Migrace

Polsko pokračuje v posilování východního křídla NATO. Na hranici s Běloruskem, spojencem Ruska, staví rozsáhlá vojenská opevnění. Opatření mají zkomplikovat případný vojenský vpád podobný tomu, jaký před více než dvěma lety zažila Ukrajina, a Varšava na ně dá v příštích letech v přepočtu šedesát miliard korun. Zároveň dokončuje modernizaci opatření, která mají bránit vstupu migrantů z Běloruska dále do Evropy.

Lidí, kteří si nemohou dovolit dostatečně topit, dluží na energiích či za ně utratí víc než dvě pětiny svého čistého příjmu, v Česku přibývá. Zatímco v roce 2020 jich bylo asi 770 tisíc, loni už 1,3 milionu, uvádí zpráva Powerty Watch 2024. Ta sleduje v jednotlivých zemích výskyt chudoby a vyloučení a dopady sociální politiky, podle toho pak připravuje svá doporučení. Česká zpráva shrnuje výsledky domácích analýz a studií od loňského podzimu.

Tým zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se úřadu ujme 20. ledna příštího roku, už připravuje opětovné odstoupení od Pařížské dohody o klimatu. Podle informací deníku New York Times (NYT) již má tým připraven příslušný exekutivní příkaz, který odstoupení od dohody nařizuje. Deník The Wall Street Journal (WSJ) zase popisuje přípravy na masové deportace imigrantů bez povolení k pobytu, které byly jedním z hlavních Trumpových předvolebních slibů.

Italská vláda pokračuje v prosazování nové migrační strategie. Do Římem zřízených azylových center v Albánii dorazila druhá loď, tentokrát s osmi běženci. Šest Egypťanů a dva Bengálci mají v centru čekat na vyřízení žádosti o azyl. Předchozí skupinu přitom úřady dopravily zpět do Itálie kvůli soudnímu rozhodnutí, podle kterého migranti nepocházejí z bezpečných zemí a nesplňují tak podmínky pro umístění na území balkánského státu. Kabinet na to odpověděl novou vyhláškou, vše ale znovu řeší soud.

Čerstvě zvolený šéf Bílého domu Donald Trump si voliče získal i některými sliby v oblasti domácí politiky, kde mluví o vysokých clech na dovoz či masivních deportacích nelegálních imigrantů. Experti přitom upozorňují na stinné stránky jeho plánů, jako je hrozba zdražování. A Kyjev má obavy z toho, že Trump v rámci snahy rychle ukončit válku půjde na ruku Moskvě.

Míru je třeba dosáhnout prostřednictvím síly, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na budapešťském summitu Evropského politického společenství (EPS). Narážel tak na heslo vítěze amerických prezidentských voleb Donalda Trumpa. Ústupky Rusku jsou pro Ukrajinu nepřijatelné a pro Evropu sebevražedné, dodal Zelenskyj. Maďarský premiér Viktor Orbán uvedl, že se účastníci summitu shodli, že je potřeba co nejdříve mít v Evropě mír.

Ekonomický výhled pro Spojené státy v dalším funkčním období Donalda Trumpa je krátkodobě příznivý, avšak střednědobé až dlouhodobé dopady jsou spíše nejisté a některé jeho návrhy by ekonomice uškodily, uvedla analýza nizozemské banky ING. Pravděpodobné vítězství Trumpa by mimo jiné mohlo vést ke zvýšení americké produkce ropy a plynu. To by mohlo znamenat nižší ceny paliv i pro české řidiče, míní analytici. Představitelé Svazu průmyslu a Svazu obchodu a cestovního ruchu očekávají, že Trumpova protekcionistická politika může vést k výraznému poklesu transatlantického obchodu a dopadnout i na evropský automobilový průmysl.

Donald Trump nejspíš podruhé zamíří do Bílého domu. V kampani sliboval především tvrdou imigrační politiku včetně masového vyhošťování přistěhovalců bez dokumentů. Pokračovat chce v daňových škrtech, deregulaci, ochranářské obchodní politice a dosazování federálních soudců s konzervativními názory. Vládnutí mu pravděpodobně usnadní republikánská kontrola nad oběma komorami Kongresu, byť v Senátu mohou demokraté řadu jeho návrhů blokovat.

Americký exprezident Donald Trump a viceprezidentka Kamala Harrisová den před vyvrcholením prezidentských voleb pokračují ve snaze oslovit voliče v klíčových částech Spojených států. Harrisová má na programu čtyři vystoupení v Pensylvánii a Trump navštíví i dva další státy. Na 80 milionů lidí už v amerických volbách své hlasy odevzdalo.

Republikánský uchazeč o Bílý dům Donald Trump si za kandidáta na viceprezidenta vybral senátora JD Vance. Bývalý mariňák, finanční spekulant, podnikatel a spisovatel ještě před pár lety svého aktuálně nejbližšího spolupracovníka ostře kritizoval. Dnes je naopak považovaný za Trumpova možného nástupce a zastává často tvrdší postoje než Trump sám. Oba kandidáti spolu sdílí skepsi k pomoci Ukrajině, prosazují volný trh a zároveň protekcionismus.

Již potřetí v řadě bude republikánský kandidát Donald Trump usilovat o post amerického prezidenta. Po odstoupení Joea Bidena se stal ve svých 78 letech nejstarším účastníkem voleb v historii USA. V případě znovuzvolení chce pokračovat v daňových škrtech nebo tvrdé imigrační politice. Trump však po volbách bude čelit obvinění z trestného činu, další dva případy navíc soudy stále řeší.

Ruský vliv zasahoval i do nejvyšších pater politiky, naznačuje zpráva polské parlamentní komise. Ta má za úkol prošetřit zasahování Ruska a Běloruska do dění v zemi za posledních více než 20 let. Polští pohraničníci třeba letos zadrželi už 300 pašeráků lidí, kteří z Běloruska převáděli ilegální migranty. Jejich počty i tak nadále rostou.

V amerických prezidentských volbách už odevzdalo hlasy více než padesát milionů voličů. Odhady dál hovoří o mimořádně vyrovnaných šancích obou kandidátů. V klíčových státech je dělí nanejvýš dva procentní body. Na zatím posledních shromážděních se Donald Trump i Kamala Harrisová zaměřili na téma migrace.

Demokratická kandidátka na prezidentku Spojených států Kamala Harrisová varovala před republikánem Donaldem Trumpem, který podle ní chystá pomstu svým odpůrcům. V projevu u Bílého domu týden před volbami slíbila hájit zájmy všech Američanů, kterým nabídla novou generaci vedení. Rozruch způsobil slovy o odpadu prezident Joe Biden.

Lidskoprávní organizace znepokojuje situace na severozápadě Francie, kde žijí v nedůstojných podmínkách migranti, kteří se chtějí dostat na druhou stranu kanálu La Manche. „Je to rok, ve kterém přišlo o život nejvíc lidí a také jde nejvíc peněz do bezpečnosti a posílení hranic. Ale vůbec žádné prostředky nejdou na přijímání uprchlíků,“ uvedla koordinátorka asociace Utopia 56 Salomé Bahriová. Od začátku roku jich přišlo o život při cestě přes La Manche více než pět desítek, podle tamních úřadů zbytečně – Britové většině z nich totiž azyl udělí.

Polská vláda Donalda Tuska po roce u moci oznámila novou migrační strategii, která předpokládá mimo jiné i dočasné pozastavení práva na azyl. Premiér současně odmítl unijní migrační pakt, což kritizovali aktivisté i opozice. Proti Tuskovým plánům se postavil i polský prezident Andrzej Duda z konzervativní strany Právo a spravedlnost.

