Odložení druhé dávky vakcíny Pfizer vytváří u starších lidí větší protilátkovou imunitu, zjistila studie

Prodloužení intervalů mezi první a druhou dávkou vakcíny proti covidu-19 od Pfizer/BioNTech ze tří na dvanáct týdnů vytváří u starších lidí třiapůlkrát více protilátkových odpovědí. Vyplývá to podle agentury Reuters z britské studie, která byla zveřejněna v pátek.

Studie britských expertů je první, která přímo porovnala imunitní reakce na vakcínu při třítýdenním intervalu z klinických testů a prodlouženém dvanáctitýdenním intervalu, který doporučily britské úřady s cílem, aby co nejvíce ohrožených lidí dostalo rychle alespoň nějakou ochranu.

Poté, co se Británie i další země rozhodly interval mezi oběma dávkami prodloužit, firmy Pfizer a BioNTech upozornily, že nejsou k dispozici data, která by takový krok podporovala.

„Naše studie ukazuje, že vrchol protilátkových odpovědí po druhé dávce vakcíny od Pfizeru je u starších lidí výrazně silnější, když je odložena na 12 týdnů,“ řekla spoluautorka studie Helen Parryová z Birminghamské univerzity. Studie, která ještě neprošla oponenturou, zkoumala 175 lidí ve věku od osmdesáti do devadesáti let.

Imunita je složitý mechanismus

Protilátky však tvoří jen část imunitního systému. Očkovací látky vytvářejí také T-lymfocyty, které jsou podstatou získané buněčné imunity. Vrchol reakcí těchto T-buněk byl vyšší u skupiny očkovaných v třítýdenním intervalu mezi dávkami. Autoři studie proto upozornili, že nelze vyvozovat závěry o míře ochrany jednotlivců podle toho, kolik času uplynulo mezi první a druhou očkovací dávkou.

Anglický úřad veřejného zdraví (PHE) však i s poukazem na snížení rizika hospitalizace nebo úmrtí už po první dávce vakcíny Pfizer/BioNTech tvrdí, že studie jen dále potvrzuje správnost britského postupu. „Přístup, který jsme zvolili v Británii, oddálením druhé dávky se opravdu vyplatil,“ podotkla epidemiologická poradkyně anglického zdravotního úřadu Gayatri Amirthalingamová.

Podle úřadu očkování proti covidu-19 jenom v Anglii zachránilo dohromady téměř 12 tisíc životů a zamezilo více než 30 tisíc hospitalizací starších lidí. V celé Británii už dostaly alespoň jednu dávku očkovací látky proti covidu dvě třetiny dospělé populace, což vládě premiéra Borise Johnsona umožňuje naplňovat plán znovu otevřít ekonomiku do léta.

Další rozvolňovací fáze nastane v Anglii v pondělí, kdy si lidé opět užijí otevřených zahrádek restaurací, kin, muzeí, divadel, sportovních stadionů a ubytovacích služeb. Dospělí se budou moci účastnit organizovaného sportu a otevřou se i vnitřní sportoviště.

V České republice se tato vakcína podává ve dvou dávkách, obvykle do svalu v horní části paže, a to s odstupem minimálně 21 dní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brněnský satelit se má příští rok vydat na orbitu

Družice BrnoSat, kterou společně připravují Hvězdárna a planetárium Brno, Vysoké učení technické v Brně (VUT), Masarykova univerzita a společnost Spacemanic, má vyletět na oběžnou dráhu na konci roku 2027.
před 23 hhodinami

Německé univerzity se připravují na možný nástup vlády AfD. Obávají se, že omezí jejich svobodu

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
7. 7. 2026

Temná triáda může fungovat jako adaptace na stres. Vědci popsali možné evoluční příčiny psychopatie

Stres je jedním z největších problémů moderní doby. Vědci hledají jeho příčiny, ale také lepší obranu. Někteří lidé totiž odolávají stresu výrazně lépe než ostatní. Teď skupina psychologů popsala, jaké skupiny vydrží stres nejsnadněji. Jde o lidi s takzvanými temnými osobnostními rysy, tedy skupinu, která se zjednodušeně a ne úplně správně označuje jako psychopati.
7. 7. 2026

Američtí molekulární biologové navrhli novou vakcínu proti HIV. Výsledky jsou slibné

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.
7. 7. 2026

Evropský pohled