Na Úřadu vlády vznikne 74 nových míst

Na Úřadu vlády od ledna vznikne 74 nových služebních a pracovních míst, především kvůli zřízení útvarů pro ministry bez portfeje pro vědu, legislativu a evropské záležitosti. V rámci úpravy takzvané systemizace služebních a pracovních míst k začátku roku 2022 to ve středu schválila vláda. Materiál počítá i se zřízením desítky nových míst náměstků na ministerstvech a s řadou dalších organizačních změn v úřadech. Resort financí se také shodl se všemi správci rozpočtových kapitol na maximálních výdajích v lednu, kdy ještě nebude přijatý státní rozpočet.

Na nová místa v útvarech ministrů bez portfeje či v útvaru podřízeném vicepremiérovi pro digitalizaci Ivanu Bartošovi (Piráti) se navýší objem peněz na platy o 43 milionů korun. Premiér Petr Fiala (ODS) novinářům řekl, že noví úředníci ve Strakově akademii umožní koordinovat ty činnosti, které vláda považuje za důležité.

Kabinet ale počítá s tím, že státní správu zeštíhlí. „Ministři mají za úkol postupně navrhnout úspory a omezení počtu úředníků na resortech, takže ve výsledku budeme na provozu státu šetřit,“ uvedl.

Nová vláda zřídila při Úřadu vlády posty tří ministrů. Pod ministryni pro vědu, výzkum a inovace Helenu Langšádlovou (TOP 09) bude spadat jednatřicet zaměstnanců, v útvaru ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) jich bude třináct. Ministr a předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun (za Piráty) dostane jedenáct pracovníků, pod Bartoše jich bude spadat dvanáct.

Schválený návrh zajistí, že noví ministři budou moci začít pracovat, řekl vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) hájil i rozpočet 43 milionů korun na platy, který srovnal se schodkem státního rozpočtu. „Za každou hodinu od 1. ledna do 30. listopadu byl schodek vyšší, než je to roční navýšení potřebné na 74 úředníků, které přispěje k tomu, že ušetříme desítky miliard,“ prohlásil.

Bezpečnostní rada státu bude mít o člena navíc

Úpravy se týkají také ministerstev, kde noví ministři již po nástupu začali některé náměstky měnit. Od ledna vznikne na resortech desítka pozic náměstků. Se zřízením dvou míst se počítá na ministerstvech průmyslu, dopravy či pro místní rozvoj. Po jednom místě vznikne na ministerstvech financí, zemědělství, kultury a spravedlnosti. Úpravy se týkají organizace sekcí, odborů a oddělení řady resortů.

Systemizaci na příští rok již 5. listopadu schválil kabinet ANO a ČSSD, nová vláda ji ve středu upravila. Rakušan uvedl, že úředníci jeho ministerstva vnitra měli na přípravu dokumentu jen pět dní. Příští návrhy však podle něj ukážou, že to kabinet se zeštíhlením státní správy myslí vážně. „Proces, který přijde, povede k tomu, aby reálně mizela neobsazená tabulková místa,“ sdělil. Ministři budou také sdružovat agendu a své úřady zeštíhlovat, dodal.

Bezpečnostní rada státu (BRS) bude mít za nové vlády o jednoho člena navíc. Kabinet schválil úpravu statutu BRS, která zvyšuje počet členů z devíti na deset. Členem oproti období vlády ANO a ČSSD nebude ministr zemědělství, naopak přibudou ministři práce a sociálních věcí a pro místní rozvoj. Oba resorty vedou místopředsedové vlády a lídři koaličních lidovců Marian Jurečka a Pirátů Ivan Bartoš.

Nahrávám video

Stanjura: Chod státu bude hladký

Ministr financí Stanjura také po jednání vlády sdělil, že jeho resort se shodl se správci kapitol na maximálních výdajích v lednu kvůli nepřijatému státnímu rozpočtu.