Už jen dva týdny zbývají do prezidentských voleb ve Spojených státech. Podle analytiků Washington Post se šance obou kandidátů – demokratky Kamaly Harrisové a republikána Donalda Trumpa – jeví být vyrovnané. Jiné odhady pak tvrdí, že někdejší šéf Bílého domu vůbec poprvé o dva procentní body předstihl svou soupeřku. Volby tak mohou přinést nejtěsnější výsledek za celé století. Hlavním tématům prezidentské kampaně se věnoval pořad Horizont ČT24 s hostem Tomášem Klvaňou z New York University Prague.

Boj proti nelegální migraci má pro Slovensko, Maďarsko a Srbsko absolutní prioritu, zásadní je pro ně ochrana vnějších hranic Evropské unie (EU). Společné stanovisko sdělil po setkání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem a maďarským premiérem Viktorem Orbánem šéf slovenské vlády Robert Fico.

Italská vláda hledá způsob, jak pokračovat v plánech na omezení imigrace. Soud v Římě totiž v pátek rozhodl, že se první běženci, které úřady vyvezly do zadržovacích zařízení v Albánii, mají vrátit do Itálie. Vláda premiérky Giorgie Meloniové označila soud za politicky zaujatý a hodlá jeho rozhodnutí obejít dekretem. Ten italská vláda schválila v pondělí.

Ve Francii vrcholí soud s rozvětveným kurdským gangem, který vypravoval čluny do Británie. Verdikt zatím vyslechlo deset z třiatřiceti převaděčů, zbylé tresty mají padnout nejpozději příští měsíc. Proti nelegální migraci má pomoci i hlubší spolupráce s Itálií, kterou s tamními politiky nově dohodl francouzský premiér.

Od Evropské komise musí přijít razantní kroky, legislativní a diplomatické, řekla v Událostech, komentářích europoslankyně Danuše Nerudová (STAN). Reagovala tak na závěry čtvrtečního summitu EU, kdy se prezidenti a premiéři členských zemí shodli na nezbytnosti urychlení návratů (deportací) neúspěšných žadatelů o azyl. Europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha) k tomu podotkla, že návratová politika nefunguje deset let a Unie není schopna se domluvit se zeměmi, kam by bylo možné ekonomické migranty vracet.

Čtyřměsíční dítě zemřelo ve čtvrtek v noci při dalším pokusu migrantů o překonání Lamanšského průlivu. Podobně tragických případů v poslední době přibývá. Počty běženců, kteří se touto cestou snaží dostat z Francie do Velké Británie, narůstají a čluny jsou často přeplněné. Čistá roční migrace do Británie loni klesla na 685 tisíc z rekordních 764 tisíc lidí v roce 2022.

Soud v Římě v pátek nařídil přesunout do Itálie skupinu prvních dvanácti migrantů, které úřady před pár dny poslaly do nových migračních center v Albánii. Dospěl totiž k závěru, že migranti nepocházejí z bezpečných zemí a nesplňují tak podmínky pro přesun do Albánie. Na verdikt reagovaly ostrou kritikou italské vládní strany. Ministr vnitra Matteo Piantedosi avizoval, že zástupci kabinetu se odvolají. Podle zdrojů agentury ANSA migranty vyzvedne italská vojenská loď v sobotu.

K rychlému posílení vojenské podpory Ukrajiny, která se dál brání ozbrojené ruské agresi, vyzvali ve čtvrtek v Bruselu prezidenti a premiéři zemí Evropské unie. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že většina z nich podpořila jeho takzvaný plán vítězství pro Ukrajinu. Česká muniční iniciativa bude pokračovat i v roce 2025. Účastníci setkání se také shodli na urychlení návratů neúspěšných žadatelů o azyl zpět do jejich zemí a vyzvali Evropskou komisi, aby v této věci urychleně představila příslušný legislativní návrh. Šéfka Komise Ursula von der Leyenová vzápětí prohlásila, že pravidla pro návraty budou předložena brzy.