Maďarsko nechce globální dohodu OSN o migraci, z jednání vystoupí

Maďarsko zahájí proceduru odchodu z jednání OSN o globálním paktu o migraci. Oznámil to ministr zahraničí Péter Szijjártó. Dohoda je podle šéfa maďarské diplomacie zcela proti bezpečnostním zájmům jeho země. Dokument, který je nezávazný a formálně má být schválen až v prosinci, mimo jiné definuje migraci jako základní lidské právo.

„Tento dokument je naprosto proti bezpečnostním zájmům Maďarska,“ uvedl Szijjártó a dodal, že dohoda pro svět představuje „hrozbu“.

Minulý týden globální pakt o migraci schválily všechny členské země OSN s výjimkou USA, které se z jednání v loňském roce stáhly. Prezident Donald Trump tehdy řekl, že je pakt neslučitelný s migrační politikou Washingtonu.

Nezávazná dohoda bude oficiálně přijata na ministerské schůzce letos v prosinci v marockém městě Marrákeš. Maďarsko chce od dohody odstoupit ještě před jejím definitivním přijetím. Schůzky v Marrákeši se už nehodlá podle Szijjártóa účastnit a proti paktu chce vystoupit také v případě, že se o něm bude hlasovat na Valném shromáždění OSN.

Už dříve maďarský ministr zahraničí varoval, že pakt poskytne pozvání do Evropy milionům dalších běženců. Státy by podle něj zároveň nutil poskytovat migrantům stejné služby jako domácím obyvatelům včetně vzdělání a právního poradenství. Lidem, kteří by do Evropy přišli nelegálně, by dokument zajistil legální právní status, tvrdil ministr.

Česká diplomacie: S nelegální migrací nesouhlasíme

České ministerstvo zahraničí minulý týden zdůraznilo, že text ze své povahy není právně závazný a jednotlivé státy své stanovisko k němu vyjádří až na prosincové konferenci. „Vláda České republiky nemůže a nebude dávat žádný souhlas s nelegální migrací,“ stálo v prohlášení ministerstva.

Proti deklaraci se vyslovuje i česká SPD, podle které dokument legalizuje migraci. Strana sice později uznala, že dohoda je nezávazná, varuje ale před ní dál. 

Podle OSN je ve světě asi 250 milionů migrantů, což představuje 3,4 procenta světové populace. Jednání o globální dohodě začala v důsledku migrační krize v Evropě v roce 2015, která byla největší uprchlickou krizí od druhé světové války. Cílem paktu je podpora bezpečné, řízené a legální migrace a snížení počtu případů pašování lidí a obchodování s lidmi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko spustilo další velký denní nálet na Ukrajinu

Rusko opět spustilo velký denní dronový nálet na Ukrajinu, útočí i raketami, uvedlo ukrajinské letectvo. Útok zabil nejméně jednoho člověka v Kyjevské oblasti. Polská armáda oznámila, že kvůli náletu odstartovaly její stíhačky. Denní ruský úder je pokračováním nočních a ranních útoků, které na Ukrajině zabily nejméně jednoho člověka a další lidi zranily.
před 39 mminutami

USA začnou v Íránu ničit elektrárny a mosty, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že síly Spojených států začnou v Íránu ničit mosty a elektrárny. Šéf Bílého domu to uvedl v pátek nad ránem SELČ na sociální síti s tím, že íránské vedení podle něj ví, co má dělat, aby takovému vývoji zabránilo. Írán mezitím pokračuje v útocích v regionu.
06:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Maďarsku se před volbami vyhrocuje nálada

Předvolební atmosféra v Maďarsku houstne. Ke střetu hlasivek došlo například na mítinku strany premiéra Viktora Orbána v Györu. K jeho účastníkům se totiž chtěli dostat kritici vlády a skandovat hesla proti premiérovi. Naopak vybraná skupina jeho příznivců se jim v tom snažila zabránit.
před 2 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 5 hhodinami

Kubánské úřady propustí přes dva tisíce vězňů

Kuba propustí z tamních věznic 2010 vězňů, oznámila v noci na pátek SELČ tamní vláda. Rozsáhlou amnestii označila za humanitární a suverénní gesto u příležitosti oslav velikonočních svátků. Tiskové agentury ovšem krok dávají do souvislosti s mimořádným tlakem, který na ostrovní režim v poslední době vyvíjejí Spojené státy.
04:02Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth odvolal náčelníka armádního štábu, píše Reuters

Americký ministr obrany Pete Hegseth odvolal náčelník štábu americké armády Randyho George. S odvoláním na tři představitele Pentagonu o tom napsala agentura Reuters. Hegseth jej ve čtvrtek večer SELČ vyzval k rezignaci. Současný ministr pokračuje v personálních obměnách na resortu, od loňského nástupu do funkce už odvolal více než desítku generálů a admirálů.
před 8 hhodinami

Komise ve Washingtonu schválila přístavbu Bílého domu

Prezident USA Donald Trump obdržel souhlas národní plánovací komise hlavního města Washingtonu pro výstavbu tanečního sálu v Bílém domě, informuje agentura AP. Souhlas dvanáctičlenné komise, která zodpovídá za schvalování výstavby na federálních pozemcích, přichází nedlouho po rozhodnutí federálního soudu. Ten nařídil stavební práce pozastavit, dokud přístavbu neschválí Kongres.
před 12 hhodinami

Ruští vojáci se dostávají do státní správy. Časovaná bomba, míní tamní historik

Současný režim v Rusku se pokouší dosadit některé bývalé vojáky z ukrajinské fronty na vysoké posty – mimo jiné i ve státní správě. Podle ruského spisovatele a historika Borise Akunina, žijícího ve Velké Británii, se tyto snahy Vladimiru Putinovi vymstí, protože velká část vojáků trpí psychickými a jinými problémy. Akunin patří mezi nejznámější ruské autory beletrie. Podrobně se ale věnuje i dějinám. V Česku mu teď vychází kniha o historii ruského státu v době Vladimira Iljiče Lenina a Josifa Vissarionoviče Stalina. V Rusku jsou jeho díla zakázaná. Hrozí mu tam patnáct let vězení. Rozhovor s historikem vedla redaktorka ČT Dominika Vřešťálová.
před 13 hhodinami
Načítání...