Česká politická scéna se nepřestává přít o padesát syrských sirotků, jejichž přijetí z řeckých ostrovů před časem odmítl předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Opoziční TOP 09 téma otevřela na jednání sněmovny o migraci, lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová, která pomoc iniciuje, pak chce premiérovi v pátek předložit konkrétní plán, jak syrské děti do Česka přijmout – jakkoliv o to Babiš nestojí.
Politikou hýbe případ syrských sirotků. Řeč na ně přišla ve sněmovně a čeká i Babiše
Podle šéfa hnutí ANO by se dětem nemělo pomáhat v Česku, ale tam, kde se narodily. Už dříve také zdůraznil, že se debata, která v posledních dnech intenzivně rezonuje v tuzemské veřejnosti, ve skutečnosti netýká nejmenších dětí, ale chlapců ve věku dvanácti až sedmnácti let.
Máme pomáhat uprchlíkům v zemi, kde se narodili a kam se chtějí vrátit.
V pátek by se měl Babiš sejít se senátory a zástupci iniciativy Češi pomáhají, která o přijetí syrských dětí usiluje; jednání se má účastnit i europoslankyně za KDU-ČSL Michaela Šojdrová, jež za přijetí syrských dětí na českém území pléduje. Ministerskému předsedovi hodlá představit konkrétní plán pomoci.
Uskutečnil by se na základě bilaterální spolupráce mezi Českem a Řeckem, přičemž výběr dětí by mělo zcela v gesci ministerstvo vnitra, a to včetně jejich věku. „Preferovány by měly být ty nejzranitelnější a nejmladší děti a ty, které nemají dohledatelné příbuzné a rodiče,“ uvedla Šojdrová.
Děti by v Česku získaly tzv. doplňkovou, tedy dočasnou ochranu. Po příjezdu by se o ně měly postarat instituce ministerstva školství a sociálních věcí. Peníze na program by měly plynout z fondu Evropské unie zaměřeného na azylovou a migrační problematiku.
- K tomu, aby šlo zahájit oficiální proces přijímání dětí ze zahraničí, je potřeba souhlas tuzemské vlády.
- Oblast péče o nezletilé děti z ciziny, které jsou bez dospělého doprovodu, spadá hned pod několik resortů: ministerstva školství, vnitra, spravedlnosti a práce a sociálních věcí.
- Školský resort rovněž zřizuje takzvané Zařízení pro děti – cizince, kam jsou nezletilí umisťováni na základě rozhodnutí soudu. Zdejší péče odpovídá té poskytované českým dětem v obdobných zařízeních. Cizinci zde mají ale tlumočníky, právní poradenství a zvýšený počet vyučovacích hodin českého jazyka.
- Do státních zařízení pro děti z ciziny během prvního pololetí tohoto roku zamířilo dvacet nezletilých. Loni se jednalo o čtyřicet dětí, vůbec nejvíc za posledních pět let pak statistiky uvádějí k roku 2015, kdy šlo o 94 nezletilých.
- Adopce v případě diskutovaných dětí ze Sýrie není právně možná; syrský režim to neumožňuje.
Sirotci ve sněmovně. Opozice kritizovala vládu i Šojdrovou
Téma, včetně lidoveckého angažmá, silně rezonovalo i na středečním jednání sněmovny, které se věnovalo globálním migračním paktům OSN. Podle předsedy SPD Tomia Okamury je celá iniciativa jen kampaní před blížícími se komunálními a senátními volbami i evropskými volbami, které budou příští rok. Sýrie podle Okamury dokáže sirotkům pomoci sama, má na to podle něho prostředky.
Jednota pak podle všeho nepanuje ani uvnitř samotných křesťanských demokratů. Lidovecký místopředseda Ondřej Benešík uvedl, že Šojdrová představila svůj záměr na stranických grémiích již na jaře a držela ho poměrně v tajnosti. Podle svých slov europoslankyni varoval, že pokud se ze záměru stane předvolební téma, nikomu tím nepomůže. Benešík ovšem také podotkl, že Česko přijalo asi padesát občanů s českými kořeny z Venezuely. „Jsou tady a já žádné demonstrace nevidím,“ dodal.
Neshoda napříč kluby
V opozičních řadách se ale našly i kritické hlasy otočené proti postoji premiéra. TOP 09 usilovala o to, aby dolní komora vyzvala vládu k přijetí dětí. Předseda poslanců této strany Miroslav Kalousek uvedl, že v uprchlických táborech v Řecku je 3500 syrských dětí.
„Jsou tam bez rodičů. Často vůbec netuší, zda sirotci jsou, nebo nejsou,“ podotkl a poukázal na Velkou Británii, která rozhodla o přijetí 350 těchto dětí mladších 17 let. Česko by podle něj mělo malé běžence přijmout kvůli „odpovědnosti a solidaritě“, přičemž je jen na kabinetu, jaké si nastaví parametry.
Návrh Heleny Langšádlové (TOP 09) ohledně přijetí syrských sirotků ovšem podpořilo jen 31 poslanců z klubů ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN z přítomných 133 členů dolní komory. Proti byli poslanci KSČM, SPD a část poslanců ANO. Sociální demokraté se hlasování zdrželi stejně jako většina zástupců ANO. Bez úspěchu skončil i návrh Pirátů, kterým by sněmovna odsoudila mediální výroky Andreje Babiše k nepřijetí malých Syřanů.
Jsem přesvědčen, že by se Česká republika zvládla postarat o padesát dětí bez rodičů, ale na stole žádný konkrétní projekt není.
Poslankyně ODS Miroslava Němcová označila premiérovo odmítnutí za tragicky smutné: „Není možné, abychom řekli, že bohatá, že demokratická, svobodná společnost, společnost matek a otců, není připravena se postarat o padesát dětí, kteří nemají rodiče.“
Marek Výborný (KDU-ČSL) připomněl, že se ozvalo více než 50 rodin, které by byly ochotny se o syrské děti postarat. Po stabilizaci situace v Sýrii by se tyto děti mohly podle něho vrátit zpět. „Co předvádíte, je obchod s dobrem,“ reagoval na Výborného Václav Klaus mladší z ODS, podle nějž jde o ryzí marketingové gesto; syrské děti prý patří primárně do Sýrie.
Pochybovačně vůči výzvám k přijetí se postavila i někdejší ministryně spravedlnosti a poslankyně ANO Helena Válková: „Překvapuje mě, že jste si všichni tak stoprocentně jistí, že můžete syrským sirotkům nabídnout skutečnou pomoc.“
Rozumek: Hysterie porazila racionalitu
„Systém pro umístění dětí u nás funguje velmi dobře. V tomto bychom mohli nabídnout know-how i expertizu, máme kapacity i zkušené lidi, chybí jen dobrá vůle,“ komentoval sněmovní debatu o migraci Martin Rozumek z Organizace pro pomoc uprchlíkům. „Debata o migraci se neskutečně zpolitizovala. Hysterie a emoce naprosto vítězí nad racionalitou, a jak říká Donald Tusk, v Evropě jsou dva typy politiků: kteří chtějí situaci řešit, a kteří z ní chtějí těžit politické body.“
„Zvládáme se starat o řadu dětí,“ kontrovala ve vysílání ČT24 místopředsedkyně KSČM Kateřina Konečná. „Nechceme děti vytrhávat ještě dál z místa původního bydliště, chceme je vracet. Děti by se primárně měli vracet do Sýrie, která je v této chvíli z velké části už bezpečná a situace se tam stabilizuje.“
Rozumek: V debatě o migraci vítězí hysterie nad racionalitou (zdroj: ČT24)