Maďarsko nechce globální dohodu OSN o migraci, z jednání vystoupí

Maďarsko zahájí proceduru odchodu z jednání OSN o globálním paktu o migraci. Oznámil to ministr zahraničí Péter Szijjártó. Dohoda je podle šéfa maďarské diplomacie zcela proti bezpečnostním zájmům jeho země. Dokument, který je nezávazný a formálně má být schválen až v prosinci, mimo jiné definuje migraci jako základní lidské právo.

„Tento dokument je naprosto proti bezpečnostním zájmům Maďarska,“ uvedl Szijjártó a dodal, že dohoda pro svět představuje „hrozbu“.

Minulý týden globální pakt o migraci schválily všechny členské země OSN s výjimkou USA, které se z jednání v loňském roce stáhly. Prezident Donald Trump tehdy řekl, že je pakt neslučitelný s migrační politikou Washingtonu.

Nezávazná dohoda bude oficiálně přijata na ministerské schůzce letos v prosinci v marockém městě Marrákeš. Maďarsko chce od dohody odstoupit ještě před jejím definitivním přijetím. Schůzky v Marrákeši se už nehodlá podle Szijjártóa účastnit a proti paktu chce vystoupit také v případě, že se o něm bude hlasovat na Valném shromáždění OSN.

Už dříve maďarský ministr zahraničí varoval, že pakt poskytne pozvání do Evropy milionům dalších běženců. Státy by podle něj zároveň nutil poskytovat migrantům stejné služby jako domácím obyvatelům včetně vzdělání a právního poradenství. Lidem, kteří by do Evropy přišli nelegálně, by dokument zajistil legální právní status, tvrdil ministr.

Česká diplomacie: S nelegální migrací nesouhlasíme

České ministerstvo zahraničí minulý týden zdůraznilo, že text ze své povahy není právně závazný a jednotlivé státy své stanovisko k němu vyjádří až na prosincové konferenci. „Vláda České republiky nemůže a nebude dávat žádný souhlas s nelegální migrací,“ stálo v prohlášení ministerstva.

Proti deklaraci se vyslovuje i česká SPD, podle které dokument legalizuje migraci. Strana sice později uznala, že dohoda je nezávazná, varuje ale před ní dál. 

Podle OSN je ve světě asi 250 milionů migrantů, což představuje 3,4 procenta světové populace. Jednání o globální dohodě začala v důsledku migrační krize v Evropě v roce 2015, která byla největší uprchlickou krizí od druhé světové války. Cílem paktu je podpora bezpečné, řízené a legální migrace a snížení počtu případů pašování lidí a obchodování s lidmi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Witkoff a Kushner jednají v Kyjevě se Zelenským

Američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner zahájili v Kyjevě jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o ukončení ruské války proti Ukrajině. Později se k nim mají přidat i zástupci evropských zemí. V sobotu se dvojice vyslanců prezidenta Donalda Trumpa setkala v Kremlu s ruským diktátorem Vladimirem Putinem. Bílý dům následně uvedl, že byly projednány plány dalších kroků, které budou oznámeny v příštích týdnech.
13:09Aktualizovánopřed 56 mminutami

Sasko-Anhaltsko volí, čeká se jasné vítězství AfD

Voliči ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko vybírají nové poslance zemského sněmu. Podle průzkumů vyhraje Alternativa pro Německo (AfD), kterou už od roku 2023 zemská tajná služba považuje za prokazatelně pravicově extremistickou. Dostat by mohla 40 až 43 procent hlasů. Rozhodující pro budoucnost země i další vývoj celého Německa bude to, zda AfD získá většinu mandátů a bude moci sestavit jednobarevnou vládu.
08:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vinění Moskvy z útoku v Lipsku je začátkem skutečné války, vzkázal Lavrov Západu

Obvinění ze strany západních zemí, že se Moskva podílela na dronovém incidentu v Lipsku, jsou v podstatě začátkem skutečné války, prohlásil podle agentury Interfax ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Německá vláda srpnový hybridní útok na východoněmecké letiště Lipsko/Halle přičítá Rusku, které to popírá. Zaměstnanec letiště poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov objevil 4. srpna dron s výbušninou, ale s nefunkční roznětkou.
před 4 hhodinami

Indonésie kvůli erupci Anak Krakatoa zastavila provoz na osmi letištích

Indonéské úřady kvůli erupci sopky Anak Krakatoa zastavily provoz na osmi letištích, včetně dvou mezinárodních letišť v Jakartě, informovala agentura AP. Erupce sopky, která se nachází zhruba 150 kilometrů od metropole Jakarty, začala v pátek pozdě večer, v noci na neděli pak sopka na 30 sekund vybuchla. Riziko vln tsunami podle úřadů nehrozí, nejsou hlášeny ani žádné oběti.
před 6 hhodinami

Falešná videa o hubnutí lákají k nákupům. Cílí hlavně na mladé ženy, varují výzkumníci

Na TikToku a Instagramu se ve velkém šíří videa vytvořená umělou inteligencí (AI), která pokřiveným způsobem ukazují dramatické hubnutí. Výzkumníci varují, že mladým ženám a dospívajícím dívkám tyto klipy předkládají nedosažitelné a nerealistické ideály.
před 8 hhodinami

Bílý dům uvedl, že jeho vyslanci v Kremlu projednali plány dalších kroků

Bílý dům uvedl, že američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner v Kremlu s ruským diktátorem Vladimirem Putinem projednali podstatné plány dalších kroků, které budou oznámeny v příštích týdnech. V prvním vyjádření k sobotnímu jednání to sdělil agentuře AFP. Ta také napsala, že letadlo s Witkoffem a Kushnerem letělo z Moskvy do Polska a podle webu FlightRadar24 přistálo na letišti u Řešova. V neděli by měli oba vyslanci jednat v Kyjevě.
před 10 hhodinami

Rusko a Ukrajina pozastavily útoky na hlavní města. Američané jednali v Kremlu

Rusko a Ukrajina na tři dny pozastavily své vzdušné útoky na Kyjev a Moskvu, oznámili v sobotu jejich nejvyšší představitelé Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Opatření podle nich souvisí s misí amerických vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří mají v hlavních městech obou zemí jednat o ukončení ruské války proti Ukrajině. V sobotu večer pak zhruba po třech hodinách skončila schůzka amerických vyjednavačů s Putinem v Kremlu. Podrobnosti o výsledku jednání nebyly zveřejněny. V neděli se mají Američané, kteří již opustili Moskvu, setkat se Zelenským v Kyjevě.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Američané oznámili zásah tří íránských tankerů

Americké síly oznámily, že v sobotu zasáhly a vyřadily z provozu tři íránské ropné tankery v Perském a Ománském zálivu v odvetě za odpálení íránských balistických střel proti dvěma válečným lodím USA nasazeným v regionu. Íránská média dříve informovala pouze o tom, že americké rakety u íránského ostrova Charg v Perském zálivu zasáhly jeden íránský tanker. Íránská diplomacie útoky odsoudila a íránská armáda pohrozila zesílením úderů na americké lodě.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.