Rakousko nepodepíše globální pakt OSN o migraci, který bude v prosinci oficiálně přijat v Marrákeši. Kancléř Sebastian Kurz a vicekancléř Heinz-Christian Strache to podle agentury APA uvedli před středečním zasedáním vlády, která následně odmítnutí paktu schválila. Text nezávazné dohody byl v září 2016 přijat 193 členy Organizace spojených národů. Od dokumentu, který má zlepšit mezinárodní řešení uprchlické problematiky, loni odstoupily Spojené státy.
Jako důvod rakouské neúčasti na paktu uvedli Kurz se Strachem zásadní obsahové výhrady. Podle nich ujednání nepomáhá řešit migrační otázky, ohrožuje rakouskou suverenitu ve věcech migrační politiky a stírá rozdíly mezi legální a nelegální migrací. Z těchto důvodů Vídeň do Marrákeše ani nepošle své zástupce.
Kurz předpokládá, že k migračnímu paktu se nepřipojí i další státy. Domnívá se také, že mnoho států se sice připojí, ale nakonec se nebude držet jeho cílů.
„Řadu věcí v paktu vidíme kriticky, například směšování hledání ochrany s pracovní migrací,“ uvedl lidovecký (ÖVP) kancléř Kurz. Některé myšlenky by totiž podle něj mohly směřovat ke stírání rozdílů mezi legální a ilegální migrací a mezi pracovní migrací a právem na azyl.
Další návrhy by podle Kurze mohly omezit činnost bezpečnostních úřadů při vyhošťování migrantů. „Chceme dát jasně najevo, že Rakousko bude i v budoucnu samo rozhodovat o tom, kdo smí přijít a kdo ne,“ dodal.
„Rakousko musí být v otázce migrace suverénní a svrchované,“ prohlásil vicekancléř Strache. „Část obsahu jde zcela proti našemu postoji, i ve vládním programu. Migrace není a nemůže být lidským právem. Nemůže se stávat, že někdo dostane právo na migraci kvůli klimatu nebo chudobě,“ dodal Strache.
Po jednání vlády, která odstoupení od migračního paktu schválila, Strache ještě prohlásil, že Rakousko v této věci zaujalo „roli předjezdce“. I Strache předpokládá, že příkladu Vídně nyní budou následovat i další státy. Námitky podle něj vyjádřily Polsko, Itálie či Japonsko.
Rakouský deník Die Presse, který je vůči vládní koalici kritický, zdůrazňuje, že obavy politiků o ztrátu svrchovanosti jsou přehnané, neboť dokument není právně závazný. „Výslovně uvádí, že suverénní právo států určit vlastní migrační politiku ještě posiluje,“ dodává Die Presse.
Opozice hovoří o dně rakouské zahraniční politiky
Rozhodnutí vlády ostře odsoudili politici z opoziční Sociálnědemokratické strany Rakouska (SPÖ), Zelených a liberální strany NEOS. Podle APA hovoří o dně rakouské zahraniční politiky a zpochybňování mezinárodního pořádku.
Europoslanec za SPÖ Josef Weidenholzer Kurzovi a Strachemu vyčetl, že dále ohrožují pověst Rakouska jakožto zprostředkovatele. Podle Weidenholzera je to nezodpovědné a naprosto nehodné země, která předsedá EU.
Europoslanec za stranu Zelených Michel Reimon poznamenal, že opuštěním migračního paktu je Rakousko „nejen součástí reakčního východního bloku, ale i jeho vůdcem“.
Evropská komise rakouského rozhodnutí lituje
Politování nad rozhodnutím Vídně vyjádřil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. „Je mi to velmi líto,“ řekl Juncker rakouské rozhlasové stanici Ö1. V souvislosti s tím pak zopakoval svůj požadavek, aby EU v zahraničněpolitických otázkách rozhodovala kvalifikovanou většinou.
Mluvčí komise v Bruselu zdůraznila, že migrace je globální výzvou, která vyžaduje globální odpovědnost. Rakousko přitom podle ní dosud k tématu migrace přistupovalo velmi konstruktivně.
Negativně se k paktu staví i Polsko s Maďarskem. Česká republika, která patří společně s Budapeští a Varšavou k hlasitým kritikům migrační politiky Evropské unie a k odpůrcům přijímání migrantů, své stanovisko k dohodě vyjádří až na prosincové konferenci. Podle prohlášení českého ministerstva zahraničí ale vláda nebude souhlasit s nelegální migrací.
Výhrady k dohodě mají i Austrálie a Švýcarsko.
