TÉMA

Migrace

Trump v kampani přitvrzuje. Pence jej za výroky o rukojmích ve volbách nepodpoří
Republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump ve své kampani stupňuje slovní útoky na ilegální přistěhovalce. Ti, kteří se dopustili zločinu, podle něj ani nejsou lidé. Bidenova kampaň v reakci exprezidenta obvinila, že podněcuje k politickému násilí, když v případě své prohry varoval před krveprolitím. Trump prý slova pronesl v souvislosti s budoucností amerického automobilového průmyslu.
před 8 h hodinami|ČT24
EU ekonomicky podpoří Egypt. Miliardami eur chce regulovat migraci
Evropská unie v neděli v Káhiře uzavírá dohodu o tříleté finanční spolupráci s Egyptem. Na podporu jeho ekonomiky poskytne až 7,4 miliardy eur (186 miliard korun). EU chce stabilizací egyptské ekonomiky mimo jiné docílit snížení počtu imigrantů z regionu. S předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou do Egypta dorazili italská premiérka Giorgia Meloniová, předseda řecké vlády Kyriakos Mitsotakis a belgický premiér Alexander de Croo, jehož země právě předsedá Radě EU.
včera|ČTK
Před třinácti lety začaly protesty proti Asadovi. Dnes humanitární pomoc potřebují tři čtvrtiny obyvatel
Před třinácti lety vyšli do ulic Syřané, aby protestovali proti režimu Bašára Asada. Začala vleklá a krvavá občanská válka. Humanitární pomoc dnes potřebuje vůbec nejvíc Syřanů od začátku konfliktu. Mnozí již také emigrovali do zahraničí, zejména do Evropy.
16. 3. 2024|ČT24
Při pokusu překonat Středozemní moře zemřelo několik desítek migrantů, uvádějí přeživší
Až šedesát lidí zemřelo při pokusu překonat Středozemní moře mezi Libyí a Itálií, tvrdí přeživší migranti, které ve středu zachránila po sedmi dnech na moři loď neziskové organizace, informovala agentura Reuters. Organizace SOS Méditerranée zachránila pětadvacet lidí ve velmi špatném stavu, dva z nich upadli do bezvědomí a byli helikoptérou dopraveni do sicilské nemocnice.
14. 3. 2024Aktualizováno14. 3. 2024, 19:01|ČTK
Biden se v projevu o stavu unie vymezoval vůči Trumpovi. Republikáni kritizují váhavost a omezenost prezidenta
Americký prezident Joe Biden pracuje na dojednání nejméně šestitýdenního příměří v Pásmu Gazy, které by zastavilo „srdcervoucí“ utrpení Palestinců. Oznámil to v projevu o stavu unie na půdě Kongresu. Znovu také apeloval na podporu Ukrajiny a věnoval se i stavu americké ekonomiky. Během posledního projevu o stavu unie v tomto volebním období se vymezil také vůči exprezidentovi Donaldu Trumpovi, se kterým se zřejmě na podzim znovu utká ve volbách.
8. 3. 2024Aktualizováno8. 3. 2024, 13:18|ČTK, ČT24
První lidé přišli do Evropy přes Ukrajinu před 1,4 miliony let, dokazuje výzkum vědců
Nový výzkum dokazuje, že nejstarší známé lidské osídlení v Evropě leží nedaleko města Korolevo na západě Ukrajiny. Prokázal to mezinárodní tým vědců s českými odborníky z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR (AV ČR). Dosud se za nejdříve obydlené místo považovalo naleziště ve Španělsku. Studie, kterou ve středu publikoval časopis Nature, dokládá, že první lidé kolonizovali Evropu z východu na západ. Objev Koroleva má letos 50. výročí, avšak přesné datování vzorků umožnily nedávné pokroky v matematickém modelování v kombinaci s aplikovanou jadernou fyzikou.
