ČSSD uvažuje o změně názvu, na sjezdu chce řešit další směřování strany

Na plánovaném sjezdu České strany sociálně demokratické (ČSSD) by měli delegáti mimo jiné probírat změnu názvu na Sociální demokracie se zkratkou soc.dem. O navrhované změně informuje server Novinky.cz s tím, že bývalá vládní strana chce během dvoudenního sněmu probrat hlavně své další směřování.

Sjezd ČSSD, který proběhne o víkendu 10. a 11. června, by se měl podle předsedy strany Michala Šmardy věnovat kromě debaty o případném novém názvu či logu strany také schválením hodnotových a programových priorit a volbě vedení. 

Pro navrhovanou změnu názvu a celé značky by musela strana změnit svoje stanovy z roku 1993, k čemuž bude potřebovat podporu dvou třetin hlasů od přítomných delegátů. 

Michal Šmarda pro server Novinky.cz a deník Právo také uvedl, že hlavním cílem změny názvu a loga je zavedení nového stylu komunikace. Sám chce navázat hlavně na tradici nejstarší české dosud fungující strany, která vznikla v roce 1878 pod názvem Českoslovanská sociálně demokratická strana dělnická v Rakousku a později se přejmenovala na Československou sociální demokracii.  

Poslední návrh na změnu názvu padl na sjezdu ČSSD v roce 2019, kdy se měla prezentovat zkratkou SD, tento bod ale členové strany zamítli. 

Sociální demokracie byla založena v roce 1878 v pražské hospodě U Kaštanu. V roce 1920 se od ní oddělilo marxistické křídlo, z něhož později vznikla komunistická strana. Po skončení druhé světové války na jaře 1945 obnovila svou činnost jako jedna ze složek Národní fronty.

Spor mezi přívrženci spolupráce s komunisty a zastánci ideové samostatnosti vyvrcholil v únoru 1948, kdy zvítězila první skupina, stranu zlikvidovala a splynula s KSČ. Část členů emigrovala a v Londýně založila exilovou stranu. Po listopadu 1989 strana svoji činnost obnovila. V zákonodárných sborech nebyla mezi lety 1990 a 1992, když neuspěla ve volbách do Federálního shromáždění a České národní rady. Sněmovní volby poté vyhrála celkem čtyřikrát – v letech 1998, 2002, 2010 a 2013. 

V posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 zaznamenala ČSSD nejhorší výsledek v historii samostatné České republiky, když se ziskem 4,65 procenta hlasů skončila šestá a do dolní komory se poprvé od roku 1992 nedostala.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVláda ze sebe dělá šaška, míní Decroix k situaci kolem účasti Pavla na summitu NATO

Vláda předběžné opatření Ústavního soudu ohledně účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO splnila jen zčásti, řekla v Interview ČT24 místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS a bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix. Předběžné opatření podle ní mělo dva výroky a tím druhým bylo, že vláda nemá v žádném ohledu ztěžovat nebo bránit prezidentovi a jeho doprovodu v účasti na summitu. Podle ní ale kabinet nedodržením ústavní a protokolární zvyklosti o tom, že vedoucím delegace bude prezident, ztěžuje hlavě státu její participaci na summitu. Členové vlády tak podle ní „ze sebe dělají opravdu šašky“. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 4 hhodinami

Delegaci na summitu NATO povede premiér, řekl Babiš. Podle Pavla je to v rozporu s opatřením ÚS

V čele české delegace na summit NATO bude premiér, oznámil po jednání vlády její předseda Andrej Babiš (ANO). Potvrdil zároveň, že na summit byl akreditován i prezident Petr Pavel s delegací, která bude čítat sedm lidí. Hlava státu reagovala, že postoj vlády k účasti prezidenta na summitu je v rozporu s opatřením Ústavního soudu (ÚS). Prezident také odmítl návrh premiéra, aby na summit NATO neletěl.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Teplotní rekordy opět hlásily desítky stanic, podívejte se kde

Ve velké části Česka padaly i v pondělí teplotní rekordy pro daný kalendářní den. Novou nejvyšší teplotu pro 29. červen zaznamenali na řadě měřicích stanic Českého hydrometeorologického úřadu (ČHMÚ) už před 11:00. Především šlo o místa na Moravě a ve Slezsku, ale týkalo se to i mnoha lokalit v Čechách. Dělo se tak po dosud nejteplejší noci v rámci současné vlny veder, která sužuje nejen tuzemsko, ale i mnoho dalších evropských zemí. V neděli padl v Doksanech absolutní teplotní rekord pro Česko o hodnotě 41,9 stupně Celsia.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Zážitkové násilí“ je mezi mladistvými na vzestupu, uvádí úřad

Kriminalita v Česku zůstala loni podle dat Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) zhruba na úrovni roku 2024. Přibývá ale případů s vysokou agresí, a to především u dětí, řekl mluvčí NSZ Petr Malý. Pravidelně se také začíná objevovat takzvané zážitkové násilí, tedy násilné chování dětí a dospívajících, které vzniká hlavně kvůli touze něco zažít, vyzkoušet si hranice nebo získat adrenalinový pocit. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou v pondělí NSZ zveřejnilo.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
před 10 hhodinami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 10 hhodinami

NKÚ: Policie stále nemá nové vrtulníky, hangár je v havarijním stavu

Letecká služba Policie ČR (PČR) měla už osm let používat minimálně tři nové lehké vrtulníky. Měly sloužit k zajištění nepřetržité pohotovosti a záchranné služby. Měla mít i nejméně dva velkokapacitní vrtulníky schopné přepravit celé speciální policejní nebo hasičské jednotky. Ještě loni v prosinci ale nemělo ministerstvo vnitra tyto vrtulníky k dispozici. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz, které resort vynaložil na leteckou službu. Peníze na policejní drony vynaložilo vnitro účelně. Ministerstvo v reakci uvedlo, že letecká služba funguje plnohodnotně a že podniká veškerá opatření, aby měla dostatek techniky.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled