Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) změní po třiceti letech svůj název na Sociální demokracii se zkratkou SOCDEM. V sobotu o tom rozhodl sjezd v Plzni značnou většinou delegátů. Ti si do čela strany opět zvolili Michala Šmardu, který v tajné volbě porazil místopředsedu Břetislava Štefana a někdejšího místopředsedu Lubomíra Zaorálka. Funkci prvního místopředsedy obhájil Igor Bruzl. Šmarda ve svém úvodním projevu prohlásil, že Sociální demokracie musí ukázat, že je prospěšná a není to parta „tlučhubů“. Straně se podle něj povedlo stabilizovat hospodaření a nyní se musí připravit na evropské, krajské a senátní volby.
ČSSD se přejmenuje na Sociální demokracii, rozhodl sjezd. Jejím šéfem zůstává Šmarda
Šmarda získal 97, tedy zhruba 56 procent hlasů. Zaorálka volilo 58 delegátů, což představovalo přes 32 procent. Štefan získal dvacet hlasů, tedy asi jedenáct procent. Celkem 179 delegátů odevzdalo 176 platných hlasů. Jeden nevolil žádného z kandidátů. Šmarda tak povede sociální demokracii i do příštích sněmovních voleb, jejichž řádný termín připadá na podzim 2025.
Staronový šéf strany po volbě delegátům poděkoval a řekl, že Sociální demokracie má skvělou historii a před sebou ještě lepší budoucnost. „Sociální demokracie už totiž dobře ví, jaké chyby nesmí nikdy opakovat. Sociální demokracie už nikdy nesmí ztratit důvěru českého národa,“ zdůraznil Šmarda.
Plán na reformu veřejných financí
Na následné tiskové konferenci Šmarda uvedl, že strana sobotní změnou názvu z ČSSD na Sociální demokracii a novou zkratkou SOCDEM a novým logem odstartovala etapu, která povede k jejímu návratu do sněmovny. Má připravený vlastní postup, jak reformovat veřejné finance. „Sociální demokracie je schopná dát do pořádku hrozivé deficity, kterých současná vláda dosahuje. Máme připravená opatření, která způsobí, že během dvou let od jejich přijetí Česká republika může ve svém rozpočtu dosáhnout ročně až o dvě stě miliard lepšího výsledku,“ tvrdí Šmarda.
Sociální demokraté podle svého předsedy mají připravený program, jak reagovat na změny na trhu práce, jak reagovat na nástup umělé inteligence, má připravený postup pro rozvoj bydlení. Pokud by se podařilo straně prosadit její plán, znamenalo by to výstavbu čtyř set tisíc nových bytů, uvedl Šmarda.
Za jednoznačný cíl strany označil návrat do dolní komory a získání vlivu na řízení státu. Sociální demokraté se ale podle něj poučili z předchozích chyb a slíbil, že za jeho vedení strana už nikdy nebude prodávat svůj program za pár funkcí. „Sociální demokracie potřebuje vstoupit do Poslanecké sněmovny, aby skončilo období přešlapování České republiky na místě. Potřebuje vstoupit do sněmovny proto, aby nabídla realistický program, který ukončí nesmyslnou chaotickou politiku současné pravicové vlády, a zároveň nepřipustí, aby se moci v České republice chopili nacionalisté, populisté nebo nepřátelé demokracie,“ uvedl Šmarda.
Někteří delegáti současnému vedení vytýkali, že strana a její názory nejsou zatím moc slyšet. Například Jan Smetana si na sjezdu postěžoval na to, že ČSSD v podstatě není vidět. „Máme jít mezi lidi, máme stát na náměstích,“ vyzýval Smetana, podle kterého není třeba kupovat marketingové týmy a prostor v médiích. I to plánuje Šmarda změnit, mimo jiné větší aktivitou na sociálních sítích, pravidelnými tiskovými konferencemi, výjezdy do krajů.
