Válka v Sýrii si podle nové bilance OSN vyžádala přes 350 tisíc mrtvých

Nejméně 350 209 lidí přišlo v uplynulých deseti letech o život v syrské občanské válce. Uvedl to v pátek Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva. Připustil přitom, že skutečný počet mrtvých je pravděpodobně výrazně vyšší.

Bilance OSN zahrnuje úmrtí civilistů i bojovníků. Nejvyšší počet zabitých přitom připadá na provincii Aleppo, kde úřad zdokumentoval přes 51 700 mrtvých. Úřad OSN při výpočtu používal přísná kritéria, takže jeho bilance zahrnuje pouze mrtvé, u nichž je známo celé jméno i datum a místo úmrtí.

„Na tomto základě jsme vytvořili seznam 350 209 identifikovaných jedinců, kteří byli zabiti v syrském konfliktu, mezi březnem 2011 a březnem 2021,“ sdělila vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová Radě OSN pro lidská práva. Doplnila, že každou třináctou obětí je žena nebo dítě. „(Bilance) udává minimální ověřitelný počet a jednoznačně jde o podhodnocení skutečného počtu zabitých,“ vysvětlila.

Statistický model má stanovit odpovědnost pachatelů

Bacheletová zároveň poznamenala, že její úřad pracuje na statistickém modelu, který poskytne úplnější obrázek a který by mohl pomoci stanovit, kdo za některá z úmrtí nese odpovědnost.

Dodala, že její úřad naposledy aktualizoval bilanci obětí syrského konfliktu v srpnu 2014, kdy hlásil nejméně 191 369 mrtvých.

Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která sídlí v Británii, odhaduje, že si válka v Sýrii vyžádala 500 tisíc obětí, a dalších 200 tisíc případů zkoumá. „Je velmi těžké poskytnout statistiku, která se blíží realitě,“ řekl agentuře Reuters ředitel SOHR Ramí Abdar Rahmán. „Je hodně jmen a je potřeba je spojit s dokumentací,“ dodal.

V Sýrii působí i Turci a Američané

Bašár Asad sice obnovil kontrolu nad většinou syrského území, rozlehlé části země ale stále nejsou v rukou Damašku. Turečtí vojáci působí ve značné části severní a severozápadní Sýrie, kde se nachází poslední významná bašta protivládních rebelů, zatímco na Kurdy kontrolovaných územích na východě a severovýchodě jsou americké síly.

Členka vyšetřovací komise OSN pro Sýrii Karen Koningová AbuZaydová ve čtvrtek uvedla, že k nezákonnému zadržování ze strany syrských vládních sil dochází i nadále. Poznamenala přitom, že situace v Sýrii není vhodná pro návrat uprchlíků. „Válka proti syrským civilistům pokračuje,“ řekla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 48 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...