Migrace

Řecká vláda chce prosadit nový zákon, který počítá s osekáním dávek pro migranty a uvězněním neúspěšných žadatelů o azyl až na pět let, pokud neopustí zemi. Athény už v červenci na čtvrt roku pozastavily podávání žádostí od osob přijíždějících po moři z Afriky poté, co na Krétu a další ostrovy dorazily tisíce migrantů. OSN a další organizace mluví o porušení mezinárodního práva. Athény kritiku odmítají a varují Evropu před „invazí“.

Zákon, který zřizoval italská migrační střediska v Albánii, zřejmě nebyl zcela v souladu s unijním právem. Vyplývá to z rozhodnutí, které v pátek zveřejnil Soudní dvůr EU. Podle něj musí zákonodárci dohledatelnými zdroji odůvodnit rozhodnutí označit nějakou zemi ze bezpečnou, což se v případě dané legislativy podle italských soudů nedělo. Italská vláda rozhodnutí ostře kritizovala.

Rusko od loňského teroristického útoku na Crocus City Hall, z něhož jsou obviněni převážně Tádžikové, zpřísňuje zákony, které budou mít dopad na pracovníky ze Střední Asie. Proti nim navíc napříč celým Ruskem probíhají razie. Provádí je krajně pravicové organizace, aby nebyly přičítány úřadům, říká politoložka Galija Ibragimovová. Moskva je ale na pracovní síle ze zahraničí do značné míry závislá a v současné době trpí jejím celkovým nedostatkem.

Od italské Lampedusy přes řecký Evros a Lesbos až po španělské Kanárské ostrovy a mauritánské pobřeží se hřbitovy plní těly migrantů, kteří zahynuli při pokusu dostat se do Evropy. Každý z hrobů připomíná úskalí migračních cest, které i v roce 2025 patří k nejnebezpečnějším na světě. Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) od roku 2014 zemřelo nebo zmizelo při cestě do Řecka přes tři tisíce lidí – včetně 799 jen v roce 2024, který patří k nejsmrtelnějším v historii této migrační trasy.

Zrušení bezvízového styku mezi Gruzií a Evropskou unií (EU), kterým hrozí Evropská komise (EK) v případě nesplnění osmi doporučení, je pouze „technická záležitost“ a ekonomika kavkazské země by na tom ještě mohla získat, tvrdí premiér Irakli Kobachidze. Vládní Gruzínský sen přitom dříve bezvízový režim s EU oslavoval jako hlavní úspěch, připomíná server OC Media. Expert Vincenc Kopeček z Ostravské univerzity se domnívá, že zrušení by mělo dopad na tamní střední třídu.

Azylová a migrační pravidla pravděpodobně čeká zpřísnění. Senát schválil novelu, jejímž cílem je podle předkladatelů z řad koaličních poslanců zlepšení přehledu o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů. Horní komora podpořila také koaliční návrh zákona, podle kterého zaměstnavatelé pravděpodobně budou muset od ledna příštího roku přispívat do spoření na stáří pracovníkům v části náročných profesí z takzvané třetí kategorie rizika. Senátoři odsouhlasili i jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které má nahradit až 25 současných formulářů.

Premiér Petr Fiala (ODS) na jednání v Berlíně s německým kancléřem Friedrichem Merzem sdělil, že má určité pochopení pro kontroly na německých hranicích. Dlouhodobé řešení boje proti migraci ale dle něj musí být evropské. Fiala také ocenil, že Německo po nástupu nového kancléře převzalo větší zodpovědnost za bezpečnost Evropy.

V žebříčku německých regionů vypadá okres Tuttlingen v Bádensku-Württembersku jako vzor hodný následování. Má výkonné hospodářství, na vysoké úrovni je tam třeba také ochrana životního prostředí a podle odborníků jde o inovativní a perspektivní místo pro život. Přesto právě tam začala ve volbách rekordně bodovat krajní pravice. V západní části země je to neobvyklá kombinace a zdroj obav mainstreamových partají.

Spojené státy se obávají rostoucího vlivu Číny v Latinské Americe, ale postrádají dlouhodobou strategii, jak mu čelit. Mezitím Peking posiluje svou přítomnost v tradiční sféře amerického vlivu a prezentuje se jako rovnocenný partner, který údajně lépe rozumí problémům rozvojových států, upozorňuje politolog Stanislav Myšička. USA tak jednoznačně hrají druhé housle, míní iberoamerikanista Radek Buben.

Víme, co by fungovalo jako řešení nelegální migrace, jen tyto mechanismy dodnes nikdo neimplementoval, řekla v Událostech, komentářích europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Podle ní jde třeba o vytváření ekonomického nátlaku v návratové politice na země původu běženců. S tím, že EU v této oblasti nepodniká efektivní kroky, nesouhlasil poslanec Martin Exner (STAN) ze sněmovního výboru pro bezpečnost a pro evropské záležitosti. Zpřísňování se podle něj děje i na národní úrovni, na té evropské je příkladem projednávaná směrnice o navýšení trestů za pašeráctví. Debata se věnovala také protiruským sankcím.

