Senátoři zabránili zmrazení platů politiků. Podpořili zpřísnění dohledu nad strojvedoucími

Nahrávám video

Stát získá přehled o dodržování pracovní doby a odpočinku strojvedoucích na dráze. Senátoři schválili novelu drážního zákona, jejímž cílem je zjistit, jestli jsou strojvedoucí přetížení. Horní komora také odmítla vládní návrh na zmrazení platů vrcholných politiků na pět let. S předlohou přišel premiér Andrej Babiš (ANO) krátce před sněmovními volbami. Senátoři jej hodnotili jako vrcholně populistický krok.

Ve středu dopoledne senátoři odmítli zmrazit platy vrcholných politiků, jak navrhovala sněmovna. Pro zamítnutí, jak je doporučily senátní výbory, hlasovalo 57 ze 68 přítomných členů horní komory. Sněmovna schválila zmrazení platů vrcholných politiků zrychleně jen několik dnů před volbami do dolní komory. Pro předlohu tehdy hlasovalo 133 ze 134 přítomných poslanců ze všech sněmovních stran.

Zmrazení platů v horní komoře podpořili dvě senátorky z lidoveckého klubu Renata Chmelová a Šárka Jelínková, pirátští členové horní komory Adéla Šípová a Lukáš Wagenknecht a nezařazený Jaroslav Doubrava. Hlasování se zdrželo a návrh na zamítnutí tedy nepodpořilo šest senátorů – Jaroslav Větrovský, Martin Červíček (ODS), Marek Hilšer a Ivo Třešl z klubu Starostů, Jaromíra Vítková z klubu KDU-ČSL a Václav Láska (SEN 21).

Jelikož skončilo funkční období Poslanecké sněmovny, odmítnutí předlohy v horní komoře znamená její konec.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) nynější návrh kabinetu hájila mimořádnou situací, kdy se ekonomika jen pomalu vzpamatovává z ochromení při koronavirové krizi. „Stojím si i za mimořádným psychologickým a symbolickým rozměrem tohoto kroku, nebo lépe řečeno nad mimořádným symbolickým rozměrem toho, kdybychom k tomuto kroku nepřistoupili,“ zdůraznila. Schillerová poukazovala také na to, že platy ve veřejné sféře mají vzrůst příští rok vesměs o 1400 korun a ústavním činitelům by v průměru stouply zhruba o 11 tisíc korun.

Dle senátorů populismus, podle Babiše nehoráznost

„Vláda mohla přijít se zmrazením na deset let nebo na sto let,“ poznamenal zpravodaj Vladislav Vilímec (ODS). Podobně jako zpravodaj ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS) upozornil na to, že po rozmrazení by ústavním činitelům platy skokově vzrostly odhadem o 30 až 40 procent. „Buď chceme garantovat adekvátní odměňování představitelů státní moci, nebo dáváme najevo, že si vláda neváží jejich práce,“ řekl Vilímec. Goláň pokládá návrh na zmrazení platů za populistické předvolební gesto.

Senátor Michael Canov (SLK) uvedl, že platy zákonodárců jsou nyní nižší, než jaké mají při přičtení odměn vysocí státní úředníci. „Platy ústavních činitelů mají být v určitém poměru k průměrné mzdě,“ podotkl. Vládní návrh označil za nesmyslný a nesystémový. „Před volbami se říká a dělá pro dosažení lepšího výsledku cokoli,“ konstatoval Jiří Čunek (KDU-ČSL). Vyjádřením solidarity by byly podle něho úspory v celé státní sféře.

Babiš označil rozhodnutí senátorů za „naprosto nehorázné“ a hovoří v této souvislosti o dalším podvodu na voličích dosud opozičních koalic. „Pětikartel bude lidem utahovat opasky, ale na své platy vždycky peníze najde,“ poznamenal premiér, který před volbami zmrazení platů předložil, a avizoval, že ANO jej navrhne znovu.

Proti zmrazení hlasovali i dva senátoři za ANO Miroslav Adámek a Jiří Dušek, přičemž Jaroslav Větrovský se zdržel. Zbylí dva senátoři dosud vládnoucího hnutí – Ondřej Feber a Ladislav Václavec – nebyli přítomní.