6. 3. 2024Aktualizováno7. 3. 2024, 20:58|ČTK
Se členstvím v EU je podle průzkumu spokojená téměř polovina Čechů. Oceňují bezpečnost a kritizují regulaci
Se členstvím v Evropské unii je spokojená bezmála polovina Čechů, více než třetina jich vyjadřuje spokojenost s dosavadním fungováním Unie, vyplynulo z průzkumu společnosti Ipsos pro ČTK provedeného v souvislosti s červnovými volbami do Evropského parlamentu. Nejčastějšími důvody pro nespokojenost s fungováním EU jsou pro Čechy omezení suverenity členských států, unijní migrační politika či přílišná regulace. Z výhod Unie naopak nejvíc vyzdvihují bezpečnost a mír v EU, ochranu demokratických hodnot a podporu a rozvoj regionů.
3. 3. 2024|ČTK
Migrační pakt je posun správným směrem, řekl Rakušan. Podle Okamury pětikoalice zradila zájmy občanů
Opozici se nepodařilo prosadit mimořádnou schůzi sněmovny k migračnímu paktu EU. Koaliční většina neumožnila schválení programu. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) není podoba migračního paktu ideální, ale jde o posun správným směrem. Představitelé opozice vládu obviňovali například ze „zrazení zájmů českých občanů“.
28. 2. 2024Aktualizováno28. 2. 2024, 17:58|ČTK, ČT24
Do Evropské unie přišlo v roce 2023 nejvíce žadatelů o azyl od migrační krize
Počet žadatelů o azyl v zemích EU se v loňském roce meziročně zvýšil o 18 procent na 1,14 milionu, což je nejvíce od migrační krize z let 2015 a 2016. Oznámila to Agentura Evropské unie pro otázky azylu (EUAA). Nejčastěji azylanti přicházeli ze Sýrie, Afghánistánu či Turecka a mířili do Německa či Francie. Více než polovina vyřízených žádostí byla loni zamítnuta. Téměř 900 tisíc žádostí ke konci roku 2023 čekalo na vyřízení, z toho asi polovina déle než půl roku.
28. 2. 2024|ČTK
Visegrádská skupina se jednotně postavila migračním kvótám, shodu na podpoře Ukrajiny ale nenachází
Členové Visegrádské skupiny (V4) v debatě o podpoře Ukrajiny stojí na rozdílných stranách barikády. Protichůdné postoje však neznamenají konec spolupráce, která dovedla Česko, Polsko, Maďarsko a Slovensko do evropských integračních struktur. Jejich hlas však už nezní tak silně jako dřív, míní experti.
27. 2. 2024|Václav Podlešák
Krvavý konflikt v Súdánu trvá skoro rok. Může skončit roztržením země
Již deset měsíců trvá konflikt v Súdánu a konec je zatím v nedohlednu. Od loňského dubna, kdy v zemi vypukly boje mezi armádou vedenou generálem a faktickým vládcem země Abdalem Fattáhem Burhánem a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) vedenými bývalým Burhánovým zástupcem Muhammadem Hamdanem Dagalem, zemřely podle zprávy OSN tisíce lidí a miliony musely opustit své domovy. Všechny dosavadní pokusy o zprostředkování míru mezi válčícími frakcemi zatím selhaly, obě strany byly obviněny z válečných zločinů. Hrozí, že se konflikt rozšíří do celého regionu. Podle analytiků je však nejpravděpodobnější, že skončí patem.
25. 2. 2024|Andrea Gričová
Itálie může umístit žadatele o azyl do Albánie. Tamní parlament dohodu schválil
Albánský parlament schválil dohodu mezi Tiranou a Římem, která umožní přesunout do Albánie část migrantů žádajících o azyl v Itálii. Ta dohodu ratifikovala už dříve. Podle úmluvy migranti zachránění Itálií na moři mohou být po dobu vyřizování svých žádostí o azyl umístěni ve střediscích na území Albánie, napsala agentura AP. Proti ujednání v obou zemích vystupovali opoziční zákonodárci a ochránci lidských práv.
