Většina Britů schvaluje násilí proti poslancům i rozpad království, jen aby ve věci brexitu bylo po jejich

Většina Britů se domnívá, že násilí vůči poslancům nebo při demonstracích má smysl, pokud by přineslo jimi preferované řešení situace kolem brexitu. Plyne to z průzkumu veřejného mínění, který uskutečnily Edinburghská a Cardiffská univerzita. Ten také ukázal, že většina zastánců odchodu z EU je ochotná obětovat jednotu Spojeného království i ekonomickou prosperitu.

Násilí proti poslancům stojí za odchod z EU podle 71 procent příznivců brexitu v Anglii, 70 procent ve Walesu a 60 procent ve Skotsku. Podobně jsou na tom příznivci setrvání v Unii. Podle 58 procent z nich v Anglii, 56 procent ve Walesu a 53 procent ve Skotsku násilí proti poslancům stojí za zachování členství v EU.

Většina dotázaných by také skousla těžká zranění lidí při demonstracích. Podle 56 procent stojí za zachování členství v EU. Podle 62 procent ve Skotsku a 70 procent v Anglii stojí za vystoupení z Unie.

Většina Britů si přitom myslí, že násilné protesty i násilí proti poslancům je v případě brexitu pravděpodobné.

Rozpad království

Sociologové se také ptali na budoucnost jednoty Spojeného království. Podle 47 procent Velšanů, 52 procent Angličanů a 61 procent Skotů povede brexit k jeho rozpadu. Myslí si to především příznivci setrvání v EU.

Brexitáři jsou většinou ochotni jednotu monarchie obětovat za vystoupení z EU. Tento názor mezi nimi převládá ze tří čtvrtin v Anglii a Walesu a z 59 procent ve Skotsku.

Podobně jsou na tom i eurofilové. Většina z nich by souhlasila s odtržením Anglie, pokud by jejich země v EU díky tomu zůstala.

O peníze nejde

Těsně nadpoloviční většina Angličanů a Velšanů je přesvědčena, že brexit způsobí významné zchudnutí. Ve Skotsku je to dokonce 61 procent.

Více než tři čtvrtiny odpůrců EU si myslí, že utažení opasků by za vystoupení z Unie stálo.

„Moc často se nestává, že by mnou výsledky nějakého průzkumu otřásly. V tomto případě jsem přímo šokován,“ komentoval sondáž její spoluautor Wyn Jones.

Britští poslanci se s výhrůžkami setkávají kvůli brexitu pravidelně a není výjimkou, že Dolní sněmovnu opouštějí v policejním doprovodu. Jen krátce před referendem v roce 2016 byla zavražděna labouristická poslankyně Jo Coxová, která se zasazovala o setrvání země v Evropské unii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 58 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...