Ukrajinská pravoslavná církev podřízená moskevskému patriarchátu vyhlásila nezávislost

Rada ukrajinské pravoslavné církve moskevského patriarchátu (UPC-MP) oficiálně vyjádřila nesouhlas s postojem moskevského patriarchy Kirilla k válce na Ukrajině a vyhlásila nezávislost. Informovala o tom ruskojazyčná verze stanice BBC. Moskevský patriarcha Kirill, nejvyšší představitel ruské pravoslavné církve a spojenec šéfa Kremlu Vladimira Putina, odmítl útok na Ukrajinu odsoudit. Na Ukrajině působí vedle UPC-MP také na Moskvě nezávislá ukrajinská pravoslavná církev (UPC), která vznikla v roce 2018.

„Koncil odsuzuje válku, která je porušením božího přikázání 'nezabiješ'. Vyjadřujeme upřímnou soustrast všem, kteří kvůli válce trpí,“ napsalo v prohlášení vedení UPC-MP po koncilu, na kterém se zabývalo ruskou agresí vůči Ukrajině. Podle UPC-MP byly její vztahy s moskevským vedením od vyhlášení válečného stavu na Ukrajině „komplikované nebo žádné“.

„Farnosti ukrajinské pravoslavné církve jsou pod neustálým tlakem státních orgánů,“ uvedl podle agentury APA metropolita Onufrij na setkání biskupů, kněží a laiků ze všech ukrajinských diecézí UPC-MP v Kyjevě. Odpůrci církve již zaútočili na více než čtyřicet bohoslužebných míst a místní politici nezákonně zakázali nebo omezili činnost místních farností ve více než dvaceti případech, uvedl Onufrij.

UPC-MP byla na Ukrajině už od takzvaného Euromajdanu z roku 2014 považována za ruskou „pátou kolonu“ a za součást Moskvou vedené hybridní války proti Ukrajině, neboť se její většina tehdy otevřeně postavila na stranu Ruska. 

UPC-MP byla dosud součástí ruské pravoslavné církve, v jejímž rámci požívala autonomie. Nyní oznámila, že učinila ve své zakládací listině změny zakotvující „plnou samostatnost a nezávislost“. Jak ale píše BBC, z prohlášení není zřejmé, o jaké konkrétní změny jde.

Na základě prohlášení UPC-MP tak nelze tvrdit, že tato církev vyhlásila naprostou nezávislost na jakékoliv vnější autoritě, tedy autokefalii, upozornila BBC. K tomu je třeba učinit řadu dalších kroků a musí s ní souhlasit i další pravoslavné církve.

AFP: Zlomový postoj

Postoj ukrajinské církve je podle agentury AFP zlomový a v posledních letech se jedná již o druhý rozkol v rámci ukrajinské církve.

K pravoslaví se hlásí asi šedesát procent ze 41 milionů Ukrajinců. Hlásí se ke dvěma různým církvím: ukrajinské pravoslavné církvi moskevského patriarchátu (UPC-MP) a na Moskvě nezávislé ukrajinské pravoslavné církvi (UPC), která vznikla na konci roku 2018 sloučením dvou církví –⁠ ukrajinské pravoslavné církve kyjevského patriarchátu (UPC-KP) a ukrajinské autokefální pravoslavné církve (UAPC). 

Moskevská má asi dvanáct tisíc farností, nová nezávislá církev má asi 7600 farností. Od roku 2010 ale klesá počet věřících, kteří se hlásí k UPC-MP a v roce 2018 se víc Ukrajinců hlásilo k církvím, které se sjednotily v UPC, uvádějí tehdejší data

V dubnovém průzkumu 63 procent Ukrajinců podpořilo myšlenku oddělení UPC-MP od moskevského patriarchátu. Stovky ukrajinských kněží také na začátku dubna podepsaly otevřený dopis, v němž vyzývají k tomu, aby Kirilla kvůli jeho postojům ke konfliktu soudil církevní soud.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 29 mminutami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 43 mminutami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
před 56 mminutami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 1 hhodinou

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 3 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 4 hhodinami

Patnáct let od masakru v Norsku. Přeživší varují před novou vlnou nenávisti

Norsko si ve středu připomíná patnáctileté výročí teroristických útoků v Oslu a na ostrově Utöya a vzpomíná na 77 převážně mladých obětí. Vzpomínkových akcí se zúčastnili nejvyšší představitelé skandinávské země. Předseda mládežnické organizace norských sociálních demokratů (AUF) Gaute Börstad Skjervö, který přežil masakr na Utöyi, a podpůrné organizace podle agentury DPA kritizovali přibývající nenávistné vzkazy pravicových extremistů na internetu.
před 4 hhodinami

Běloruský soud označil polskou organizaci pomáhající migrantům za extremistickou

Běloruský soud označil polskou charitativní organizaci, která pomáhá migrantům a uprchlíkům, za „extremistickou“ organizaci, což znamená, že i pouhé sledování jejích účtů na sociálních sítích by mohlo vyvolat zájem běloruských úřadů, informoval v úterý deník Gazeta Wyborcza.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.