Obce uvítaly záměr vlády kompenzovat jim výpadek příjmů. Výplata přes kraje prý ale vše zdrží

O příspěvek 1200 korun na obyvatele, který má obcím vyrovnat ztráty z kompenzačního bonusu pro podnikatele, nebudou muset obce žádat. Z návrhu zákona vyplývá, že po schválení normy a její publikaci ve Sbírce zákonů pošle ministerstvo financí příslušný obnos krajům do 60 pracovních dnů, ty pak obcím příspěvek přepošlou do pěti dnů. Zástupci obcí již návrh přivítali.

Sdružení místních samospráv uvítalo vládní záměr vyplatit obcím 1200 korun na obyvatele, není podle něj ale standardní, že je vyplatí přes kraje, protože obce jsou schopny komunikovat s vládou prostřednictvím finanční správy. Uvedl to europoslanec STAN a předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák. 

Vyplácení peněz přes kraje podle Polčáka jejich přesun jenom zdrží. Možnost výplaty přes finanční správu, která provádí výplatu obcím ze sdílených daní, je podle něj zavedená. Sdružení zastupuje téměř dva tisíce obcí a měst. 

  • Ministerstvo financí odhaduje výpadek daňových příjmů pro obce na 6,6 miliardy korun. Vládou navržený příspěvek představuje celkem 12,8 miliardy korun.

Návrh vláda schválila v pondělí. Chce, aby ho sněmovna přijala ve zrychleném jednání během prvního čtení. Požádat o zkrácené jednání plánuje i senátory. V případě, že návrh projde ještě v červnu, obce by příspěvek měly dostat na konci v září, těsně před krajskými a senátními volbami. Celkové náklady budou 12,8 miliardy korun.

„Příspěvek není účelově určen a nebude podléhat finančnímu vypořádání se státním rozpočtem. Obce ho budou moci použít dle svého uvážení, například na provozní výdaje, na dofinancování výpadku daňových příjmů do oblasti investic, popřípadě kofinancování dotací,“ uvádějí autoři návrhu. Kolik přesně obce dostanou, bude záviset na bilanci obyvatel podle Českého statistického úřadu k 1. lednu 2020.

Zástupci obcí a krajů před několika týdny kritizovali, že podle jejich odhadu přijdou obce, města a kraje kvůli kompenzačnímu bonusu pro OSVČ či zpětné kompenzaci daňových ztrát asi o 20 miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí uvedl, že podle vládních propočtů přišly obce o 6,6 miliardy a kraje o 3,3 miliardy korun. Jednorázový příspěvek plánuje vláda doplnit navýšením dotací pro investice v obcích, schválila na to v pondělí 9,7 miliardy. Krajům, jejichž příjmy ze sdílených daní budou také kráceny, vláda nabídne na silnice nižších kategorií pro tento rok šest a pro příští rok čtyři miliardy korun.

Sdružení místních samospráv podle Polčáka zmapovalo ohrožené investice. „Z mapy ohrožených investic se v případě, že vláda dodrží svůj slib, stane mapa připravených investic. Obce jsou připraveny realizovat je již letos,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...