Lidská činnost jednoznačně způsobila růst teploty na Zemi. Stojí za nedávnými zásadními výkyvy klimatu, vlnou veder či záplavami a vedla k menší stabilitě celé planety, uvedl ve své v pondělí zveřejněné zprávě Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC), který působí při OSN.
Člověk způsobuje globální oteplování, vlny veder i povodně, popisuje nová zpráva IPCC
Studio 6: Mezinárodní zpráva o stavu klimatu (zdroj: ČT24)
Podle vědců se planeta v každém případě ohřeje o 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni, otázkou zůstává jen to, jak rychle k tomu dojde. Při respektování nejambicióznějšího plánu lidstvo překoná tuto teplotní hranici ve 30. letech tohoto století a její překročení podle vědců spustí nezvratné změny po celém světě.
Vědci, kteří připravovali zprávu, se shodují na potřebě snížit emise všech skleníkových plynů – a to nejen oxidu uhličitého, kterému je věnována největší pozornost. Obavy budí zejména emise metanu. Plány na nulové emise CO2 jsou nezbytné, ale přinesou kýžený efekt, jen pokud vlády prosadí také rychlé a zásadní snížení všech emisí, upozorňuje zpráva.
Globální oteplování nezvratně poškozuje přírodu, varuje IPCC dál. Lesní a mořské ekosystémy už nebudou mít dost sil, aby lidem pomáhaly s bojem proti klimatickým změnám. Jejich kapacita vstřebávat skleníkové plyny bude nižší a lidé na ně nesmí ve svých plánech tolik spoléhat, uvádí text zprávy.
V roce 2019 byla koncentrace CO2 v atmosféře nejvyšší za poslední dva miliony let, možná i déle. Koncentrace metanu a oxidu dusného, lidově zvaného rajský plyn, je nejvyšší za posledních 800 tisíc let, uvedl panel OSN. Přítomnost těchto plynů v atmosféře zabraňuje úniku určité části tepla vytvořeného slunečními paprsky zpět do vesmíru a zajišťuje tak dostatečné teplo na Zemi, jejich vysoká koncentrace ale vede k rostoucí teplotě, což má negativní vliv na celkový stav klimatu. Od roku 1970 teplota na povrchu Země podle zprávy stoupá nejrychleji v historii.
Odborníci se už dříve shodli, že klíčovou hranicí ve změnách klimatu je oteplení o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriálním obdobím. Při respektování nejambicióznějšího plánu, který zahrnuje naprosté zastavení jakýchkoliv emisí CO2 a razantní snížení všech ostatních emisí, překonáme tuto teplotní hranici zhruba za 20 let. Teplota se nejprve přehoupne přes hranici oteplení o 1,6 stupně Celsia a poté ke konci století bude klesat na 1,4 stupně Celsia ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí, uvádí zpráva IPCC. Celosvětově se již oteplilo o 1,2 stupně Celsia a lidstvo kritickou hranici nejspíš překoná zhruba o deset let dříve, než vědci původně odhadovali. Panel OSN novou zprávou apeluje na politiky i firmy, aby razantně změnili svůj přístup k výrobě a pojetí ekonomiky, které jsou hlavní příčinou globálního oteplování.
Studio ČT24: Vladimír Piskala z vědecké redakce ke změnám klimatu (zdroj: ČT24)
Bez lidského přičinění by velmi pravděpodobně nenastal žádný z extrémních klimatických jevů posledních let, jako jsou vlny veder na souši i na moři, sucha nebo záplavy. „Je velmi pravděpodobné, že epizody s vydatnými srážkami budou ve většině regionů s dalším globálním oteplováním intenzivnější a častější,“ uvádí se ve zprávě.
Dopady klimatických změn se liší
Dopady globálního oteplování jsou odlišné v různých částech planety. Zatímco s extrémními teplotami se potýká severní Amerika, Evropa, Austrálie a část Latinské Ameriky, sucho dopadá nejhůře na severovýchodní Afriku a Středomoří. Severní Evropa a Amerika se zase nejčastěji potýkají s extrémními srážkami a povodněmi.
Rostoucí teploty také nezvratně povedou ke stoupání hladiny oceánů, do roku 2100 by se hladina světových moří mohla zvednout až o dva metry, do roku 2150 až o pět metrů. Skutečná výše vody bude záležet na rychlosti oteplování a na opatřeních přijatých jednotlivými vládami i mezinárodním společenstvím. Od roku 1900 podle AFP hladina moří stoupla o 20 centimetrů.
Odborníci jednali o finální podobě zprávy virtuálně od 26. července a své závěry zveřejnili toto pondělí. Zpráva zaměřená na fyzikální dopady změn klimatu pracovala se čtrnácti tisíci odbornými články, na jejím obsahu a schválení se podílelo 234 odborníků a 195 vlád. V pondělí vydaný materiál je součástí již šesté hodnotící zprávy, kterou IPCC vydá v roce 2022. Minulá hodnotící zpráva vyšla v roce 2014.
Součástí zprávy je také interaktivní online mapa, na které si uživatelé mohou zobrazit požadovaný region a předpovědi, co jej čeká.
Světoví lídři vyzvali k rychlé reakci
„Pokud spojíme síly teď, můžeme odvrátit klimatickou katastrofu. Ale jak zpráva IPCC jasně ukazuje, nemáme času nazbyt a žádný prostor pro výmluvy. Spoléhám na lídry států a všechny zainteresované, že zajistí, aby byla konference o klimatu COP26 úspěšná,“ apeloval generální tajemník OSN António Guterres. Sjezd se bude konat na podzim v Glasgow. Zpráva je podle generálního tajemníka poslední výstrahou a „musí být umíráčkem pro uhlí a další fosilní paliva, než stihnou zničit náš svět“.
Zpráva Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (zdroj: ČT24)
„Dnešní zpráva nás nutí k vážnému zamyšlení a je jasné, že příští desetiletí bude klíčové pro zajištění budoucnosti naší planety. Víme, co je třeba udělat pro omezení globálního oteplování – nechat uhlí minulosti a přejít k čistým zdrojům energie, chránit přírodu a poskytovat finance na boj s klimatem zemím v první linii,“ vyzval v prohlášení britský premiér Boris Johnson.
„Jak IPCC ukázala, dopady klimatické krize, od extrémních veder přes požáry až po intenzivní srážky a záplavy, se budou nadále zesilovat, pokud nezvolíme pro sebe a další generace jiný směr. Nyní je potřeba opravdu jednat. Všechny hlavní ekonomiky se musí v tomto kritickém desetiletí zavázat k agresivním opatřením v oblasti klimatu,“ uvedl zmocněnec Spojených států pro otázky klimatických změn John Kerry.