První místopředsedkyní sněmovny se stala Věra Kovářová (STAN)

První místopředsedkyní sněmovny se stala Věra Kovářová z hnutí STAN. Rozhodla o tom předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), když stanovila pořadí nyní pětice místopředsedů. Kovářová tak bude Pekarovou Adamovou přednostně zastupovat při její absenci, pokud bude sama přítomná. Jde například o svolávání schůzí sněmovny a o řízení organizačního výboru.

V pořadí dalším místopředsedou po Kovářové je Jan Bartošek (KDU-ČSL) a následující Jan Skopeček (ODS), Olga Richterová (Piráti) a Jana Mračková Vildumetzová (ANO).

Jedna místopředsednická pozice zůstala po ustavující schůzi volná, když v tajné volbě neuspěli bývalý předsedy sněmovny Radek Vondráček (ANO) ani předseda SPD Tomio Okamura, jenž byl v minulém volebním období místopředsedou dolní komory.

Místopředsedové se s předsedou sněmovny v daném pořadí střídají v řízení schůzí. Obvyklý interval činí dvě hodiny.

První místopředseda parlamentní komory má podle zákona vyšší plat než místopředseda řadový. Letos jde o 182 500 korun měsíčně, ostatní místopředsedové berou 173 200 korun. Příští rok bude brát první místopředseda podle předběžných údajů 193 500 korun za měsíc, řadový místopředseda 183 700 korun.

V minulém volebním období byl nejprve prvním místopředsedou sněmovny tehdejší předseda ČSSD Jan Hamáček. Po jeho nástupu do vlády v polovině roku 2018 Vondráček stanovil prvním místopředsedou Vojtěcha Filipa, který byl donedávna předsedou KSČM.

Kritici z řad tehdejší opozice mluvili o možném ústupku hnutí ANO směrem ke komunistům v souvislosti s jejich podporou vzniku menšinové vlády ANO a ČSSD.

Poslední místopředsednickou pozici zřejmě obsadí ANO

Neobsazenou místopředsednickou pozici se pokusí nynější sněmovna zaplnit na schůzi, která začne 23. listopadu. Místo patří podle plánů sněmovní většiny reprezentované ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Piráty a STAN nyní už prakticky opozičnímu hnutí ANO.

Zatím není jasné, koho hnutí do volby nominuje. Předseda ANO a premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) by považoval za logické, kdyby kandidoval končící vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Havlíčka sněmovna na ustavující schůzi tento týden vyškrtla z volby předsedy dolní komory pro neslučitelnost funkcí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
před 38 mminutami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 43 mminutami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 1 hhodinou

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 2 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 7 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 8 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.