Přiblížit zdravotní péči osamělým seniorům nebo lidem bez domova má takzvaná Ošetřenka. Dárci koupí poukaz a tím konkrétnímu člověku zajistí léčbu v ordinacích Armády spásy. Projekt ministerstva zdravotnictví, který to financoval dosud, skončil.
Před třemi lety měl Miroslav Pačes úraz, rozvedl se a přišel o bydlení. Léčba byla náročná. „Měl jsem prý i prasklou lebku a přežil jsem to. Z nemocnice do nemocnice si mě předávali, protože jim bylo líto mě pustit na ulici,“ vzpomíná nyní.
Nakonec našel domov v Přístavu Armády spásy, kde se o něj starají i zdravotníci. Právě tam nebo v ordinacích pro chudé lze uplatnit dvousetpadesátikorunovou Ošetřenku. Jeden kupón lze využít na běžnou léčbu nepojištěných lidí. Dva pak třeba při prevenci nebo laboratorním vyšetření.
Komplexní péče „spolkne“ i deset Ošetřenek
„Když mám nepojištěného pacienta a potřebuji ho komplexně vyšetřit, udělat laboratoř, tak to může být až deset Ošetřenek,“ říká lékařka Armády spásy Andrea Pekárková. V praxi se teď často setkává s pokročilými nádory i dalšími vážnými diagnózami.
První ordinaci pro nepojištěné otevřela v roce 1994 organizace Naděje. Mezi průkopníky patří Ilja Hradecký, který se dodnes zdravotní péčí zabývá. „Důležité je, aby byl zaveden systém zdravotní péče, aby lidé bez domova nebyli vylučováni,“ zdůrazňuje Hradecký, který je zároveň zakladatelem organizace Naděje.
„Oni se často dostávají do situace, že je nemocniční zařízení nevezme, protože je to dražší, ten servis je náročnější, pomalejší,“ přizvukuje Jan František Krupa, národní ředitel sociálních služeb Armády spásy.
Letos Armáda spásy ošetřila v Praze 450 lidí. V Ostravě přes dva tisíce. Další ordinaci by chtěla otevřít v Brně, chybí jí ale personál. I proto se ve středu adiktologové, sociální pracovníci, medici i zástupci resortu zdravotnictví sešli na konferenci, aby hledali cestu, jak péči prosadit do národní koncepce - včetně financování.
