Spojené státy vytipovaly 52 íránských cílů, které zasáhnou, pokud Teherán v odvetě za zabití velitele elitních jednotek Kuds Kásima Solejmáního zaútočí na Američany či americký majetek. Na Twitteru to napsal americký prezident Donald Trump, podle kterého v případě íránské akce USA zareagují „velmi rychle a velmi tvrdě“. Tělo vlivného íránského generála, který v pátek zahynul při americkém útoku nedaleko iráckého hlavního města Bagdádu, mezitím dorazilo do Íránu. V zemi se konají pietní akce.
USA vytipovaly 52 cílů, které v případě íránské odvety zasáhnou, oznámil Trump
Události: Napětí mezi USA a Íránem (zdroj: ČT24)
Íránci podle šéfa Bílého domu „hovoří velmi směle“ o pomstě za smrt Solejmáního, který byl „jejich teroristickým vůdcem“ a „právě zabil jednoho Američana a zranil mnoho dalších, nemluvě o všech těch lidech, které zabil během svého života, včetně stovek íránských demonstrantů“.
Podle Trumpa Solejmání „už útočil na naše velvyslanectví a připravoval se na další údery na jiných místech“.
Podle amerického prezidenta dělá Teherán mnoho let jen problémy. Už tak vyhrocené vztahy mezi Íránem a USA hrozí vyústit v přímou ozbrojenou konfrontaci poté, co v noci ze čtvrtka na pátek USA uskutečnily letecký útok, při kterém byl zabit Solejmání, člen vedení vlivných iráckých milicí Abú Mahdí Muhandis a dalších osm lidí.
Prezident Trump už oznámil, že USA v případě íránského pokusu o odvetu zareagují „velmi rychle a velmi tvrdě“, také doplnil, že americká reakce bude „možná nepřiměřená“. „Budiž toto varováním, že když Írán zaútočí na Američany nebo americký majetek, vytipovali jsme 52 íránských míst,“ uvedl Trump na Twitteru a dodal, že některé z cílů jsou velmi důležité pro Írán a íránskou kulturu.
Šéf americké diplomacie Mike Pompeo v televizi ABC ujistil, že Washington bude postupovat „v rámci zákona“. Reagoval tak na poznámku, že i Pentagon se hlásí k ochraně kulturních památek. „Američané by měli vědět, že je vždy budeme bránit a že tak budeme činit při respektování mezinárodního práva a americké ústavy,“ prohlásil Pompeo.
Šéf íránské diplomacie Mohammad Džavád Zaríf předtím varoval, že zasahování kulturních památek je válečný zločin.
Počet cílů podle Trumpa odkazuje na 52 rukojmích, které drželi íránští radikální studenti po propuštění 14 z původních 66 zajatců na americkém velvyslanectví v Teheránu v letech 1979 až 1981. Všichni rukojmí byli propuštěni po 444 dnech v zajetí výměnou za uvolnění íránských kont a další ústupky.
Šéf britské diplomacie Dominic Raab v rozhovoru s BBC řekl, že USA měly v případě atentátu na Solejmáního právo na sebeobranu. Británie rovněž podle agentury AP vyzvala Irák, aby jí umožnil ponechání britských vojáků v zemi.
Francouzský prezident Emmanuel Macron, německá kancléřka Angela Merkelová a britský premiér Boris Johnson se podle Elysejského paláce shodli na tom, že budou společně usilovat o zmírnění napětí na Blízkém východě. O vývoji v regionu budou v pondělí jednat v Bruselu velvyslanci členských zemí NATO.
Kongres dostal formální oznámení s podrobnostmi o pátečním útoku
Americký Kongres mezitím dostal z Bílého domu formální oznámení o pátečním útoku na Solejmáního. Zákon z roku 1973 vyžaduje, aby americká administrativa zákonodárce informovala do 48 hodin o zapojení ozbrojených složek do vojenské akce.
Formální oznámení by mělo obsahovat podrobnosti o pátečním útoku, podle předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové ale Bílý dům celý text označil za tajný. Rozhodnutí zprávu utajit označila Pelosiová za „krajně neobvyklé“. Vládní oznámení přitom podle ní vyvolává více otázek, než dává odpovědí.
Útok na Solejmáního Pelosiová znovu označila za „provokativní“ a „nepřiměřený“ a řekla, že jsou kvůli útoku američtí občané, vojáci a jejich spojenci v nebezpečí.
Bílý dům útok na Solejmáního obhajuje s tím, že měl od zpravodajských služeb jasné a jednoznačné důkazy o tom, že se íránský generál chystal k násilným akcím proti USA.
