Všechny zájezdy na léto s odletem do 31. srpna zrušila cestovní kancelář Alexandria. Důvodem jsou výrazné změny podmínek v destinacích, které ovlivní kvalitu dovolených. Patří mezi ně snížení kapacity hotelů nebo omezení služeb ubytovacích zařízení jako stravování nebo animační programy. Alexandria postupně od 1. června zahájí nový prodej zájezdů do vybraných zemí a hotelů, kde bude možné se co nejvíce přiblížit původním podmínkám, informoval marketingový ředitel kanceláře Petr Šatný. Zájezdy na léto už zrušily i CK Exim Tours a Fischer. Zástupci cestovního ruchu se ve středu sešli s prezidentem republiky Milošem Zemanem. Podle nich by měla vláda vyčlenit na státní poukazy na dovolenou v tuzemsku alespoň 10 miliard korun.
Jen velmi málo zemí podle marketingového ředitele CK Alexandria Šatného zatím vydalo konkrétní nařízení na provoz hotelů v letních měsících. Z dosavadních informací ale podle něj vyplývá, že fungování hotelů bude omezeno.
Nelze navíc zaručit, že se koronavirus v ubytovacím zařízení nevyskytne. V takovém případě chybí jasná pravidla, co se stane s nakaženými hosty. V hotelech by pro ně podle Šatného měly být vyhrazené pokoje, ale místní orgány by mohly rozhodnout i o jejich umístění do státní karantény. Není ani vyřešeno, za jakých podmínek by se mohli vrátit do Česka.
„Naši zákazníci nejsou 'věci', aby byli během své dovolené 'někam' umísťováni,“ doplnil předseda představenstva CK Alexandria Alexandr Pavlov.
Alexandria měla na léto prodáno asi 30 tisíc zájezdů, před současným zrušením byla část přesunuta na příští rok. Při využití této možnosti CK klientům nabídla možnost získat 125 procent uhrazené částky. Žádost o storna podle Šatného přicházela minimálně. Lidé, kteří za letní zájezd zaplatili plnou cenu nebo zálohu, budou mít nárok na poukazy podle nové legislativy. Využít budou moci i přesunutí zájezdu na příští rok s cenovým bonusem.
Některé kanceláře chtějí dovolené v létě lidem stále zajistit, čekají na podmínky
CK Fischer, která ke zrušení prázdninových cest přistoupila v pátek, chce i nadále klientům letní dovolenou v zahraničí zajistit. „Ve chvíli, kdy od vlády dostaneme přesná pravidla cestování do jednotlivých destinací, tak klientům znovu představíme relevantní nabídku zájezdů,“ řekl mluvčí CK Fischer Jan Bezděk.
Záměrem rozhodnutí bylo podle něj vyvést klienty z nejistoty. Mohou podle aktuální situace svůj výběr přehodnotit, pokud budou chtít cestovat na dříve vybrané místo a podmínky to umožní, CK jim zájezd zajistí. „Cena v takovém případě nebude vyšší než za původní zájezd. Klient bude navíc přesně vědět, za jakých podmínek bude jeho destinace a i konkrétní hotel fungovat,“ dodal Bezděk.
CK Exim Tours, která o zrušení letních zájezdů rozhodla v pátek, pracuje na nové nabídce. Obchodní ředitel a mluvčí CK Petr Kostka věří, že seznam zemí, kam bude možné cestovat bez omezení, vláda brzy zveřejní.
„Klienti tak budou vybírat z relevantní nabídky a budou přesně vědět, jak budou jejich konkrétní hotely fungovat. Klienti, kteří měli koupený zájezd do zemí, kam nebude možné hned na začátku léta vycestovat, si mohou vybrat novou dovolenou,“ uvedl.
Jednotlivé státy postupně uvolňují opatření proti koronaviru a jednají o otevření hranic. Od středy je možné volné cestování mezi Českem, Slovenskem a Maďarskem bez nutnosti předložení negativního testu na onemocnění covid-19 a bez karantény. Lidé se ale do své země musejí vrátit do 48 hodin. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) vláda pracuje na celkovém rozvolnění režimu cestování. Státy rozdělí na rizikové a nerizikové.
Češi by podle ředitelky Odboru cestovního ruchu ministerstva pro místní rozvoj Renaty Králové podle stávajících předpokladů mohli bez testů na covid-19 cestovat před 15. červnem do Slovinska či Chorvatska, od 15. června do Rakouska, Německa, Maďarska a Řecka. Bulharsko by se jim mohlo bez testů otevřít od 1. července.
Pro cestovní ruch bude zásadní stimulace poptávky, míní odborníci
Pro obnovu cestovního ruchu bude klíčová stimulace poptávky. Pomůže jí již vládou schválené snížení sazby daně z přidané hodnoty u ubytovacích služeb z 15 na deset procent, přičemž u stravovacích služeb platí tato nižší sazba již od května, uvedli na on-line konferenci státní agentury CzechTourism prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza a místopředseda Fóra cestovního ruchu Martin Plachý.