Kromě Babiše i předseda SPD Tomio Okamura avizoval, že jeho hnutí po ustavení nové sněmovny navrhne zmrazení platů ústavních činitelů znovu. „Platy politiků jsou neadekvátní. Je potřeba, aby politici udělali gesto a šli příkladem,“ míní. Předseda Pirátů Ivan Bartoš slíbil, že takové návrhy podpoří. Alena Schillerová ale připustila, že vzhledem ke lhůtám potřebným ke schvalování zákonů byla nyní již poslední příležitost stihnout zmrazení schválit do konce roku.

Platy ústavních činitelů se podle platného zákona budou od příštího roku odvíjet od průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v celém hospodářství. Dosud obecně závisely na platech v nepodnikatelské sféře. Platy se vypočítávají z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy vždy za předminulý rok a koeficientu 2,5.

Stát bude dohlížet, zda strojvedoucí dodržují odpočinek

Bez problémů prošel horní komorou návrh na zpřísnění kontrol strojvedoucích. Náměstek ministra dopravy Jakub Kopřiva řekl již dříve senátorům z hospodářského výboru, že ministerstvo dnes nemá relevantní informace o tom, jak strojvedoucí dodržují pracovní dobu a odpočinek. V odborné sféře se podle něj říká, že strojvedoucí jsou přetížení, ale ministerstvo nemá nástroj, jak to zjistit.

Úřady budou moci pomocí monitoringu licencí strojvedoucích jednoznačně určit, jestli konkrétní strojvedoucí neřídí v rozporu s předpisy nad rámec směny u jednoho dopravce v době odpočinku například pro jiného dopravce.

Ti budou mít povinnost oznamovat provozovateli dráhy údaje o tom, že strojvedoucí zahájil jízdu, i to, že ji ukončil. Budou muset oznámit mimo jiné číslo licence strojvůdce i evropské číslo drážního vozidla. Provozovatel tyto údaje pak poskytne Drážnímu úřadu. To má umožnit účinnější kontrolu dodržování pravidel upravujících délku směny a dobu řízení drážního vozidla v mezinárodní dopravě.

Normu ještě musí podepsat prezident Miloš Zeman.

Hampl usedne v Národní rozpočtové radě

Senátoři ve středu nesouhlasili s návrhem Evropské komise, jež po členských státech chce, aby zavedly horní hranici úrokových sazeb a obdobných nákladů u spotřebitelských úvěrů. Horní komora stanovisko schválila na návrh svého evropského výboru.

Horní komora také zvolila nového člena Národní rozpočtové rady – bude jím někdejší viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl, jenž získal v tajných volbách 36 z 64 odevzdaných hlasů. Jeho nominaci musí schválit sněmovna. 

Senát rovněž schvaloval v prvním kole novelu, podle níž by se oprávnění integrovaného záchranného systému k varování obyvatelstva před živelními pohromami nebo ekologickými haváriemi změnilo na povinnost. Novelu kvůli loňské otravě na Bečvě předložila desítka senátorů v čele s Jitkou Seitlovou (KDU-ČSL).

Operační a informační střediska integrovaného záchranného systému by podle novely byla povinna „v případě ohrožení života, zdraví nebo majetku mimořádnou událostí provést neprodleně varování obyvatelstva na ohroženém území“. Platný zákon dává jeho střediskům pouze oprávnění „provést při nebezpečí z prodlení varování obyvatelstva na ohroženém území“.

Někteří senátoři poukazovali na to, že mimořádných událostí jsou desítky tisíc ročně a novela představuje bič na hasiče a starosty, neboť zajistit varování v řídce osídlených oblastech může být problém. Seitlová ale vysvětlovala, že předloha se netýká běžných nehod. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoVláda chce zavést plošný zákaz mobilů ve školách

Návrh plošného zákazu mobilních telefonů ve školách má k projednání do Poslanecké sněmovny vstoupit z poslanecké iniciativy. V pondělí o tom premiér Andrej Babiš (ANO) jednal s ministrem školství Robertem Plagou (za ANO). Používání mobilních telefonů během výuky nyní může regulovat školní řád jednotlivých škol. Plošně používání mobilů zatím žádná norma neupravuje. „Třicet osm procent to nemá regulované o přestávkách, takže my si myslíme, že to škodí žákům a bavíme se o základní škole, protože škodí to jejich psychickému zdraví,“ řekl Babiš. Ministr školství pak tvrdí, že aktivní pohyb a nepoužívání mobilů ani během přestávek – podle dat z května – má na děti pozitivní vliv. Omezení by mohlo vstoupit podle odhadů v platnost od září 2027.
před 1 hhodinou