Sněmovna nový rozpočet do konce roku neschválí a Česko tak bude na počátku příštího roku hospodařit v provizoriu. Hospodaření státu se pak řídí podle posledního schváleného rozpočtu. Jednotlivé kapitoly dostávají v každém měsíci peníze na výdaje do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce.

„Chod státu bude hladký, žádný problém nevznikl a všichni správci rozpočtových kapitol ví, jak budou hospodařit,“ uvedl Stanjura. Podle jeho dřívějšího vyjádření bude rozpočtové provizorium nejdéle do března.

Předchozí vláda Andreje Babiše (ANO) navrhla rozpočet se schodkem 377 miliard korun, nový kabinet chce deficit snížit pod 300 miliard omezením výdajů, zvýšení daní odmítá. Upravený návrh by měl také reagovat na rostoucí inflaci. Ta v listopadu zrychlila meziroční růst na šest procent z říjnových 5,8 procenta. 

Stanjura také oznámil, že jeho náměstkem se stal Roman Binder. Ve funkci nahradil politickou náměstkyni Marii Bílkovou, která minulý týden na vlastní žádost ve funkci skončila. Tiskovým mluvčím ministerstva se stal Tomáš Weiss, který byl pověřen řízením odboru vnějších vztahů a komunikace. Odbor dosud řídil Michal Žurovec, který odešel z funkce na vlastní žádost.

Noví soudci

Vláda také schválila, že ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) navrhne prezidentovi Miloši Zemanovi ke jmenování sedm nových soudců. Návrh předložila bývalá šéfka resortu Marie Benešová (za ANO), Blažek se s ním ztotožnil.

Mezi navrženými je pět žen a dva muži. Pětice kandidátek, které dosud působily jako asistentky soudců, má zamířit k soudům spadajícím pod pražský městský. Jedna přímo na tento soud, další na obvodní soudy pro Prahu 1, Prahu 5 a Prahu 10. Dvojice kandidátů, kteří byli justičními čekateli, zamíří na okresní soudy v Kladně a v Přerově.

Většině kandidátů je 30 až 32 let, nejstarší z kandidátek je 36. Podle návrhu nahradí soudce, kteří z funkcí v rámci přirozené obměny odejdou do konce roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPoslanci interpelují členy vlády, čeká je i debata o obalové novele

Poslanci mají na programu pravidelné interpelace na členy vlády. Po dopoledních písemných interpelacích by se měli vrátit k prvnímu čtení novely zákona o obalech, které nedokončili ve středu večer. Po polední přestávce přijdou na řadu pro změnu ústní interpelace na premiéra a ostatní ministry.
09:01Aktualizovánopřed 24 mminutami

VideoSoudkyně má zjistit skutečný stav, řekl o kárné žalobě Tejc. Svobodová: Jde o celý systém

Soudkyně v případu tříleté Viktorie podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) pochybila. Při rozhodování měla zanedbat své povinnosti. Tejc tak zdůvodnil kárnou žalobu, kterou na dotyčnou podal, podnítil i přezkoumání znaleckých posudků. Šéf resortu spravedlnosti v Událostech komentářích řekl, že soudkyně vycházela primárně z toho, co padlo v soudní síni. Je podle něj vázána zásadami a má zjistit skutečný stav věci, její rozhodnutí označil jako hrubou nedbalost. Členka sněmovního podvýboru pro lidská práva a národnostní menšiny Vendula Svobodová (Piráti) ministrovi vytkla nedávný výrok, že „pokud by žaloba neprošla, tak je to kvůli tomu, že soudci na to nejsou zvyklí, neradi to vidí“. To podle ní zpochybňuje justici. Jde podle ní o celý systém, chce, aby vše nezůstalo jen u tohoto případu. Diskuzí provázela Tereza Řezníčková.
před 34 mminutami

Bezpečnostní rada státu jedná za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády za účasti prezidenta Petra Pavla začala ráno jednat Bezpečnostní rada státu o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 13 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled