Před půlstoletím se na protest proti směřování země po její okupaci vojsky Varšavské smlouvy polil benzinem a zapálil student Jan Palach. Jeho památku si připomínají lidé v celé republice. V pražském Karolinu odhalili pamětní dlaždici s Palachovým jménem, datem narození, sebeupálení a smrti. Prorektor Univerzity Karlovy (UK) Jan Royt při té příležitosti vybral citát z Bible, který podle něj vystihuje Palachovu oběť: „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.“
Centrem pietních akcí bylo večer Václavské náměstí, kde se u budovy Národního muzea Palach zapálil. Lidé na místě položili květiny a rozsvítili svíce. O kousek níž stálo pódium, na němž se celý den odehrával program. O půl sedmé hodině večerní odtud vyrazil tichý průvod světel směrem ke Karolinu a na Staroměstské náměstí.
Akci k uctění Palacha svolala iniciativa pod heslem „Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na které právě stačí“, transparent s tímto nápisem nesli lidé v čele průvodu spolu s velkou svící. Na druhém byl další Palachův citát „Velké myšlenky je třeba nejen mít, ale také je umět vyslovit a prosadit“.
„Mnozí dnes prorokují, že začíná nová normalizace. Možná je to naopak (…) Na nás záleží, zda to dopadne dobře, či špatně,“ řekl při akci předseda spolku Milion chvilek Mikuláš Minář. Od zástupce studentů z roku 1969 pak převzal světlo symbolizující Palachovu odvahu a výzvu.
Za Palachovým činem není podle něj tečka. „Je to dvojtečka, máme na něj navázat v dnešních podmínkách,“ uvedl Minář s tím, že Češi už nežijí ve stínu tanků, ale ani v současnosti nemají hotovo. „Úsilí o plnohodnotnou demokracii a svobodu nekončí,“ uvedl. Největším nebezpečím nejsou podle něj nyní ruské tanky, nýbrž devalvace slov a lhostejnost.
Na Václavském náměstí předtím účastníci piety vyslechli vzpomínku chartistky Dany Němcové či kázání z Palachova pohřbu 25. ledna 1969, které shromáždění poskytl farář a chartista Jakub Trojan. Historik Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek poté shrnul historii Palacha a jeho následovníků.
Nové pamětní desky
Na nádvoří pražského Karolina odhalili zástupci Univerzity Karlovy pamětní desku – dlaždici. Právě tam se s Janem Palachem před padesáti lety lidé naposledy loučili: na místě stála v roce 1969 rakev s ostatky.
Dlaždice má symbolický rozměr 69x69 centimetrů upomínající na rok 1969. Váží 89 kilogramů, čímž odkazuje k roku 1989. Nese Palachovo jméno, datum jeho narození, sebeupálení a smrti. Autorem je sochař Jakub Vlček, žák Akademie výtvarných umění.
„Čin Jana Palacha je výrazem obětování člověka pro principy svobody a demokracie,“ pronesl rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. „Vedle sochy rektora univerzity Jana Husa, který skončil také mučednickou smrtí na kostnické hranici, je deska, která připomíná jiskru, která zažehla oheň v roce 1989,“ popsal nové vzezření dvorany Karolina Jan Royt.
V přízemí Karolina začala komorní výstava o Janu Palachovi, který byl v době svého činu studentem Filozofické fakulty nejstarší české univerzity. Návštěvníci si mohou prohlédnout dobové fotografie, stuhy z věnců, které lidé přinesli k rakvi, původní kondolenční knihy, dopisy psané Janu Palachovi do nemocnice či vzkazy, které lidé nosili k jeho hrobu. Výstava bude přístupná do 25. ledna.
Vzpomínkovou akci uspořádala rovněž Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE), kde Palach dva roky studoval. Byla mu odhalena pamětní deska od studentky Dagmar Morové z Akademie výtvarných umění (AVU), která zvítězila mezi šesti uchazeči. Slitina odkazuje k symbolu živé pochodně. Po Palachovi na VŠE také pojmenovali atrium.