22. 2. 2024|ČTK
Čtvrtina mladých Ukrajinců chce po škole odejít do zahraničí, zjistil průzkum
Zhruba každý čtvrtý mladý Ukrajinec chce po dokončení školy opustit svou zemi. V městských oblastech má takový úmysl 31 procent studentů, na venkově je jich výrazně méně. Vyplývá to z průzkumu ukrajinské společnosti Vox Populi pro charitativní organizaci Saved.
11. 2. 2024|ČTK
Migrační pakt zlepší současný stav, i když není dokonalý, míní Rakušan. Kovaříkovi vadí „řada sporných bodů“
„Souhlasím s tím, že pakt není dokonalý, souhlasím s tím, že od června se výrazně zhoršil,“ prohlásil o evropském migračním paktu vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). I tak jsou v dohodě podle něj body, které Česko požadovalo. Podle europoslance Ondřeje Kovaříka (za ANO) by pomoc měla směřovat primárně k zemím na vnějších hranicích, řekl v pořadu Události, komentáře. Migrační pakt získal definitivní souhlas členských zemí Evropské unie ve čtvrtek, Česko se hlasování zdrželo.
10. 2. 2024|Matěj Lucovič
Migrační pakt EU získal definitivní souhlas členských států. Češi se zdrželi
Zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek shodli na konečné podobě migračního balíčku, potvrdily agentuře diplomatické zdroje. Češi se při hlasování zdrželi, jak to již dříve avizovala česká vláda. Odsouhlasený postoj států je definitivní, akt ale musí ještě formálně schválit Evropský parlament. Stane se tak nejspíš na jeho plenárním zasedání v dubnu.
8. 2. 2024|
V americkém Senátu se nenašla dostatečná podpora pro kompromisní návrh spojující zpřísnění migrace a pomoc Ukrajině
Americkým Senátem neprošel návrh, který spojoval zpřísnění imigrační politiky s penězi na podporu Ukrajiny i Izraele. Podle agentury Reuters republikáni zablokovali kompromis, který vyjednavači obou hlavních stran domlouvali celé měsíce. Demokraté se nyní pokusí zajistit pomoc pro Ukrajinu a Izrael tím, že o ní nechají senátory hlasovat zvlášť.
7. 2. 2024|ČTK
Česko se při hlasování o paktu o migraci a azylu EU zdrží. Podle Kupky je nový návrh horší než předchozí
Česko se při hlasování o paktu o migraci a azylu Evropské unie zdrží. Po jednání vlády to ve středu řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nová podoba návrhu je podle něj pro Česko horší než ta, na níž se podílelo během svého předsednictví. Zdůraznil, že pokud by byl pakt přijat, neznamená to, že by Česko mělo povinnost přijímat migranty.
7. 2. 2024|ČTK
Desítky tisíc lidí na demonstraci v Berlíně odmítly krajní pravici. Odpor v německé společnosti je unikátní, hlásí zpravodaj
V Berlíně demonstrují desetitisíce lidí proti krajní pravici. K protestu se sešli už poněkolikáté poté, co vyšlo najevo zjištění investigativní skupiny, že zástupci strany Alternativa pro Německo (AfD) a dalších krajně pravicových sdružení loni tajně jednali o tom, jak z Německa deportovat miliony migrantů, včetně lidí s německým občanstvím. Podle policie protestuje v Berlíně na 150 tisíc lidí, pořadatelé hovoří až o dvojnásobku. Účastníci vytvořili obrovský lidský řetěz.
