V programu Covid – nepokryté náklady přijalo ministerstvo přes osm tisíc žádostí, většinu nezamítlo

3 minuty
Covid – nepokryté náklady skončil
Zdroj: ČT24

Tento týden skončilo podávání žádostí o jednu z posledních kompenzací, které pomáhaly podnikatelům zasaženým koronavirovými zákazy. V programu Covid – nepokryté náklady přijalo ministerstvo průmyslu přes osm tisíc žádostí za devět a půl miliardy korun. Většinu úřady nezamítly.

Ještě před půl rokem měl například majitel Panther Gym Čakovice tělocvičnu prázdnou. A chystal se na to, že bude žádat o peníze z nového programu na podporu uzavřených provozoven. Už tehdy počítal, o kolik peněz přijdou.

„Přijdeme o kompenzační bonus pro dva jednatele, takže celkově v novém balíčku bychom byli, řekněme, o nějakých čtyřicet až padesát tisíc níže,“ uvedl v březnu Miroslav Albrecht.

Nakonec ale na program Covid – nepokryté náklady nedosáhli v čakovické posilovně vůbec. Za pět měsíců tak přišli na státní podpoře o 350 tisíc korun.

„Tím, že jsme zažádali na sebe – jako na osoby – o kompenzační bonus, tak jsme neměli nárok na jakékoli kompenzace pro firmu, což je naprosto tristní,“ vysvětlil Albrecht s tím, že situaci musel řešit opět formou úspor a dalších kroků, aby pět měsíců roku přežili. Teď už fungují na 95 procent. Ne všichni zákazníci se jim vrátili, přibyli ale i noví.

Zákonné nastavení kompenzačního bonusu totiž vylučovalo souběh s podporou nepokrytých nákladů. „Co se týče všech ostatních programů, tak tam jsme řešili souběh tak, že jsme žadatele nechali zohlednit dotace z jiných programů, a ty si v podstatě odečetli od těch dalších nepokrytých nákladů,“ vysvětluje náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Martina Tauberová.

Vedoucí oddělení analýz Hospodářské komory Karina Kubelková upřesnila, že ve finále byl program udělán tak, že pokles obratu musel být aspoň padesát procent. „Což z našeho pohledu je poměrně přísné kritérium a zároveň firmy nejsou kompenzovány tolik, kolik by kompenzovány být mohly, takže byl to těžce vyjednaný kompromis,“ dodala.

Na program Covid – nepokryté náklady ale dosáhli například ve společnosti Fruitisimo a k tomu využívali i další podpory. Za měsíce, během kterých nemohli kvůli zákazům otevřít, jim spadly tržby zhruba o šedesát procent. Teď už ale fungují normálně.

„Využili jsme všech státních podpor a dohodli se na centrále se zaměstnanci na snížení platů po nějakou přechodnou dobu. A vymysleli jsme nějaké způsoby, jak prodávat mimo naše prodejny,“ vysvětlil v květnu zakladatel a majitel společnosti Fruitisimo Jan Hummel.

V současnosti už existuje jen program na podporu kultury a některé záruky – tedy pomoc se získáním úvěrů pro ty podnikatele, kteří by na ně jinak těžko dosáhli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 27 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...