Spojené státy přesunou tisíc svých vojáků z Německa do Rumunska, další dva tisíce posílí misi ve východní Evropě. Washington tak reaguje na současné napětí kolem Ukrajiny. Moskva současně stále požaduje záruky, že se její soused nestane členem Severoatlantické aliance. Dva bývalí náčelníci generálního štábu Jiří Šedivý a Petr Pavel se v Událostech, komentářích ovšem shodli, že za současnou krizí nestojí jen případné členství země v NATO.
Generál Jiří Šedivý si myslí, že je napětí ve východní Evropě již delší dobu předzvěst konfrontace, která nemusí skončit válkou, ale povede k vyrovnávání poměru sil na stranách Ruska a Severoatlantické aliance a Spojenách států.
Ruský vpád na Ukrajinu se vyloučit nedá, myslí si ale generál Petr Pavel. Jen je taková operace podle něj méně pravděpodobná než nějaká forma hybridní operace. Souhlasí s tím, že nejde zdaleka pouze o případné členství Ukrajiny v NATO, ale o poměr sil mezi Západem a Východem a o nastavení vztahů, ve kterých Rusko bude mít mnohem větší slovo než dosud.
Vzdát se suverenity rozhodně nechtějí
V případě konfliktu bude nepochybně záležet i na morálce samotných Ukrajinců. Průzkumy naznačují, že necelá čtvrtina Ukrajinců je odhodlaná bojovat, pokud by k nějaké invazi došlo. Dle generála Šedivého je ale čtvrtina málo. „Muselo by jich být silně přes padesát procent a je to určité varování i pro Ukrajince jako takové.“
„Samozřejmě se musí připravit na to, že Rusko bude používat všechny možné metody a nástroje k tomu, aby narušilo soudržnost ukrajinské společnosti. To jsou ty neustále debatované hybridní prostředky, dezinformace, psychologické operace, někdy možná i některé diverze,“ doplnil. „Bude určitě poměrně dost významné, jak budou působit na ty dvě separatistické republiky a přes ně potom zase na ukrajinskou společnost, nebude to určitě jednoduché, ale tohleto si musí vybojovat Ukrajinci sami, to za ně neudělá Severoatlantická aliance,“ poznamenal.
Ukrajinské síly hodně sázejí na dobrovolníky. Podle plánu z roku 2018 jich měla Ukrajina vycvičit 100 tisíc. Po třech letech jich má jenom osm tisíc. Třeba Kyjev by měly bránit tři tisícovky civilistů, ale ta realita zaostává. Dobrovolníci cvičí s maketami pušek.
Dle generála Pavla však není sázka na dobrovolníky vyloženě chybou, Ukrajina tím chce dát najevo odhodlání, že je připravena nejenom armáda, ale i celá společnost. „Já jsem neviděl ten údaj, že by čtvrtina Ukrajinců byla pouze ochotná bránit Ukrajinu. Ukrajinci sami dávají jasně najevo, že odhodlání je větší. Určitě to bude i záměrem, jak případně odradit Rusko od otevřené vojenské agrese, ale na druhou stranu Ukrajina možností moc nemá, protože pokud by se podvolila, tak to znamená na dlouhou dobu ztrátu suverenity. To Ukrajinci opravdu nechtějí,“ řekl.
