Motivací nechat se očkovat proti covidu-19 bude podle ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) cestování a přístup do různých prostor, například na kulturní nebo sportovní akce. Menšího zájmu v mladších věkových skupinách se proto neobává. Navíc brzy očekává, že bude možné očkovat i děti ve věku 12 až 16 let. Všichni lidé nad 16 let by se podle něj mohli registrovat už od začátku června.
„Věkové skupiny po týdnu teď spouštíme už ani ne kvůli nedostatku vakcín, ale kvůli přehlcení systému,“ řekl ministr. Podle něj je vždy v noci z úterý na středu, kdy se další lidé mohou hlásit, registrační systém na webu na hranici. Na začátku registrací osmdesátníků v polovině ledna byly s registracemi kvůli velkému zájmu a nově spuštěnému systému problémy.
Další věková skupina ve věku 45 až 49 let dostane možnost se registrovat k očkování ve středu 12. května. V poslední vlně lidí ve věku 50 až 55 let se přihlásilo dosud podle Arenbergera asi 155 tisíc zájemců o očkování. Podle dat o vakcinaci jich asi 108 tisíc z celkem 686 tisíc v tomto věku už vakcínu dostalo jako jiné přednostní skupiny, například zdravotníci, učitelé nebo chroničtí pacienti.
Podvody s očkováním
Od pondělí se registrovalo k očkování také asi 10 tisíc mladších vysokoškolských pedagogů, které ministerstvo zařadilo mezi prioritní skupiny. Podle serveru iDnes.cz se objevily pokusy o přeprodávání kódu pro akademiky lidem, kteří na očkování zatím neměli nárok. Údajně šlo o kód z České zemědělské univerzity. Podle Arenbergera jiné zneužití takového hromadného kódu pro zaměstnance ministerstvo nezaznamenalo.
Škola podle něj už dostala kód nový a starý už nefunguje. „Není dobré reagovat na různé inzeráty na prodej kódů,“ dodal ministr. Doplnil, že těsně před očkováním je nárok osoby na prioritní očkování ověřen například potvrzením od zaměstnavatele.
Alespoň jednu dávku vakcíny dostalo podle webu ministerstva zdravotnictví přes tři a půl milionu lidí, z toho více než čtrnáct a půl tisíce dostalo jednodávkovou vakcínu firmy Johnson & Johnson. Přes milion lidí má dokončené očkování. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi mělo Česko na konci dubna pátý nejvyšší počet obyvatel s dokončeným očkováním, ale pod průměrem je v absolutním počtu podaných dávek na 100 obyvatel. V květnu ale očkování v Česku zrychluje.
Omezení antigenních testů
Stát uvažuje o tom, že by v létě antigenní testy na covid-19 už nebyly zdarma každé tři dny jako nyní, ale méně často. Nyní mohou lidé každé tři dny podstoupit antigenní test, který jim je hrazen ze zdravotního pojištění. Povinně se testují pracovníci ve firmách či část dětí ve školách.
Arenberger v pátek v souvislosti s očkováním proti covidu řekl, že otevírá lidem například možnost cestovat, aniž by museli podstupovat testování, „které je zatím zdarma, ale asi časem během prázdnin budeme uvažovat o jiných režimech,“ řekl.
Na dotaz, zda půjde ČR cestou Německa, které ruší pro očkované a uzdravené lidi karanténu, zákaz vycházení i testování, ministr doplnil, že se o tom jedná. Podle něj vždy nějaký způsob testování zdarma bude, otázkou je spíše jak často. „Asi nebudou antigenní testy zdarma každé tři dny, jak je to teď. Ani by to při nízké náloži v populaci nemělo logiku,“ poznamenal.
Ministr také zveřejnil data o testování ve školách. Od 26. dubna do 3. května byly podle něj u žáků ve školách udělány přes tři miliony testů, pozitivní výsledek byl u 1316 z nich. V případě zaměstnanců škol bylo přes 900 tisíc testů a pozitivních bylo 476. Podle Arenbergera to znamená asi 50 nových případů na 100 tisíc odběrů, což podle něj odpovídá realitě.
Návrat „bezrotační“ výuky
Podle epidemiologa Petra Smejkala zatím návrat k „bezrotační“ – tedy klasické prezenční formě – na stole není. Rozhodně je ale podle vedoucího skupiny MeSES v zájmu, aby se školy otevřely jako první. „Doufejme, že když přejdeme na PCR testování na školách, mohli bychom se zbavit i rotační výuky,“ říká Smejkal a dodal, že to musí být postupně.
Psychiatr Tomáš Rektor v Událostech, komentářích řekl, že narůstá počet psychických problémů u dětí. Jde třeba o deprese i úzkosti. Děti navíc „začínají částečně kolabovat i jak se vrací do škol,“ popisuje Rektor. Rotační výuka je pro žáky podle něj problematická.
Rektor se navíc ještě obává toho, že se budou „rozevírat nůžky“ mezi dobře fungujícími rodinami a těmi méně funkčními. Smejkal mu dává za pravdu a souhlasí i s tím, že jednou z hlavních obav je, jak se následky pandemie na dětech podepíšou.
