Vláda příští týden probere materiál o nepřistoupení ke globálnímu paktu OSN o migraci, uvedl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Kabinet ve středu o dokumentu debatoval a zadal ministru zahraničí, aby na příští týden připravil materiály pro konečné usnesení. Podle Petříčka je však zřejmé, že kabinet nakonec přistoupení k paktu nepodpoří. Také premiér Andrej Babiš úmluvu už dříve kritizoval.
„Jedná se o politickou, právně nezávaznou deklaraci, nicméně jsme o tom diskutovali. V minulosti k tomu měla ČR připomínky a výhrady, které nebyly akceptovány. Máme v rámci tohoto paktu obavy z narušení národní suverenity. Je tam nejasné rozlišování mezi legálními a nelegálními migranty. I některé další státy se k tomu staví negativně,“ řekl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO).
Babiš řekl, že se mezinárodní izolace nebojí. Podle něj by se OSN měla spíš než o globální pakt zasadit o zlepšení podmínek v zemích, odkud migranti přicházejí, a odstranit tak důvody k migraci.
Také ministr Tomáš Petříček uvedl, že při vyjednávání nebyly přijaty všechny české výhrady. Navíc se svými připomínkami neuspěla ani celá Evropská unie. „Jsem přesvědčen, že v globálním paktu jsou jednak pozitivní témata – bylo například řečeno, že země, odkud migranti odcházejí, mají povinnost přijmout je zpět – ale jsou také argumenty proti přijetí – to je například nedostatečné rozlišení mezi nelegální a legální migrací,“ shrnul ministr zahraničí v Událostech, komentářích.
Česko by podle Petříčka mělo od paktu ustoupit. Tak také bude koncipovat závěrečný materiál, který k migračnímu paktu předloží vládě. Ministr však připustil, že se tím Česko dostane do choulostivé situace. „Věřím, že dokážeme, a to bude úkol pro českou vládu, náš postoj řádně obhájit, tak aby nás zahraniční partneři pochopili a aby nás toto rozhodnutí neizolovalo v situaci, kdy přes 90 procent všech států chce kompakt naopak přijmout,“ podotkl.
Upřesnil, že může být odstoupení od paktu vnímáno nepříznivě nejenom v Evropě, ale i v některých rozvojových zemích. „Budeme hledat iniciativy, kde budeme moci přispět k mezinárodním řešením,“ ujistil proto.
Opozice kritizuje i chválí
Ostře kritizoval vládu za jasné směřování k odmítnutí migračního paktu bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Premiér tím podle něj popírá svá dřívější slova. „Premiér Babiš, který jak známo horoval pro to, abychom se s africkými státy domluvili, najednou odmítá pakt, který přesně to dojedná,“ upozornil exministr.
Například SPD naopak je s očekávaným odstoupením od paktu spokojena, i když by chtěla jít ještě dále. „Newyorskou deklaraci považujeme jako právní základ. Pokud bychom neodstoupili od ní, stále zůstáváme vázáni některými ustanoveními newyorské deklarace,“ míní poslanec SPD Jiří Kobza.
Že by měl globální pakt jen dávat rámec migraci, což by na první pohled mohlo SPD vyhovovat, Kobza odmítl. „V momentě, kdy mají v Africe vznikat centra, která budou migranty vybavovat dokumenty, identifikovat je, zajišťovat jim transport do Evropy, tak to je o něčem úplně jiném,“ zdůraznil.
Naopak podle Karla Schwarzenberga by taková opatření byla jen v zájmu Evropy, africké státy totiž mají jiné představy o řešení problémů s lidmi, kteří chtějí na sever. „My si myslíme, že oni žádají o to, aby měli na svém území tábory. Opak je pravdou, oni by nejraději poslali všechny lidi dál k nám,“ upozornil. Odstoupení Česka proto „budou vnímat jako ne zrovna přátelský akt“, předpokládá Schwarzenberg.
Zástupce opoziční ODS ve sněmovním podvýboru pro migraci Jan Skopeček vyzval vládu, aby úmluvu odmítla. „Globální pakt o migraci považuji za riskantní a nebezpečný. Pakt směšuje a rozmělňuje pojmy legální a nelegální migrace, což může mít velmi vážné důsledky. Jeho ambicí není zastavit migraci, ale zlegalizovat řízenou migraci,“ uvedl. Podle něj by úmluva mohla nově kromě uprchlíků chránit i ekonomické migranty.
Krok vlády se naopak nezamlouvá poslanci Pirátů Mikuláši Peksovi. „Byla to chyba, protože potřebujeme mít cestu, jak kontrolovat globálně-migrační toky. To se nedá vyřešit tím, že obeženeme Evropu ploty,“ zdůraznil Peksa.
Smlouvu odmítly podepsat i Rakousko a Maďarsko
Globální pakt o migraci předloni předběžně schválily všechny členské země OSN s výjimkou USA. Jde o nezávaznou dohodu, která má být oficiálně přijata na schůzce v marockém městě Marrákeš 10. a 11. prosince.
Pakt už odmítly kromě Spojených států také Austrálie, Rakousko či Maďarsko. Negativně se k dokumentu staví Polsko a odstoupení plánuje i Itálie a Japonsko. Dánsko, Chorvatsko a Slovinsko pak k němu mají výhrady.
Navzdory postoji Česka, Maďarska a Polska zřejmě nezaujme společný postoj k migračnímu paktu celá visegrádská skupina. Proti je Slovensko, jehož ministr zahraničí Miroslav Lajčák dohodu dojednával, když byl předsedou Valného shromáždění OSN. Hájí ji i nyní. „Je v tom tolik populismu, tolik manipulací s fakty, že to nikomu neprospívá,“ podotkl. Slováky ale ještě čeká parlamentní debata o paktu.
O paktu se živě debatuje také v Německu. Proti se kromě protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) staví například i někteří členové vládní CDU kancléřky Angely Merkelové. Podle nich ujednání nedostatečně rozlišuje uprchlíky a ekonomické migranty.
