Běženci si vytvářejí v hostitelských zemích své komunity. Nechtějí žít jako Němci, Švédové nebo Češi, chtějí žít v nových zemích po svém, říká arabista a orientalista Petr Pelikán. Evropa z jeho pohledu čas na vyřešení migrace zaspala, teď už vracet lidi nejde, uvedl v Interview ČT24. Kompletní rozhovor najdete ve videu.
Arabista Pelikán: Všichni migranti chtějí do Švédska či Německa, ale nechtějí tam žít jako Němci
26 minut
Petr Pelikán o migraci a dalším vývoji Sýrie
Jak vnímáte debatu o kauze sirotci?
To vypadá, že hned na začátku budu za bezcitného cynika. Když jsem byl na střední škole, tak jsme řešili takové úkoly, jako jaké tři věci by si člověk vzal na pustý ostrov. Třeba ostrý nůž, ten by se nesměl zlomit, nebo přítelkyni, ale ta by nesměla zestárnout.
Neexistuje abstraktní ideální sirotek. Toto je takové morální cvičení. Jakmile do toho začneme více šťourat, což nikdo z těch moralistů nechce, bude celá kauza vypadat podivně. Jestli sirotci, proč 50? Proč Syřané? Vždyť je spoustu opuštěných dětí z jiných koutů světa. Půjdou do pěstounské péče, nebo do děcáku? Je to velice komplikované.
Já jsem před 17 lety chtěl adoptovat nějakou takovou sirotu ze Súdánu. Zjistilo se, že má vlastně tetu, která ji má jako takové sociální pojištění do stáří. Dokonce měla někde v zahraničí otce. Suma sumárum já bych jim radši pomohl tam, kde jsou.
Z hlediska přístupu k životu tamních komunit, lidí z této oblasti, co je pro ně lepší? Pomoci jim tam, kde jsou? Jak snáší přesídlení do jiného prostředí? Kdyby se vzali a přesídlili jinam, jak to ponesou?
Oni si v cizím prostředí dělají své komunity. Vlastně usilují o to, aby se dostali někam pryč, kde je život snazší a bohatší. Ale nechtějí žít tím způsobem života, kterým žije tamní společnost. Přijdou třeba do Česka, ale nechtějí žít jako Češi, chtějí žít v Česku. I když popravdě řečeno skoro nikdo z migrantů nechce do Česka. Všichni chtějí do Německa nebo do Švédska, kde ale nechtějí žít jako Švédové. Což ani moc dobře nejde, a tak vytváří své komunity. Žijí svým způsobem života, jak žili ve svých domovinách.
Jak Sýrie teď vlastně vypadá, na jak velkém území se válčí? Jaká je aktuální situace v té zemi teď?
Popravdě nemám dost informací. Situace se pořád proměňuje. Lze říci, že oproti očekávání z roku 2014, kdy se čekal pád tamního režimu, tak ten režim to naopak všechno ustál. Získává podporu, protože koneckonců lidé pochopili, že i diktatura je lepší než naprostá anarchie nebo náboženský fanatismus.
Myslíte, že Bašár Asad získá podporu doma?
Ano, u nemalé části populace. Válka zdaleka není dobojována. I když už se neválčí na větší části území Sýrie kromě Idlíbu, kde bude svedená poslední rozhodující bitva s odpůrci podporovanými islamistickými režimy. Do velké míry se osamostatnila značná porce Sýrie, bude se také muset řešit kurdská otázka. Z hlediska vyššího principu Kurdové nepochybně mají právo na to, být samostatní. Z hlediska stability celé oblasti to bude dost velký průšvih, pokud si vytvoří vlastní stát.
Kde jsou bojovníci Islámského státu (IS)? Ti se někam rozplynuli? Do jednotek Asada? Nebo bojují proti Asadovi?
Otázka by měla být, kde jsou jeho občané. Kromě bojovníků měl IS také občany, kteří tam žili. Někteří nebyli rádi, že žijí pod vůlí Islámského státu, pro některé to bylo lepší. Například v Iráku bylo lepší žít pod Islámským státem než pod centrální vládou šíitů. Znám případy, a není jich úplně málo, kdy lidé ze zahraničí do Islámského státu šli nikoliv bojovat, ale žít v utopii ideálního islámského zřízení na zemi.
Ptát se jen po bojovnících není úplně dobře. Tam žily miliony lidí, kteří třeba primárně nebojovali. Islámský stát jsme líčili jako hordu bojovníků. Kdyby nebyli vystaveni neustálým útokům, bylo by těch bojovníků mnohem méně.
A jaká je tedy odpověď? Kde jsou ti občané Islámského státu?
Většina jich je tam, kde byla.
Evropa čas na řešení migrace propásla
Když se budeme bavit o Sýrii. Evropa se snaží vyřešit migraci. Snaží se o to dlouho. Má na to různé schůzky. Co vlastně znamená vyřešení migrace v evropském pojetí?
Víte, že mě by to také zajímalo? Ale nemyslím si, že občanská válka v Sýrii byla nějakým zásadním faktorem, který ovlivnil migraci. Tam byly podle mě úplně jiné faktory.
A co byly ty zásadní příčiny?
Tou hlavní je, že v Evropě už předtím poměrně nepozorovaně narostlo množství imigrantů, kteří za sebou táhnou další příbuzné a krajany. Evropa jako taková oslabila, co se týče ochrany svých hranic.
Velkou roli sehrálo fungování internetu a sociálních sítí. Posílají se fotografie, posílají se informace a pozdravy blízkým, jak se jim tady v Evropě daří. V tomto prostředí se hodně pohybuji. Skutečně rozvoj a dostupnost internetových komunikátorů je faktor, bez kterého by se migrace nikdy nedala do takového pohybu.
Jak ten proud lidí zastavit, aby vůbec nevznikal? Nebo aby ho zastavili někde jinde než v Evropě?
Teď už to nejde. Už jsme za určitou hranicí a nemůžete jenom zastavit ten proud migrantů. Musíte řešit ty spousty migrantů, kteří už v Evropě jsou a kteří nejsou – teď já použiji ošklivého slova – asimilovaní. My jsme si postavili na piedestal slovo integrace. Nikdo neví, co to znamená. Lidé, kteří jsou integrovaní, nemají přílišnou loajalitu vůči svým novým domovům. Pořád na prvním místě jsou jejich kmenové národní vazby.
A jak tedy migraci řešit? Pokud tady není loajalita k hostitelským evropským zemím, tak mají jít zpátky domů?
Teď už to právě nejde. Jakmile jsme jim dali občanství, trvalé pobyty, tak už se jich zákonnou cestou, podle těch norem, které tady vládnou, nemůžeme dost dobře zbavit. Myslím, že ten model, který měl být nastolen, měl být spíše, jako je třeba v Perském zálivu: Přijeďte pracovat. Vydělejte si peníze, ale nemůžete se usazovat natrvalo.
