Poslanci na čtvrteční schůzi navrhli, aby Česko podmínilo rozvojovou pomoc spoluprací v návratové politice. Byl to výsledek debaty o tzv. Marrákešské deklaraci, ke které se Česko přihlásilo na začátku května a která upravuje vztahy mezi evropskými a africkými státy v oblasti migrace. Ve druhém čtení by se sněmovna mohla zabývat poslaneckým návrhem na zrychlení výstavby významných dopravních staveb. Poslance čekají také interpelace členů vlády v demisi.
Poslanci se dohadovali kvůli uprchlíkům. Nakonec přehlasovali SPD
Diskusi o důsledcích Marrákešské deklarace prosadilo hnutí SPD. Jeho lídr Tomio Okamura dokument odsoudil s tím, že „je faktickou legalizací migrace a předává řízení migrace na nadnárodní úroveň.“
S Okamurovou interpretací deklarace nesouhlasí ministr vnitra v demisi Lubomír Metnar (za ANO), který Česko na marrákeškém jednání zastupoval. „Nejedná se o právně závaznou smlouvu. Pro Česko z ní nevyplývají žádné nové povinnosti a závazky,“ zdůraznil ministr. Doplnil, že v dokumentu se naopak africké státy zavázaly, že budou daleko více podporovat boj proti nelegální migraci a organizovanému převaděčství a že budou posilovat ochranu svých hranic.
SPD navrhlo sněmovně přijmout usnesení ve znění: „Migrační a azylová politika České republiky musí zůstat v plné rozhodovací kompetenci České republiky.“ Tím by se podle hnutí situace vyřešila. Sněmovna však tento návrh zamítla, hlasovalo pro něj pouze 26 poslanců.
Sněmovna naopak schválila usnesení, které navrhl předseda výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL). To obsahuje důraz na zachování statu quo v oblasti legální ekonomické migrace, to znamená, že rozhodování o výběru zdrojových zemí, počtu migrantů, jejich kvalifikaci, možnosti odmítnutí atd. má zůstat v kompetenci orgánů České republiky.
Dále trvá na důsledném rozlišování legální ekonomické migrace, nelegální ekonomické migrace a poskytování mezinárodněprávní ochrany ohroženým lidem. Konstatuje, že podpora afrických zemí v jejich boji s převaděčstvím představuje účinný nástroj prevence dalších migračních toků. Na závěr navrhuje podmínit rozvojovou pomoc zúčastněným zemím spoluprací v oblasti návratu migrantů.
Helena Langšádlová předtím v rozpravě (TOP 09) upozornila, že Okamurou navrhované usnesení je v rozporu s Amsterodamskou smlouvou z roku 1997, ke které Česko přistoupilo vstupem do EU a která mluví o migrační politice jako o sdílené v rámci Unie. „Jenom díky společným postupům se dnes dostala migrace téměř na nulu ve srovnání s tím, co bylo v roce 2016. To je jen díky naší společné evropské politice,“ zdůraznila.
Jan Skopeček (ODS) kritizoval přílišnou obecnost Marrákešské deklarace, která je podle něj nebezpečná. Například pojem „mobilita“ podle něj může být interpretován různě.