Obce uvítaly záměr vlády kompenzovat jim výpadek příjmů. Výplata přes kraje prý ale vše zdrží

O příspěvek 1200 korun na obyvatele, který má obcím vyrovnat ztráty z kompenzačního bonusu pro podnikatele, nebudou muset obce žádat. Z návrhu zákona vyplývá, že po schválení normy a její publikaci ve Sbírce zákonů pošle ministerstvo financí příslušný obnos krajům do 60 pracovních dnů, ty pak obcím příspěvek přepošlou do pěti dnů. Zástupci obcí již návrh přivítali.

Sdružení místních samospráv uvítalo vládní záměr vyplatit obcím 1200 korun na obyvatele, není podle něj ale standardní, že je vyplatí přes kraje, protože obce jsou schopny komunikovat s vládou prostřednictvím finanční správy. Uvedl to europoslanec STAN a předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák. 

Vyplácení peněz přes kraje podle Polčáka jejich přesun jenom zdrží. Možnost výplaty přes finanční správu, která provádí výplatu obcím ze sdílených daní, je podle něj zavedená. Sdružení zastupuje téměř dva tisíce obcí a měst. 

  • Ministerstvo financí odhaduje výpadek daňových příjmů pro obce na 6,6 miliardy korun. Vládou navržený příspěvek představuje celkem 12,8 miliardy korun.

Návrh vláda schválila v pondělí. Chce, aby ho sněmovna přijala ve zrychleném jednání během prvního čtení. Požádat o zkrácené jednání plánuje i senátory. V případě, že návrh projde ještě v červnu, obce by příspěvek měly dostat na konci v září, těsně před krajskými a senátními volbami. Celkové náklady budou 12,8 miliardy korun.

„Příspěvek není účelově určen a nebude podléhat finančnímu vypořádání se státním rozpočtem. Obce ho budou moci použít dle svého uvážení, například na provozní výdaje, na dofinancování výpadku daňových příjmů do oblasti investic, popřípadě kofinancování dotací,“ uvádějí autoři návrhu. Kolik přesně obce dostanou, bude záviset na bilanci obyvatel podle Českého statistického úřadu k 1. lednu 2020.

Zástupci obcí a krajů před několika týdny kritizovali, že podle jejich odhadu přijdou obce, města a kraje kvůli kompenzačnímu bonusu pro OSVČ či zpětné kompenzaci daňových ztrát asi o 20 miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí uvedl, že podle vládních propočtů přišly obce o 6,6 miliardy a kraje o 3,3 miliardy korun. Jednorázový příspěvek plánuje vláda doplnit navýšením dotací pro investice v obcích, schválila na to v pondělí 9,7 miliardy. Krajům, jejichž příjmy ze sdílených daní budou také kráceny, vláda nabídne na silnice nižších kategorií pro tento rok šest a pro příští rok čtyři miliardy korun.

Sdružení místních samospráv podle Polčáka zmapovalo ohrožené investice. „Z mapy ohrožených investic se v případě, že vláda dodrží svůj slib, stane mapa připravených investic. Obce jsou připraveny realizovat je již letos,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 9 hhodinami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
9. 6. 2026

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
9. 6. 2026

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
9. 6. 2026

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
9. 6. 2026

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026
Načítání...