Skupina šesti zemí, včetně Česka, chce spolupracovat na zpřísnění migračního systému Evropské unie, oznámil po schůzce na nejvyšší německé hoře Zugspitze německý ministr vnitra Alexander Dobrindt. Jednal s ministry z Polska, Francie, Dánska, Rakouska a Česka, které zastupoval Vít Rakušan (STAN). Podle Dobrindta všichni chtějí omezit ilegální migraci do EU, rozhodněji bojovat s převaděči a zlepšit ochranu vnější hranice. Rakušan řekl, že je třeba migraci řešit i v zájmu ochrany demokracie.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa poskytne Úřadu pro imigraci a cla (ICE) osobní údaje 79 milionů lidí registrovaných v programu zdravotního pojištění Medicaid s cílem umožnit mu nalézt přistěhovalce, kteří v USA pobývají nelegálně. Osobní údaje pojištěnců obsahují například jejich adresu nebo etnicitu. Píše o tom agentura AP s odvoláním na dohodu ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS) a federální agentury pro zdravotní péči (CMS).

Čerstvé německé statistiky ukazují prudký pokles žádostí o azyl v Německu. Koaliční vláda to přičítá přísnějším migračním pravidlům. Požaduje jejich zavedení i napříč Evropskou unií. V Bavorsku se kvůli tomu příští týden sejdou ministři vnitra podobně smýšlejících evropských států včetně České republiky.

Americká federální soudkyně v noci na sobotu nařídila administrativě prezidenta Donalda Trumpa, aby zastavila plošné zadržování a zatýkání přistěhovalců v sedmi kalifornských okresech, včetně Los Angeles. Soudkyně Maame E. Frimpongová vydala také samostatné nařízení, kterým federální vládě zakázala omezovat přístup advokátů do losangeleského imigračního detenčního zařízení.

Británie a Francie se dohodly na programu navracení migrantů, v jehož rámci bude Londýn posílat lidi bez dokladů připlouvající přes Lamanšský průliv na malých lodích zpět na kontinent a výměnou přijme stejný počet legitimních žadatelů o azyl, kteří mají rodinné vazby ve Spojeném království. Podle agentury Reuters to oznámili britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron na závěr třídenní státní návštěvy šéfa Elysejského paláce v ostrovní zemi.

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron se shodli na potřebě nových řešení k zamezení způsobu migrace, kdy se lidé snaží dostávat do Británie přes Lamanšský průliv na malých lodích, napsala ve středu agentura Reuters s odvoláním na Londýn, kde je šéf Elysejského paláce na státní návštěvě.

Africké země by měly zastavit migranty, kteří míří do Evropy, jestliže si chtějí udržet rozvojovou pomoc ze strany Evropské unie. Opatření je podle bruselského serveru Politico součástí návrhu nového sedmiletého rozpočtu EU, který má Evropská komise představit příští středu. EU plánuje propojit rozvojovou pomoc chudším zemím s efektivním omezením a zabráněním toku migrantů do Evropy.

Německé úřady začaly jednat se Sýrií o deportaci Syřanů, kteří se dopustili v evropské zemi zločinu. V sobotu to řekl mluvčí německého ministerstva vnitra agentuře AFP. Ministerstvo nařídilo Spolkovému úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) odebrat mezinárodní ochranu Syřanům, kteří se dopustili zločinů či jsou nebezpeční. Podle agentury se tak stalo ve zhruba osmi desítkách případů.

Lednové nařízení amerického prezidenta Donalda Trumpa o pozastavení přístupu k azylu na hranici s Mexikem je nezákonné, prohlásil podle agentur AP a Reuters federální soudce. Zpochybnil tak jeden z hlavních pilířů plánu staronového šéfa Bílého domu na potlačení migrace na jižní hranici Spojených států, píší agentury. Soudce však odložil platnost rozhodnutí o dva týdny, aby dal administrativě čas na odvolání.

Americký prezident Donald Trump se v úterý na Floridě zúčastnil otevření detenčního zařízení pro migranty v národním parku Everglades, kde v mokřadech žijí aligátoři. Šéf Bílého domu po prohlídce zařízení řekl, že tam tito plazi budou hrát roli ostrahy. Trumpa na Floridě doprovodila ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová a guvernér Floridy Ron DeSantis. Zařízení se ale stalo i terčem kritiky.

Polsko dočasně obnoví kontroly na hranicích s Německem a Litvou, oznámil premiér Donald Tusk. Opatření začne platit od pondělí 7. července. Německo podle kancléře Friedricha Merze spolupracuje v migrační politice se sousedy. Spolupráce s Varšavou je velmi dobrá a přátelská, řekl Merz předtím, než Tusk oznámil znovuzavedení kontrol.

Proměna Ameriky je zásadní. Prezident USA Donald Trump si tentokrát nebere žádné servítky, řekl v Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Kručinskou zpravodaj ČT ve Spojených státech Bohumil Vostal. Dodal, že Američané se jako velmoc zaobírají jen sami sebou. V souvislosti s raziemi proti nelegální migraci dodal, že v USA byly vždy, ale Trump si z nich udělal show. Poukázal také na to, že staronový šéf Bílého domu zahraniční intervence USA roky odsuzoval a najednou udeřil v Íránu, což bylo pro mnohé překvapení.

Na severu Francie prudce narůstá počet migrantů, kteří se snaží dostat přes kanál La Manche do Velké Británie. Napomáhá tomu počasí i benevolentní přístup francouzských úřadů k lidem pokoušejícím se moře překonat. Do regionu i z toho důvodu míří víc lidí z dalších částí Evropy – hlavně z Itálie.

Na polsko-německé hranici vykonává nezákonné kontroly samozvaná milice. Napsal to polský list Gazeta Wyborcza, podle nějž příslušníci milice blokují dopravu a zastavují auta. Sami přitom tvrdí, že „chrání západní hranici před migranty, které Německo odesílá do Polska“. Kontrolu nad děním podle listu převzaly hlídky dobrovolníků, uniformované strážce pořádku není vidět.