Před 81 lety, v noci na 30. září 1938, byla podepsána mnichovská dohoda. Československu nařizovala odevzdat Německu pohraniční území. Tomu předcházely boje mezi československými jednotkami a sudetoněmeckými povstalci. Padlo v nich minimálně 175 Čechoslováků. Jejich seznam vychází v knize Muži na hranici.
V Krajkové na Sokolovsku sídlila před druhou světovou válkou četnická stanice. I tam útočily v září 1938 bojůvky sudetských Němců. „Třináctého září ráno se většinou z obcí v okolí vrhli na četnické stanice,“ popsal historik Vladimír Bružeňák.
Nejtragičtější byla střelba příslušníka československé armády německého původu, který do Krajkové přijel se svým oddílem jako posila. „Jmenoval se Franz Ludwig. Vojín zahájil večer 15. září palbu po svých českých kolezích. Celkem pět jich zákeřně zastřelil,“ sdělil historik Bružeňák.
Deportace do tábora v Elsterhorstu
Podobně sudetští Němci útočili v celém pohraničí. Například 22. září 1938 pronikl ozbrojený zfanatizovaný dav Němců přes státní hranici do Vidnavy. U pošty narazil na hlídku finanční stráže.
Na náměstí se pak Němcům postavili na odpor příslušníci místní četnické stanice, střelbou kryli evakuaci českého obyvatelstva a také Stráže obrany státu. „Na nádraží stál vlak připravený k odjezdu, takže do něho nastoupili všichni Češi, ať už rodinní příslušníci, nebo ti četníci či financové,“ uvedl historik Jiří Vaněček.
Zajatce z celého pohraničí Němci drželi v táboře v Elsterhorstu u Drážďan. Snímky tábora nyní vychází knižně. „Samozřejmě se tam nesmělo fotit, ale snímky se zachovaly a v knížce jsou,“ informoval nakladatel Michal Moravec.
Až do příchodu armády bojovala Stráž obrany státu v pohraničí proti několikanásobné přesile. Seznam zabitých obránců československého pohraničí z podzimu roku 1938 není úplný. Dá se předpokládat, že se objeví dosud neznámá jména.
