Maďarsko zahájí proceduru odchodu z jednání OSN o globálním paktu o migraci. Oznámil to ministr zahraničí Péter Szijjártó. Dohoda je podle šéfa maďarské diplomacie zcela proti bezpečnostním zájmům jeho země. Dokument, který je nezávazný a formálně má být schválen až v prosinci, mimo jiné definuje migraci jako základní lidské právo.
Maďarsko nechce globální dohodu OSN o migraci, z jednání vystoupí
„Tento dokument je naprosto proti bezpečnostním zájmům Maďarska,“ uvedl Szijjártó a dodal, že dohoda pro svět představuje „hrozbu“.
Minulý týden globální pakt o migraci schválily všechny členské země OSN s výjimkou USA, které se z jednání v loňském roce stáhly. Prezident Donald Trump tehdy řekl, že je pakt neslučitelný s migrační politikou Washingtonu.
Nezávazná dohoda bude oficiálně přijata na ministerské schůzce letos v prosinci v marockém městě Marrákeš. Maďarsko chce od dohody odstoupit ještě před jejím definitivním přijetím. Schůzky v Marrákeši se už nehodlá podle Szijjártóa účastnit a proti paktu chce vystoupit také v případě, že se o něm bude hlasovat na Valném shromáždění OSN.
Už dříve maďarský ministr zahraničí varoval, že pakt poskytne pozvání do Evropy milionům dalších běženců. Státy by podle něj zároveň nutil poskytovat migrantům stejné služby jako domácím obyvatelům včetně vzdělání a právního poradenství. Lidem, kteří by do Evropy přišli nelegálně, by dokument zajistil legální právní status, tvrdil ministr.
Česká diplomacie: S nelegální migrací nesouhlasíme
České ministerstvo zahraničí minulý týden zdůraznilo, že text ze své povahy není právně závazný a jednotlivé státy své stanovisko k němu vyjádří až na prosincové konferenci. „Vláda České republiky nemůže a nebude dávat žádný souhlas s nelegální migrací,“ stálo v prohlášení ministerstva.
Proti deklaraci se vyslovuje i česká SPD, podle které dokument legalizuje migraci. Strana sice později uznala, že dohoda je nezávazná, varuje ale před ní dál.
Podle OSN je ve světě asi 250 milionů migrantů, což představuje 3,4 procenta světové populace. Jednání o globální dohodě začala v důsledku migrační krize v Evropě v roce 2015, která byla největší uprchlickou krizí od druhé světové války. Cílem paktu je podpora bezpečné, řízené a legální migrace a snížení počtu případů pašování lidí a obchodování s lidmi.