Sociální demokraté zároveň odmítli v programových rezolucích vládní úsporný balíček i důchodovou reformu. Chtějí zavést mimo jiné progresivní daň z příjmů firem i jednotlivců, zdanit velký majetek a zatížit jej i dědickou daní, obnovit elektronickou evidenci tržeb a vyjednat digitální daň. Slibují ale také třeba zkrácení pracovní doby na čtyři dny v týdnu. Teze písemných dokumentů představil delegátům někdejší premiér a eurokomisař Vladimír Špidla.
„Odmítáme destrukci průběžného důchodového systému,“ uvedl Špidla. Vláda Petra Fialy (ODS) pod záminkou důchodové reformy podle něho tento systém zásadně oslabuje. „Podle výpočtů, které máme, se každých deset let zdvojnásobí počet důchodců pod hranicí chudoby,“ prohlásil Špidla. Za 20 let bude stát podle něho vyplácet důchody, z nich nebude možné vyžít, což otevře cestu k privatizaci.
Konsolidační balíček označují sociální demokraté za daňový, kabinet podle nich navíc nabízí jen tupé škrty.
Ztráta důvěry
„V některých částech republiky jsme ztratili hodně důvěry. Jsou i kraje, kde si za to můžeme sami,“ připustil už ve svém sobotním úvodním projevu Šmarda. Sociální demokraté podle něj musí obyvatele přesvědčit o tom, že jsou odpovědní, že je na ně spoleh a že si dokážou poradit i s nynější krizí.
Česká republika prochází podle Šmardy jednou z nejhorších krizí související s covidovou epidemií, energetickou situací, rusko-ukrajinskou válkou a inflací a zdražováním. V kombinaci s pravicovou konzervativní vládou Petra Fialy (ODS) jde o „smrtící koktejl“, prohlásil Šmarda. Nešetřil ale ani nynější opozici, která se podle něj tváří levicově, ale ve skutečnosti je populistická. „Musí skončit doba blábolení a neplodných diskusí ve sněmovně. Politika musí být opět prospěšná lidem,“ zdůraznil Šmarda.
V minulých volbách strana ze sněmovny vypadla. V porovnání s dobou před zhruba deseti lety podstatně ztratila také v Senátu, v němž má jednoho zástupce. Šmarda řekl, že delegáti sjezdu dali nahlas najevo, „že se sociální demokracie vrací a Česká republika má velkou šanci na lepší budoucnost“. V současnosti se preference Sociální demokracie pohybují podle průzkumů kolem čtyř procent hlasů. Hranice pro vstup do dolní komory je jeden procentní bod výše.
Šmarda se narodil 6. července 1975 v Novém Městě na Moravě. Vystudoval gymnázium, poté začal podnikat, věnoval se mediálnímu, politickému a organizačnímu poradenství. Členem ČSSD je od roku 1993. V letech 1998 až 2014 působil jako asistent a poradce poslanců nebo Dagmar Zvěřinové, senátorky za ČSSD v obvodě Žďár nad Sázavou. Byl také členem ústředních orgánů sociální demokracie a pro stranu vedl několik volebních kampaní. Od března 2019 do dubna 2021 byl místopředsedou strany.
Šmarda je dlouholetým starostou Nového Města na Moravě na Žďársku (od listopadu 2010). Do novoměstského zastupitelstva se poprvé dostal na podzim 2006, o čtyři roky později usedl do křesla starosty. V roce 2016 byl krátce zastupitelem kraje Vysočina (nastoupil jako náhradník krátce před koncem volebního období, ve volbách pak neuspěl).
Šéfem ČSSD byl zvolen v prosinci 2021 a vystřídal pověřeného předsedu Romana Onderku. Od zvolení do čela strany pokračuje v Novém Městě na Moravě jako neuvolněný starosta. Po zvolení předsedou strany řekl, že ČSSD, která neuspěla na podzim 2021 ve volbách do sněmovny a poprvé za dobu samostatné České republiky nepřekročila zákonnou pětiprocentní hranici pro vstup do dolní komory, je ve velmi těžké situaci a jako dlouholetý člen jí chce pomoci.
Na letošním lednovém sjezdu strany Šmarda řekl, že chce voličům stranu prezentovat jako odpovědné řešení mezi pravicovou vládou a populistickou, nacionalistickou opozicí. Strana podle něj udělala řadu chyb, a to i při správě vlastního majetku. Šmarda představil plán pro návrat strany na výsluní, má čtyři etapy označované jako úklid, restart, nové tváře a návrat.