O posledním vývoji v Iráku během víkendu mluvil šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell s íránským ministrem zahraničí Mohammadem Džavádem Zarífem, kterého také pozval k návštěvě Bruselu. Borrell vyzval Írán ke zdrženlivosti a k tomu, aby pečlivě zvážil svou reakci a zabránil tak další eskalaci, která by poškodila celý region a jeho obyvatele, uvedl Borrellův mluvčí.
Mezinárodní koalice bojující proti teroristické organizaci Islámský stát, v jejímž čele Spojené státy stojí, mezitím potvrdila dva sobotní útoky na irácké základny se spojeneckými vojáky. Žádný voják zranění neutrpěl, podle prohlášení ale nelze vyloučit, že zranění utrpěli místní obyvatelé. Terčem útoků se podle prohlášení staly základna v Bagdádu a letecká základna Balad.
AP: Íránská odveta zřejmě přijde až po skončení třídenního smutku
Teherán se k odvetě chystá a svůj záměr netají. Představitel íránských revolučních gard Gholámalí abú Hamza v sobotu prohlásil, že Írán bude Američany trestat kdykoliv, kdy mu budou na dosah. Také Hasan Nasralláh, vůdce vlivné šíitské libanonské organizace Hizballáh, v neděli prohlásil, že americká armáda v regionu, včetně základen, na nichž působí, a válečných lodí může být nyní spravedlivým cílem útoků, odmítl ale útoky na americké civilisty. Bývalý šéf revolučních gard Mohsen Rezáí v neděli pohrozil, že cílem odplaty se mohou stát také izraelská vojenská centra či město Haifa.
Agentura AP v neděli napsala, že není jasné, kdy Teherán odvetu podnikne a jakou bude mít podobu, je prý však pravděpodobné, že přijde až po skončení třídenního smutku vyhlášeného v Iráku i Íránu.
Pozornost se zaměřuje především na Irák, kde Teherán a Washington od invaze v čele s Američany z roku 2003 soupeří o vliv.
Jedna z Íránem podporovaných milicí působících v Iráku vyzvala příslušníky iráckých bezpečnostních sil, aby se od nedělního večera nepřibližovali do vzdálenosti menší než jeden kilometr od základen využívaných Američany. Nicméně američtí vojáci na vojenských stanovištích působí vždy s iráckými kolegy.
Irácká vláda, která je blízkým spojencem Íránu, americký úder proti Solejmánímu odsoudila jako útok na svoji suverenitu. Čelí nátlaku, aby ze země vypověděla 5200 amerických vojáků, kteří tam pomáhají zabránit obrození takzvaného Islámského státu.
Íránští představitelé v neděli rovněž potvrdili, že země bude pokračovat ve vypovídání jaderné dohody, v níž se v roce 2015 zavázali omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení sankcí.
Solejmáního tělo dorazilo do Íránu, v zemi se konají pietní akce
Zabitý generál Solejmání velel oddílům Kuds, které jsou složkou íránských revolučních gard odpovědnou za operace mimo Írán. Některé zdroje jej označovaly za jednoho z nejmocnějších mužů v Íránu.
Solejmáního tělo dorazilo do Íránu. S odvoláním na zprávu íránské agentury IRIB o tom v neděli informovala agentura Reuters. Pozůstatky dopravili na palubě letadla do Ahvázu, který je hlavním městem provincie Chúzestán na jihozápadě Íránu. Na smutečním průvodu se sešly desítky tisíc lidí.
Během dne byly generálovy pozůstatky převezeny do šíitského posvátného města Mašhad v provincii Chorásáne Razaví na severovýchodě země, kde se u místního mauzolea sešly tak mohutné davy lidí, že znemožnily plánovanou přepravu Solejmáního těla do Teheránu. Zrušena tak byla i pondělní smuteční ceremonie v metropoli s plánovanou účastí celého íránského vedení. Uskutečnit by se však měla modlitba za zesnulého na Teheránské univerzitě a následný smuteční průvod za účasti až milionů lidí.
Agentura IRIB uvedla, že do Ahvázu letadlo přivezlo kromě rakve se Solejmáního pozůstatky také tělo zástupce velitele vlivných iráckých milicí Abú Mahdího Muhandise, který rovněž v pátek zahynul při americkém útoku. Jeho pozůstatky budou po testech DNA převezeny do iráckého Nadžafu, jednoho z šíitských posvátných měst.
V Íránu a Iráku platí třídenní smutek. Íránští poslanci na začínající schůzi parlamentu přišli oblečení v černých košilích a vykřikovali protiamerická hesla.
Zvláštní shromáždění k uctění památky „mučedníků Solejmáního a Muhandise“ v neděli uspořádalo také libanonské šíitské hnutí Hizballáh, které má podporu Íránu.