Více než dva roky od vypuknutí migrační krize stále do Evropy nelegálně prchají tisíce běženců. Jen od letošního ledna jich už přes Středozemní moře připlulo téměř 40 tisíc. Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Aleše Chmelaře (ČSSD) pašeráci migrantů na převaděčských aktivitách vydělávají miliardy eur. Nešťastný je podle něj i efekt záchranných operací neziskových organizací, které migrantům dávají psychologický signál, že budou zachráněni.
V devadesáti a více procentech se přes moře vydávají lidé, kteří právo na azyl nemají, říká Chmelař
68 minut
90' ČT24 na téma migrace s Alešem Chmelařem
Ačkoli je nyní situace oproti nejkrizovějšímu roku 2015, kdy se jen měsíčně do Evropy dostávalo přes 200 tisíc migrantů, o poznání klidnější, jen letos už do Evropy dorazily tisíce migrantů. Nejvíce do Itálie, Řecka a Španělska. Pašeráci migrantů podle Chmelaře jen v roce 2016 na svých aktivitách vydělali zhruba 6 miliard euro.
„Česká republika do evropského fondu pro Afriku, který se zabývá například výcvikem libyjské pohraniční stráže, která funguje jak na suchozemské, tak na námořské trase, investovala 35 milionů. Ten celkový fond je na úrovni nějakých 500 milionů eur. Pořád jsme dvanáctkrát níže než pašeráci, a tím pádem se nemůžeme divit, že ty pašerácké skupiny jsou bohužel efektivnější než ochrana hranic s Libyí,“ uvedl Chmelař.
Přes moře se vydává většina těch, kteří na azyl právo nemají
Aktivita neziskových organizací, které na moři podnikají záchranné operace, podle Chmelaře posílá určitý psychologický signál jak pašerákům, tak migrujícím osobám, že budou zachráněny.
„A to je svým způsobem nešťastné. Ne proto, že by neměli být zachráněni, když už tam jsou, ale proto, že se na to zkrátka spoléhají a ve chvíli, kdy vy vytváříte dojem, že je zachráníte, tak si dovolím říct, že zodpovídáte i za to, že se s tímto dojmem vydají na moře a tam zemřou, protože se zkrátka potopí. Takže část té odpovědnosti za úmrtí na moři je rovněž na té zvyšující se motivaci těm lodím, aby vůbec vyplouvaly,“ uvedl Chmelař v Devadesátce ČT24.
Podle něj by měla Unie dát silnější signál, že se nevyplácí riskovat životy. „V devadesáti a více procentech se dnes přes moře vydávají lidé, kteří právo na azyl nemají a dělají to spekulativně,“ uvedl státní tajemník.
Chmelař: Frontex je prakticky bezmocný
Česká vláda dlouhodobě odmítá kvóty na přerozdělování migrantů, což v Bruselu několikrát deklarovala. Na evropské úrovni chce ve spolupráci s dalšími státy zamezit zneužívání azylového procesu právě k nelegální migraci.
Podle Chmelaře se postoj Česka sbližuje s postojem deklarovaným rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem, a to že kvóty nejsou řešením, ale řešením je akce evropské pobřežní stráže v severní Africe. „Dnes má například Frontex velice omezený mandát. Ve výsledku to znamená, že opravdu jen loví lidi ve vodě a je prakticky bezmocný. Má zhruba 600 lidí,“ uvedl Chmelař.
Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová alternativu ke kvótám ale nevidí a nemyslí si, že evropský systém bez podobného mechanismu může fungovat.
„Opakovaně se ukazuje, že migraci nemůžeme zastavit, ale můžeme se ji nějakým způsobem pokusit řídit,“ uvedla. Směr, kterým se v posledních dnech vydala Itálie, která odmítá vpouštět některé lodě s migranty do svých přístavů, je podle Faltové porušením humanitárního a pravděpodobně i námořního práva.
Jak ale podotýká Chmelař, právě mezery v mořském právu vedou k tomu, že se předávají jednotliví migranti mezi loděmi pašeráků a neziskových organizací.
Celý rozhovor si můžete pustit ve videu.