Etická komise FAČR vyloučila Karvinou z první ligy kvůli ovlivňování zápasů

Etická komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) vyloučila klub MFK Karviná kvůli ovlivnění tří utkání z první fotbalové ligy. Klub navíc dostal pokutu deset milionů korun. Primátor Karviné a představitel MFK Jan Wolf dostal kvůli ovlivnění tří zápasů třímilionovou pokutu a nesmí působit dvanáct let ve fotbale. Etická komise o tom informovala v prohlášení na webu s tím, že rozhodnutí ještě není pravomocné.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoReportéři ČT se zaměřili na podvodná call centra, která z lidí lákají peníze

Představí se jako policista nebo třeba bankéř a během dlouhého telefonického hovoru oběť vystavuje psychickému tlaku a manipulacím. Jen za loňský rok v Česku kyberpodvodníci připravili lidi o více než dvě miliardy korun. Nejde přitom jen o cizince, ale i Čechy. Jak je možné, že jsou čím dál tím úspěšnější, jejich oběti jim stále podléhají a sami policii unikají, zkoumali Reportéři ČT. Hovořili mimo jiné s člověkem, který má několik podvodů na svědomí a čeká ho proto soud.
před 9 hhodinami

Vláda schválila novelu, která ruší poplatky za veřejnoprávní média

Vláda v pondělí schválila novelu mediálních zákonů, která ruší poplatky za veřejnoprávní média, informoval po jednání kabinetu ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Napojena budou na státní rozpočet. Česká televize má podle Klempíře hospodařit s 5,74 miliardy korun a Český rozhlas s 2,065 miliardy korun. Částky vychází z rozpočtu k roku 2024, tedy před loňským navýšením poplatků po sedmnácti letech. Fakticky to znamená, že se vrací na úroveň roku 2008. Ředitelé obou institucí se obávají propouštění a omezení výroby.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Konec označení „z EU“ a „mimo EU“. Na obalech medu musí být uváděna země původu

Od neděle 14. června platí přísnější pravidla pro označování medu. Na obalech už není možné uvádět, že pochází ze zemí EU nebo ze zemí mimo EU. Nová evropská směrnice stanovuje povinnost uvést konkrétní zemi původu, kde byl med získán. Cílem je omezit dovoz medu s nejasným původem, vytvořit férovější podmínky pro domácí producenty a zabránit klamání spotřebitelů. Česko je v produkci medu soběstačné z necelých sedmdesáti procent.
před 11 hhodinami

„Musíme bojovat proti tomuto návrhu.“ Ředitelé ČT a ČRo chtějí zachovat poplatky

„Ty podmínky, které byly dneska zveřejněné, jsou nepřijatelné,“ odsoudil ředitel České televize Hynek Chudárek návrh na změnu financování veřejnoprávních médií, který v pondělí 15. června představila vláda. „Musíme bojovat proti tomuto návrhu,“ deklaroval. „Já pořád věřím, že ještě je prostor pro diskusi,“ řekl ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, ale vzápětí dodal, že je v tomto ohledu mírným pesimistou. Ředitelé ČT a ČRo odpovídali v Interview ČT24 na otázky Jiřího Václavka ohledně postupů vládní koalice i plánů obou médií, jak na změny reagovat.
před 12 hhodinami

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 12 hhodinami

Ve svatovítské katedrále zazněly nové varhany, požehnal jim Graubner

Konečná cena za nové varhany v katedrále sv. Víta na Pražském hradě bude do 160 milionů korun, řekl předseda správní rady Nadačního fondu Svatovítské varhany Vojtěch Mátl. Většina peněz už se vybrala ve sbírce, veřejnost se do ní může stále zapojit. Novému nástroji v pondělí při liturgii vedené pražským arcibiskupem Stanislavem Přibylem požehnal jeho předchůdce Jan Graubner. Zazněly Dvořákovy, Händelovy, Haydnovy a Saint-Säensovy skladby za doprovodu České filharmonie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...