V programu Covid – nepokryté náklady přijalo ministerstvo přes osm tisíc žádostí, většinu nezamítlo

Nahrávám video

Tento týden skončilo podávání žádostí o jednu z posledních kompenzací, které pomáhaly podnikatelům zasaženým koronavirovými zákazy. V programu Covid – nepokryté náklady přijalo ministerstvo průmyslu přes osm tisíc žádostí za devět a půl miliardy korun. Většinu úřady nezamítly.

Ještě před půl rokem měl například majitel Panther Gym Čakovice tělocvičnu prázdnou. A chystal se na to, že bude žádat o peníze z nového programu na podporu uzavřených provozoven. Už tehdy počítal, o kolik peněz přijdou.

„Přijdeme o kompenzační bonus pro dva jednatele, takže celkově v novém balíčku bychom byli, řekněme, o nějakých čtyřicet až padesát tisíc níže,“ uvedl v březnu Miroslav Albrecht.

Nakonec ale na program Covid – nepokryté náklady nedosáhli v čakovické posilovně vůbec. Za pět měsíců tak přišli na státní podpoře o 350 tisíc korun.

„Tím, že jsme zažádali na sebe – jako na osoby – o kompenzační bonus, tak jsme neměli nárok na jakékoli kompenzace pro firmu, což je naprosto tristní,“ vysvětlil Albrecht s tím, že situaci musel řešit opět formou úspor a dalších kroků, aby pět měsíců roku přežili. Teď už fungují na 95 procent. Ne všichni zákazníci se jim vrátili, přibyli ale i noví.

Zákonné nastavení kompenzačního bonusu totiž vylučovalo souběh s podporou nepokrytých nákladů. „Co se týče všech ostatních programů, tak tam jsme řešili souběh tak, že jsme žadatele nechali zohlednit dotace z jiných programů, a ty si v podstatě odečetli od těch dalších nepokrytých nákladů,“ vysvětluje náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Martina Tauberová.

Vedoucí oddělení analýz Hospodářské komory Karina Kubelková upřesnila, že ve finále byl program udělán tak, že pokles obratu musel být aspoň padesát procent. „Což z našeho pohledu je poměrně přísné kritérium a zároveň firmy nejsou kompenzovány tolik, kolik by kompenzovány být mohly, takže byl to těžce vyjednaný kompromis,“ dodala.

Na program Covid – nepokryté náklady ale dosáhli například ve společnosti Fruitisimo a k tomu využívali i další podpory. Za měsíce, během kterých nemohli kvůli zákazům otevřít, jim spadly tržby zhruba o šedesát procent. Teď už ale fungují normálně.

„Využili jsme všech státních podpor a dohodli se na centrále se zaměstnanci na snížení platů po nějakou přechodnou dobu. A vymysleli jsme nějaké způsoby, jak prodávat mimo naše prodejny,“ vysvětlil v květnu zakladatel a majitel společnosti Fruitisimo Jan Hummel.

V současnosti už existuje jen program na podporu kultury a některé záruky – tedy pomoc se získáním úvěrů pro ty podnikatele, kteří by na ně jinak těžko dosáhli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
12:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 1 hhodinou

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
včera v 16:04

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
včera v 11:37

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
včera v 06:30

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
včera v 06:00

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026
Načítání...