Podpořit podnikatele v cestovním ruchu by mohly podle nich také státem dotované poukazy na dovolenou v tuzemsku, které připravuje ministerstvo pro místní rozvoj. Proces se ale podle odborníků příliš vleče. Češi se podle Prouzy začínají bát utrácet, velká část z nich neuvažuje o 14denní dovolené v tuzemsku. Stát by podle něj měl lidi podpořit, aby se nebáli někam vyrazit a peníze utráceli. Zapojit by přitom měl i podniky, které o to mají zájem.
Dopravci jako Leo Express, RegioJet i České dráhy by podle Prouzy byli rádi nápomocní při motivaci Čechů, aby objevovali opačný kout republiky. „Mluvím s automobilkami, které říkají, že by k novému autu zákazníkům rády daly třeba pět tisíc korun na benzin, aby vyjeli po Česku na dovolené,“ řekl.
Snížená sazba DPH by se podle něj měla vztahovat také na jídlo odnášené s sebou, protože někteří lidé se nebudou kvůli obavám z nákazy chtít vracet do restaurací.
Poptávku v cestovním ruchu prostřednictvím poukazů chce podpořit podle Plachého řada zemí v Evropě. Například Slovinsko podle něj nedávno schválilo vouchery na 200 eur pro všechny své občany.
„Nechápeme, proč se věci tak dlouho řeší a nepošlou se do vlády. Tak ať vláda přijme politickou zodpovědnost a řekne celému národu: My vám žádné vouchery neschválíme, prostě na to nemáme, nechceme to dát,“ uvedl Plachý. Vadí mu, že v médiích se mluví o obsazených kapacitách v některých lokalitách, což ale není reálný obraz tuzemského cestovního ruchu.
Také podle Prouzy je klamné uvádět, že kapacity se plní a žádný problém tedy není. „I kdyby tady Češi utratili to, co jindy v zahraničí, je to jen půlka, co sem dováželi cizinci,“ upozornil. Vláda by proto měla představit jednotné řešení, aby jednotlivé kraje nemusely přicházet s vlastními programy. Roztříštěnost těchto projektů na domácí turisty, kteří nechtějí být pouze na jednom místě, působí spíše negativně.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) minulý týden řekla, že chce, aby vláda začátkem června státní poukazy na dovolenou projednala. Měly by podle ní poté začít platit v červenci nebo srpnu. Nyní se diskutuje, zda mají podpořit cestovní ruch plošně, nebo případně jen nejvíce zasažené lokality.
Cestovní ruch chce deset miliard na poukazy na dovolenou v ČR
Na státní poukazy na dovolenou v tuzemsku by vláda měla vyčlenit alespoň deset miliard korun. Tato podpora by měla být schválena nejpozději do 28. června. Po středečním jednání s prezidentem republiky Milošem Zemanem to řekli předseda Fóra cestovního ruchu Viliam Sivek a místopředseda Fóra a viceprezident Svazu léčebných lázní ČR Martin Plachý. Prezidentovi na schůzce zároveň představili situaci kolem cestovního ruchu se zaměřením na dopady koronavirové krize. Prezident podle jejich slov vyjádřil plnou podporu při jednání s ministry.
Sivek s Plachým prezidenta informovali, že cestovní ruch se letos propadne o více než polovinu, což významně poznamená také státní rozpočet. Navíc je ohroženo zhruba 200 tiísíc pracovníkch míst, pokud stát cestovní ruch nepodpoří.
Zásadní podporou by podle zástupců podnikatelů v cestovním ruchu měly být státem dotované vouchery na dovolenou v ČR. Podle Plachého tolik nezáleží, jakou budou mít poukazy hodnotu, ale aby cílily na několik milionů obyvatel. „Zdá se, že tím, jak se otevřou hranice, řada našich občanů pojede na dovolenou do zahraničí. O to je tato podpora důležitější,“ řekl.
Prezident se podle Sivka o problematiku velmi zajímal. Je si podle něj vědom, že cestovní ruch byl zasažen krizí jako první. Ptal se podle něj tak na to, jak pomáhá bankovní sektor. Podle Sivka ale žádný z členů Fóra cestovního ruchu na podporu v programech na úvěry se státní zárukou COVID nedosáhl. Plachý doplnil, že banky vyhodnotily cestovní ruch jako rizikový sektor.
„Suma 750 miliard eur, o kterou komise navrhuje rozpočet navýšit, je obrovská, dosahuje téměř tří čtvrtin celého stávajícího sedmiletého rozpočtu. Nevíme přesně, jaký bude splátkový kalendář, jen, že tuto sumu všechny členské státy budou splácet 30 let po roce 2027. Celkový objem rozpočtu navržený komisí je podle mého názoru příliš velký,“ u