V roce 2019 se Šmarda stal po demisi Antonína Staňka kandidátem ČSSD na funkci ministra kultury. Staňkovo nahrazování trvalo tři měsíce, a to zejména kvůli postoji tehdejšího prezidenta Miloše Zemana, který nejprve oddaloval odvolání Staňka a následně odmítl jmenovat Šmardu. Na jeho adresu uvedl, že by se měl stát volebním manažerem ČSSD pro krajské volby. Poukázal na to, že Šmarda má jen středoškolské vzdělání a nemá žádné zkušenosti s oblastí kultury. Poté, co se proti návrhu ČSSD postavil i tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO), se Šmarda kandidatury vzdal. Novým šéfem resortu se koncem srpna stal bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).
V souvislosti se Zemanovou neochotou jmenovat Šmardu ministrem se objevily spekulace o možné vazbě na aféru kolem respektovaného pamětníka holokaustu Jiřího Bradyho, kterého Zeman v roce 2016 odmítl vyznamenat. Šmarda vyznamenání pro novoměstského rodáka a čestného občana města Bradyho podporoval. Hrad tyto spekulace odmítl.
V roce 2018 v době komunálních voleb vzbudil Šmarda pozornost tím, že sociální demokraté v Novém Městě na Moravě nekandidovali pod hlavičkou ČSSD. Kandidátka nesla jméno za Lepší Nové Město a z 23 na ní zapsaných lidí bylo třináct nestraníků. Šmardou vedená kandidátka jasně vyhrála, získala přes 38 procent hlasů a deset z 23 mandátů v zastupitelstvu. Ve volbách v roce 2022 jako lídr kandidátky s názvem Lepší Nové Město pozici jasně obhájil, kandidátka získala téměř 30 procent hlasů.
V březnu 2019 byl zvolen řadovým místopředsedou sociální demokracie s největší podporou delegátů sjezdu. Na sjezdu v dubnu 2021, kde měl funkci obhajovat, se kandidatury vzdal poté, co předsedou nebyl zvolen tehdejší ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček, kterého podporoval (zvolen byl Jan Hamáček). Na sjezdu v prosinci 2021, kde byl zvolen předsedou strany, získal 130 z 233 hlasů delegátů.
Šmarda za ČSSD několikrát kandidoval v krajských a parlamentních volbách. V roce 2017 byl například ve volbách do Sněmovny na druhém místě kandidátky ČSSD na Vysočině, uspěla ale jen volební jednička, hejtman Jiří Běhounek. Na druhém místě kandidátky byl i při volbách v roce 2021, ČSSD se však do Sněmovny nedostala. V roce 2020 kandidoval na Žďársku do Senátu, postoupil do druhého kola, ve kterém ho porazil Josef Klement (za KDU-ČSL).
Před letošním druhým kolem prezidentských voleb podpořil Petra Pavla. V prvním kole původně podporoval Josefa Středulu, který ale krátce před prvním kolem volby odstoupil.
V 90. letech patřil k vlivným členům Mladých sociálních demokratů, mimo jiné vedl jihomoravské sdružení této organizace. Po volbách v roce 1998 jej sociální demokraté nominovali do vedení Fondu dětí a mládeže, který měl na starosti správu majetku po někdejším Socialistickém svazu mládeže. Šmardovo jméno se později v médiích objevilo v souvislosti s některými údajně nevýhodnými transakcemi fondu, on sám odmítal, že by se dopustil něčeho nekalého.
Šmarda je ženatý, má tři děti.
ZDROJ: ČTK
Michal Šmarda
Změna z gruntu
„Pokud má mít sociální demokracie větší sílu, musí projít mnohem větší proměnou. Pokud máme být silnější, musíme se změnit z gruntu,“ prohlásil předseda ČSSD, podle kterého nesmí jít jen o „novou fasádu na polorozpadlém domě“.
