Klimatické změny ohrožují britskou archeologii. Nejcennější nálezy mohou zaniknout

Klimatické změny ohrožují archeologické poklady ukryté v britské půdě, protože rašelina, která je chrání, vysychá. Nebezpečí se týká více než dvaceti tisíc nalezišť po celém Spojeném království. Archeologové se obávají, že by klimatické změny mohly zmařit snahy o objevení historických artefaktů a pochopení místní historie, informoval zpravodajský web stanice BBC.

Změny klimatu způsobují vysychání rašelinišť, která bývala celoročně podmáčená a která pokrývají přibližně deset procent britského území. Právě v rašeliništích se našla nejstarší boxerská rukavice na světě, první dopis napsaný ženou, dva tisíce let stará dětská botička nebo dřevěné záchodové prkénko z dob Římské říše.

Rašelina obsahuje velmi málo kyslíku, a proto v ní organické materiály, jako je dřevo, kůže a textilie, nehnijí. Díky stabilnímu bezkyslíkatému prostředí se v ní předměty uchovají i tisíce let. Když však půda začne vysychat, pronikne do ní kyslík a to nastartuje proces rozkladu. Pokud k tomu dojde, historicky cenné artefakty mohou začít poměrně rychle podléhat zkáze.

Svědectví o minulosti mizí

Průzkum těchto potenciálně rozsáhlých nalezišť by stál stovky milionů liber a trval by desítky let, během nichž by mohly být předměty značně poškozeny. V ohrožení jsou například římské pevnosti v blízkosti Hadriánova valu, který se táhne napříč severní Anglií už 1900 let.

Vyschnutí rašelinišť by rovněž znamenalo „katastrofu“ pro všechny organické artefakty. „Hrozí, že zmizí. Přijdeme o naše dědictví, pokud se nebudeme zabývat tím, co se děje nyní,“ uvedla Gillian Taylorová z Teessideské univerzity.

Zatímco archeolog pracující na „suché“ lokalitě může najít desetinu toho, co ukrývala dříve, na rašeliništích může najít až devadesát procent hmotné kultury dávných společenstev, tvrdí archeologové citovaní BBC.

„Pokud o taková místa přijdeme, ztratíme tím přímé spojení s lidmi, kteří na tomto ostrově žili před dvěma tisíci let. Přicházíme o možnost dozvědět se o nich co nejvíce. A ztrácíme část svého vlastního dědictví a část své vlastní historie,“ uvedl Andrew Birley, který vede vykopávky u Hadriánova valu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brněnský satelit se má příští rok vydat na orbitu

Družice BrnoSat, kterou společně připravují Hvězdárna a planetárium Brno, Vysoké učení technické v Brně (VUT), Masarykova univerzita a společnost Spacemanic, má vyletět na oběžnou dráhu na konci roku 2027.
před 23 hhodinami

Německé univerzity se připravují na možný nástup vlády AfD. Obávají se, že omezí jejich svobodu

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
7. 7. 2026

Temná triáda může fungovat jako adaptace na stres. Vědci popsali možné evoluční příčiny psychopatie

Stres je jedním z největších problémů moderní doby. Vědci hledají jeho příčiny, ale také lepší obranu. Někteří lidé totiž odolávají stresu výrazně lépe než ostatní. Teď skupina psychologů popsala, jaké skupiny vydrží stres nejsnadněji. Jde o lidi s takzvanými temnými osobnostními rysy, tedy skupinu, která se zjednodušeně a ne úplně správně označuje jako psychopati.
7. 7. 2026

Američtí molekulární biologové navrhli novou vakcínu proti HIV. Výsledky jsou slibné

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.
7. 7. 2026

Evropský pohled