3. 2. 2024Aktualizováno3. 2. 2024, 19:19|ČTK, ČT24
Stát Texas se pře s Bidenovou vládou o to, jak čelit sílící migrační krizi
Na americko-mexické hranici vrcholí spor mezi státem Texas a administrativou Joea Bidena o tom, jak reagovat na rekordně vysoké počty migrantů proudících do země. Součástí půtek jsou také rozdílné názory na nasazení žiletkového plotu. Na stranu prezidenta a federálních pohraničníků se nejtěsnějším poměrem hlasů postavil Nejvyšší soud USA.
28. 1. 2024|ČT24, ČTK
Francouzská Ústavní rada odmítla velkou část nového imigračního zákona
Francouzská Ústavní rada, která v zemi zastává funkci nejvyššího soudu, rozhodla, že některé části nového imigračního zákona jsou v rozporu s ústavou a musí být zrušeny. Parlament zákon schválil už v prosinci, prezident Emmanuel Macron jej ale ihned nepodepsal. Vláda si totiž nebyla jistá, zda text v několika bodech není v rozporu s ústavou, a dala jej k posouzení právě Ústavní radě. Ta rozhodla o zrušení hned 32 článků z celkem 86.
25. 1. 2024|ČTK, ČT24
Policie loni zadržela při tranzitní migraci méně lidí než v roce 2022. Běženci míří nejčastěji do Saska
Policisté v loňském roce zadrželi při tranzitní migraci 4742 lidí, což oproti předchozímu roku představuje pokles o více než sedmnáct tisíc lidí, uvedl v pondělí policejní prezident Martin Vondrášek. Číslo je však o zhruba 3400 lidí vyšší než v roce 2021, který předcházel velké migrační vlně. Kontroly na hranici se Slovenskem podle policejního prezidenta výrazně přispěly k tomu, že se loni v Česku pohybovalo méně nelegálních migrantů.
22. 1. 2024Aktualizováno22. 1. 2024, 14:08|ČTK, ČT24
Podmínky pro ukrajinské uprchlíky v Česku jsou přísnější. Zranitelné skupiny ale získají větší podporu
Podmínky pro ukrajinské uprchlíky se s novým rokem zpřísnily. Česko omezilo jejich bezplatné ubytování. Naopak posílilo podporu zranitelných běženců – třeba matek s malými dětmi. Ostatní chce motivovat k aktivnějšímu zapojení na pracovním trhu.
21. 1. 2024|ČT24
Demonstranti v německých městech kritizovali AfD a úvahy o deportaci migrantů
V řadě německých měst vyšly do ulic tisíce lidí protestujících proti antiimigrační Alternativě pro Německo (AfD). Odpor části veřejnosti k této straně vyvolal plán na deportace milionů přistěhovalců, o kterém podle investigativní skupiny Correctiv zástupci AfD a dalších krajně pravicových sdružení loni tajně jednali. I přes vlnu protestů zůstává AfD v průzkumech veřejného mínění druhou největší politickou silou v zemi po konzervativní unii CDU/CSU. Dva členové CDU na zmíněném tajném jednání byli také, strana to však na rozdíl od AfD odsoudila.
20. 1. 2024Aktualizováno20. 1. 2024, 18:59|ČTK
Migranti jako zbraň. Podle finské rozvědky se Rusko snaží uprchlíky verbovat ke špionáži
Více než tisíc lidí dorazilo v posledních měsících do Finska přes jeho východní hranici s Ruskem. Podle Helsinek se Moskva tím, že pouští dále migranty bez potřebných dokumentů, snaží destabilizovat situaci v regionu. Podle tamních zpravodajských služeb za tím může být i další snaha – získávání informací. Finská rozvědka tvrdí, že se Rusko snaží žadatele o azyl naverbovat ke špionáži. Nárůst migrace navíc zatěžuje tamní úřady a zpomaluje identifikaci osob, které by mohly být hrozbou pro zemi. Finsko proto také minulý týden prodloužilo uzávěru své hranice s Ruskem zhruba o čtyři týdny do 11. února.
18. 1. 2024|Andrea Gričová