Velký úklid, jak Šmarda nazval hospodářskou stabilizaci strany, se podle něj podařil. Dluhy podle něj klesly z téměř čtvrt miliardy korun na jednotky milionů korun. „Jsme schopni udělat i velký úklid v České republice,“ věří Šmarda. Ten získal naprostou většinu krajských nominací na předsedu.
První místopředseda Igor Bruzl řekl, že strana snížila úvěrový rámec z 250 na padesát milionů a kromě Lidového domu se zbavila zástavy prakticky všech nemovitostí. Když současné vedení strany začínalo, bylo z úvěru čerpáno 215 milionů, nyní je to deset až dvanáct. Loni skončila strana se schodkem třináct milionů, letos má schválený rozpočet se ztrátou tři čtvrtě milionu korun.
Prodej nemovitostí
Bruzl odhadl, že na plánovaný restart, který má vést k návratu do sněmovny, bude letos potřeba nejméně deset milionů korun. V příštím roce, kdy budou volby do Evropského parlamentu a do zastupitelstev krajů, bude třeba 25 až třicet milionů korun a na rok sněmovních voleb 2025 bude třeba osmdesát až sto milionů. Aby na to strana měla, nevyhne se zřejmě navýšení úvěru a také prodeji nemovitostí. Varoval ale před tím, že z nemovitostí zřejmě nebude dost peněz.
Sociální demokracie zatím nabídla k prodeji dva domy v Rakovníku a v Rychnově nad Kněžnou, přihlásil se jen jeden zájemce. Hodnota šesti ztrátových domů, jejichž prodej by měli sociální demokraté zvažovat, je podle Bruzla kolem čtyřiceti milionů korun. Strana si nepomůže ani vlastními silami. Loni v době krajských voleb získala na darech jen 5,42 milionu, na transparentní účet na záchranu strany zatím sami straníci poslali 153 tisíc korun uvedl Bruzl.
Škromach: O názvu mají rozhodovat členové v referendu
Delegáti debatovali o změně názvu strany, která nakonec prošla. Ozývaly se ale i kritické hlasy. Pro změnu byly nutné hlasy nejméně dvou třetin, tedy aspoň 119 delegátů. Návrh jich podpořilo 152, tři byli proti a čtrnáct se hlasování zdrželo.
Šmarda při představování změn uvedl, že jednou z definic šílenství je opakovat stejné chyby se stejnými lidmi a zároveň očekávat jiný výsledek. „Už takoví být nechceme. Nechceme opakovat staré chyby, chceme jít dopředu,“ zdůraznil.
Nad změnou názvu se pozastavoval někdejší stranický místopředseda, bývalý ministr i senátor Zdeněk Škromach. „My jsme volby vyhrávali,“ poznamenal. O jiném pojmenování strany by podle něj měli rozhodovat členové v referendu. Naopak například rovněž bývalý místopředseda ČSSD a ministr Jiří Dienstbier označil představené návrhy za svěží a moderní. „Celek dává smysl,“ podotkl Dienstbier, který byl i poslancem a senátorem.
„Sjezd je suverén a může odhlasovat cokoli,“ zaznělo v debatním vystoupení Petra Pavlíka. Šmarda poukazoval na to, že o změně názvu z Československé sociální demokracie na Českou stranu sociálně demokratickou se před třemi desítkami let rozhodovalo také na sjezdu.
V diskusi zaznívaly i obavy o to, zda voliči strany přijmou změnu jejího názvu dobře, či výzvy, že sociální demokracie by se spíše měla věnovat debatě o programu než o vizuálním stylu.
Sociální demokraté představili na sjezdu rovněž nový vizuální styl. Návrhy nových log podle autorů ze spolupracující agentury zachovávají podstatu sociálnědemokratických hodnot. Abstraktní tvar by měl podle nich připomínat okvětní lístek růže, kterou ČSSD používala jako logo v minulosti. Barevné provedení pak bude cihlové. Sociální demokracie chce obyvatele oslovovat sloganem Lidskost místo sobectví, tedy variací motta Lidskost proti sobectví, s nímž šla ČSSD do voleb v roce 1996, kdy ji vedl Miloš Zeman.