V horní části Václavského náměstí nedaleko místa, kde se student zapálil, začala výstava Jan Palach 1969|2019. Při zahájení o Palachově odkazu promluvili historik a spoluautor expozice Petr Blažek, socioložka Jiřina Šiklová a katolický kněz Tomáš Halík. Vystoupili také zástupci polské a maďarské diplomatické mise, kteří připomněli Ryszarda Siwiece a Sándora Bauera, další živé pochodně a oběti komunistického režimu.
Aktéři Palachova týdne hovořili o občanské společnosti
Na náměstí se sešli i účastníci demonstrací z Palachova týdne od 15. do 20. ledna 1989, které tehdy komunistický režim nechal zatknout. V proslovu apelovali na občanskou odpovědnost, kterou chápou jako Palachův odkaz.
„Neexistuje rozdělení na my a oni, ona poddanská mentalita, kterou v nás po desetiletí pěstoval komunistický režim, tedy žít si v ulitě svého soukromí a o nic se nestarat, na prvním místě o věci veřejné. Je to ale náš stát a my všichni za něj neseme odpovědnost,“ vyzvala chartistka Dana Němcová.
V Ústí žáci snímali masky
Památka se v tichosti ctí na brněnském náměstí Svobody, kde se u Mariánského sloupu nakupily svíčky a květiny. „Právě u Mariánského sloupu vznikla spontánní pieta už v roce 1969. Lidé ze svíček vyskládali jméno Jana Palacha, u něj potom studenti nepřetržitě drželi stráž,“ vysvětlila volbu místa redaktorka ČT Dominika Řebíková. U sloupu studenti drželi hladovku a od něj pak po Palachově smrti vyrazili na štafetový běh na jeho pohřeb.
Žáci ústecké Základní školy Palachova zamířili do školy s květinou a připnutou trikolorou. Na zahradě vytvořilo zhruba 200 dětí ze svých těl a za pomoci mobilních telefonů svítící nápis Jan Palach. Třeťáci ztvárnili z alobalu masky po vzoru sochaře Olbrama Zoubka, který Palachovi tajně sejmul posmrtnou masku. Před školou u pomníku československé státnosti děti položily květiny a zapálily svíčky.
I studenti ústecké Univerzity J. E. Purkyně si Palacha připomněli. V kampusu zapálili svíčky a krátkou trasou prošli od jedné fakulty ke druhé. Pod Palachovou fotografií svíčky odložili. Význam odkazu studenta zdůraznil jeho vrstevník a tehdejší student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Daniel Kroupa.
„Jsem potěšen, že studentů, kteří odkaz Palacha vnímají, je dostatek, protože za posledních třicet let se podařilo obrátit společnost vzhůru nohama,“ řekl Kroupa. „Na vrchol se zase dostali lidé, kteří v roce 1989 stáli proti studentům s pendreky a mlátili je,“ dodal filozof, politik a pedagog.
Odpoledne lidé položili květiny k soše Jana Palacha v Mělníku, kde Palach v letech 1963 až 1966 studoval gymnázium, které je po něm dnes pojmenované. Následně se přihlížející přesunuli do budovy radnice, kde byla pokřtěna publikace Spolužák Jenda.
Vzpomínalo se i v Bruselu
Několik desítek lidí si oběť Jana Palacha připomnělo i v Bruselu u jeho busty od akademického sochaře Františka Jandy na náměstí v bruselské čtvrti Woluwe-Saint-Pierre. Věnce a květiny tu položili čeští diplomaté, místní starosta, ale i lidé z místní české komunity.
„Výročí je v dnešních dnech velice důležité si připomínat,“ řekl před pomníkem nový český velvyslanec v Belgii Pavel Klucký. Ve světě se podle něj také v současnosti dějí věci, proti nimž Palach svým činem protestoval. „Nebudeme-li si to připomínat, mohla by nová generace vůbec zapomenout na to, že v minulosti se už něco podobného stalo,“ zamyslel se Klucký.
