Vlaky do Finska a letadla do Turecka se plní Rusy. Bojí se diktatury i bídy

Nahrávám video

Stále víc Rusů kvůli invazi na Ukrajinu opouští svou zemi. Obávají se dopadů západních sankcí i tvrdších postihů úřadů. Možností k odchodu přitom po zastavení letů do Evropy příliš není. Několikanásobně zvýšený zájem hlásí vlaky do Finska nebo lety do Turecka.

Trasa Petrohrad–Helsinky je nyní jediným vlakovým spojem se Západem. Řada cestujících si nekupuje jízdenku zpět. „Ti, kteří vnímají, co se opravdu děje, jsou rozčílení. Vím o několika přátelích i kolezích, kteří buď odešli, nebo se zoufale snaží odejít,“ popisuje jeden z nich, univerzitní profesor, který se představil jen jako Filip.

Vlaky jsou teď přetížené kvůli nemožnosti létat. Zájem se zvýšil pětinásobně a na volné sedadlo se čeká několik dní. Dvěma vlaky dorazí každý den až sedm set lidí z Ruska. „Jednáme o zajištění třetího vlaku za den. Ale uvidíme, co na to řeknou úřady,“ informovala ředitelka klientských služeb finského dopravce Viktoria Hurriová.

Do Finska se jezdí i autem. Jedním z frekventovaných přechodů projede patnáct set lidí denně. Proud vozů není dlouhý, ale je stálý.

Pro ty, co už zpátky nechtějí, Finsko není konečnou stanicí. „Velké množství lidí, hlavně přijíždějících vlakem, ve Finsku nezůstává. Zamíří na letiště a pokračují v cestě,“ říká reportér finské veřejnoprávní televize Tom Kankkonen.

Turecko

Dalším cílem tisíců Rusů je Turecko, tedy jedna z mála zemí, kam stále mohou letět a navíc nepotřebují víza. Azyl tam našli i zástupci nezávislé ruské stanice Dožď, kterou režim po zahájení války zakázal. „Je lepší pokoušet se informovat ze zahraničí, než sedět ve vězení,“ vysvětlil šéfredaktor Tichon Dzjadko.

Rusko během války opustilo odhadem víc než 200 tisíc lidí – převážně vzdělanějších. Neprchají před cizí armádou, přesto se bojí o život. Minimálně o život tak, jak ho znali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
20:53Aktualizovánopřed 26 mminutami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 1 hhodinou

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 2 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 4 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 5 hhodinami

Patnáct let od masakru v Norsku. Přeživší varují před novou vlnou nenávisti

Norsko si ve středu připomíná patnáctileté výročí teroristických útoků v Oslu a na ostrově Utöya a vzpomíná na 77 převážně mladých obětí. Vzpomínkových akcí se zúčastnili nejvyšší představitelé skandinávské země. Předseda mládežnické organizace norských sociálních demokratů (AUF) Gaute Börstad Skjervö, který přežil masakr na Utöyi, a podpůrné organizace podle agentury DPA kritizovali přibývající nenávistné vzkazy pravicových extremistů na internetu.
před 5 hhodinami

Běloruský soud označil polskou organizaci pomáhající migrantům za extremistickou

Běloruský soud označil polskou charitativní organizaci, která pomáhá migrantům a uprchlíkům, za „extremistickou“ organizaci, což znamená, že i pouhé sledování jejích účtů na sociálních sítích by mohlo vyvolat zájem běloruských úřadů, informoval v úterý deník Gazeta Wyborcza.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.