Nominaci do čela má Štefan i Zaorálek
Nominaci do sobotní volby předsedy sociální demokracie měl vedle Šmardy místopředseda Břetislav Štefan a bývalý místopředseda ČSSD a exministr zahraničí a kultury Lubomír Zaorálek. Štefan ve svém projevu hovořil zejména o tom, že sociální demokracie se musí více setkávat s lidmi, poslouchat jejich starosti a problémy a hledat řešení na jejich bolesti.
„Reagujeme pomaleji, než bychom měli, mluvíme tišeji, než bych chtěl, a často řešíme spíš sebe než krize kolem nás. Jsem přesvědčen, že současná čtyři procenta nejsou garancí toho, že sociální demokracie se může vrátit do parlamentu a následně do Strakovy akademie,“ uvedl. Sociální demokracie má být podle Štefana stranou pro lidi, kteří nedostávají za práci spravedlivou odměnu, nemohou pořádně bydlet, nemají dostupnou zdravotní péči nebo nedostávají spravedlivý důchod.
Zaorálek se ve svém projevu zaměřil nejen na kritiku vlády, ale i nynějšího postupu strany, která se podle něj dostatečně hlasitě nevyjadřuje k současné politické situaci v zemi. „Neplníme ani roli, kterou jako strana máme. Nezastáváme se ani lidí. Jak to, že nám nevadí nabubřelost ODS, její obrovská arogance? Jestliže nám to dneska nevadí, tak lidem nebude vůbec vadit, když v té sněmovně vůbec nebudeme my,“ řekl Zaorálek.
K projevům se rozproudila debata, v níž se někteří vystupující pozastavovali nad Zaorálkovou kandidaturou. Z řečniště zaznělo, že se nechal nominovat bez projednání v regionech na poslední chvíli nebo že „byl u všech průšvihů sociální demokracie“. Dienstbier označil Zaorálkovo vystoupení za „působivé, bavičské“. Jeden z delegátů se zaměřil i na Štefana. Podotkl, že je ve stranickém vedení rok a půl, na veřejnosti nebo v médiích ho ale promluvit neslyšel. Štefan pak nabádal k tomu, aby sociální demokraté nebojovali mezi sebou.
Pozici prvního místopředsedy obhájil Bruzl
Delegáti sjezdu rozhodli i o dalších členech vedení. Funkci prvního místopředsedy obhájil na Bruzl, kterého podpořil Šmarda. Bruzl v tajné volbě protikandidáta neměl a získal velkou většinu delegátských hlasů. Bruzl obdržel 150 ze 168 hlasů, z nichž jeden byl neplatný. Proti jeho volbě hlasovalo sedmnáct delegátů. Bruzl má ve vedení sociální demokracie na starosti hospodaření a nemovitosti. Ohlásil, že strana musí stále šetřit. „Možná budou do budoucna oběti v tom, že přijdeme o některé budovy po České republice,“ řekl na sjezdu. Vyloučil ale, že by strana prodala pražský Lidový dům a budovu Střelnice v Hradci Králové. „Jsou spjaty s historií sociální demokracie a na ty se sahat nikdy nebude,“ zdůraznil.
Stranický první místopředseda také slíbil, že bude „krýt záda“ Šmardovi. Postavil se také za představenou změnu vizuálního stylu strany. „Bez politického marketingu moderní strana fungovat nemůže,“ podotkl.
Řadových místopředsedů má sociální demokracie nově sedm, dosud jich bylo pět. Pozice obhájili Karel Machovec, Martin Netolický, Daniela Ostrá a Břetislav Štefan. Do stranického vedení se na sjezdu vrátil zhruba po pěti letech Lubomír Zaorálek a také Josef Říha. Delegáti dále zvolili místopředsedou Lukáše Ulrycha, který vede Mladé sociální demokraty.
Ke zvolení bylo nutné získat nejméně 79 delegátských hlasů. Nejvíce jich dostali hejtman Pardubického kraje Netolický a Ostrá, každý shodně 131. O dva hlasy méně obdržel Machovec, Zaorálka podpořilo 121 delegátů. Říha získal 116, Ulrych 114 a Štefan 113 hlasů.