránit energetické společnosti, které se dostanou do finančních potíží kvůli prudkému růstu cen energií.

Německo je na plynu z Ruska odkázané, závislost se ale snaží rychle snížit. Ruská plynárenská společnost Gazprom v červnu snížila tok plynu v produktovodu Nord Stream 1 zhruba na čtyřicet procent původní kapacity. Na tento plynovod se nyní soustředí pozornost kvůli pravidelné roční údržbě, která začíná v pondělí. Panují obavy, že Rusko by odstávku mohlo využít k zastavení dodávek.

Německá vláda již v červnu vyhlásila kvůli problémům s dodávkami plynu z Ruska stav výstrahy, což je druhý varovný stupeň. Kabinet se ještě více zaměřil na plnění zásobníků. Habeck také opakovaně vyzývá veřejnost i podniky, aby co nejvíce šetřily energií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 7 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 13 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026
Načítání...