Americký prezident Donald Trump na své návštěvě Izraele kritizoval Írán. Země podle něj „musí okamžitě přestat financovat teroristy a milice a poskytovat jim výcvik a vybavení“. Íránu nesmí být nikdy dovoleno disponovat jadernou zbraní, dodal Trump s tím, že arabské státy si prý stále více uvědomují hrozbu, jakou Írán představuje. Trump se na své návštěvě židovského státu chce především pokusit oživit izraelsko-palestinský mírový proces. Řekl, že v tomto úsilí vidí nové možnosti, které dosud neexistovaly.
Trump se opřel do Íránu a vyzval k oživení mírového procesu mezi Izraelem a Palestinci
Horizont ČT24: Trump a jeho blízkovýchodní politika (zdroj: ČT24)
„Nejdůležitější je, že Spojené státy a Izrael mohou jedním hlasem prohlásit, že Írán nesmí nikdy mít možnost mít jadernou zbraň. A musí skoncovat se svým vražedným financováním, výcvikem a vybavováním teroristů a milicí,“ prohlásil Trump po setkání s izraelským prezidentem Reuvenem Rivlinem s tím, že ustat v této činnosti má Teherán ihned.
USA dlouhodobě označují Írán za „sponzora terorismu“. Obviňují ho z toho, že podporou syrského režimu prezidenta Bašára Asada, šíitských povstalců v Jemenu a šíitského hnutí Hizballáh v Libanonu přispívá k destabilizaci situace na Blízkém východě.
Trump v neděli v Rijádu vyzval vůdce arabských zemí k jednotnému postupu a převzetí vůdčí role v boji proti extremismu a terorismu v regionu a povzbudil je, aby „vyhnali teroristy ze svých zemí“. V projevu k zástupcům 55 arabských a dalších muslimských států Trump i jeho hostitel, saúdský král Salmán, přitom označili za jednoho z hlavních šiřitelů násilí v regionu íránský režim.
Íránské ministerstvo zahraničí mezitím obvinilo Spojené státy z prodeje zbraní „nebezpečným teroristům“ na Blízkém východě a z šíření „íránofobie“. Teherán tak reagoval na uzavření série obchodních kontraktů, včetně zbrojních dodávek, na jejichž základě dostanou USA od Saúdské Arábie skoro půl bilionu dolarů.
GALERIE
Trump v Izraeli
Íránský prezident Hasan Rouhání, který v pátečních volbách získal druhý mandát, varoval, že dosáhnout stability v blízkovýchodním regionu nelze bez spolupráce s Teheránem. „Kdo může čekat, že je možné obnovit regionální stabilitu bez Íránu? Kdo může tvrdit, že region se dočká totální stability bez Íránu?“ řekl Rouhání na své první povolební tiskové konferenci.
Trump má v Izraeli jednat také s premiérem Benjaminem Netanjahuem. Navštívil také Chrám Božího hrobu v historické části Jeruzaléma a zastavavil se i u Zdi nářků.
Trump v krátkém projevu po příletu prohlásil, že přicestoval do Izraele, aby potvrdil nezpřetrhatelné pouto mezi USA a Izraelem. „Máme před sebou výjimečnou příležitost přinést stabilitu do tohoto regionu a porazit terorismus,“ řekl americký prezident s tím, že nastal čas „budovat budoucnost, v níž budou státy v regionu žít v míru“. Během své první zahraniční cesty v těchto dnech, kdy zamířil na Blízký východ, prý „našel nové důvody k naději“.
Jedna z nejdůležitějších věcí, o kterou se pokouší Trump během své návštěvy Blízkého východu, je posílení jednotné fronty Izraele a sunnitských arabských zemí proti Íránu.
Netanjahu vyjádřil naději, že Trumpova cesta bude historickým milníkem směrem k izraelsko-arabskému usmíření a míru. Řekl, že Izrael sdílí odhodlání amerického prezidenta nastolit mír. „Izraelská ruka je napřažená k míru směrem ke všem našim sousedům, včetně Palestinců,“ dodal izraelský ministerský předseda.
Nový šéf Bílého domu se po nástupu do úřadu netajil ambicí pokusit se o zprostředkování mírové dohody, v čemž neuspěli jeho předchůdci včetně Baracka Obamy. Podle šéfa americké diplomacie Rexe Tillersona tu je příležitost mírová jednání pohnout kupředu.
Trump má podle něho pocit, že má příležitost se „chopit šance“ toho dosáhnout. „Prezident naznačil, že je připraven se v tom osobně angažovat,“ sdělil Tillerson podle agentury AFP ještě na palubě letadla. Zároveň ale podle Reuters dodal, že třístranné setkání Trumpa s lídry obou znesvářených stran se dá očekávat až v „pozdějším termínu“.
Izrael přijal vstřícné kroky vůči Palestincům
Izraelská vláda schválila před Trumpovým příletem řadu kroků, které mají usnadnit život Palestincům žijícím na okupovaných územích. Oznámila to agentura AFP s odkazem na sdělení izraelských úřadů. Opatření jsou vstřícným gestem Trumpovi.
Vláda USA se snaží přesvědčit obě strany izraelsko-palestinského konfliktu ke vstřícnosti, což by mělo vést k obnovení mírových rozhovorů. Nová opatření byla „přijata na žádost prezidenta USA jako krok k posílení důvěry“, uvedla AFP s odvoláním na prohlášení kabinetu.
Jedním z přijatých kroků je rozšíření provozu na takzvaném Allenbyho mostě, který spojuje okupovaný Západní břeh Jordánu s Jordánskem. Most bude nyní k dispozici nepřetržitě, 24 hodin denně a sedm dní v týdnu. Izrael po obsazení Západního břehu před padesáti lety kontroluje všechny přechody z tohoto území do sousedního Jordánska.
Vláda se rovněž rozhodla rozšířit provozní dobu na přechodu u města Tulkaram na severu Západního břehu. Denně touto cestou směřují do Izraele za prací desetitisíce Palestinců. Uvolněna byla také některá pravidla pro využití půdy a stavebních pozemků, sdělil AFP bez dalších podrobností izraelský vládní úředník.
Začátek nových americko-izraelských vztahů?
Trump přijíždí do Izraele v rámci své první zahraniční cesty. Část místních médií sice opatrně mluví o tom, že by mohl oznámit obnovení mírových rozhovorů, další však upozorňují, že půjde především o to, aby se americký prezident ve složité problematice izraelsko-palestinských vztahů zorientoval.
S nástupem Trumpa ale každopádně nastal mezi USA a Izraelem zásadní obrat, neboť za bývalé hlavy státu Baracka Obamy byly mezivládní vztahy značně ochladlé. Ačkoli Washington za Obamovy administrativy nikdy nezpochybňoval spojenectví s Izraelem, opakovaně kritizoval osadnickou politiku židovského státu. Zdrojem svárů byl rovněž Obamův vstřícný postoj k jaderné dohodě s Íránem.
Trump se jednoznačně staví za užší spojenectví se židovským státem. Ostrou kritiku dohody velmocí o íránském jádru tak činil co nejviditelněji. O Izraeli hovořil v minulosti jako o „našem největším spojenci v regionu“ a také uvedl, že „až se stanu prezidentem, vnímání Izraele jako chudého příbuzného skončí hned první den“.
Už před listopadovými prezidentskými volbami také uvedl, že chce přesunout americkou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma, což by rozhněvalo muslimský svět. Postavení Jeruzaléma je jedním z hlavních problémů izraelsko-palestinského konfliktu. Naprostá většina států včetně České republiky i USA proto má svá velvyslanectví v Tel Avivu kvůli nevyjasněnému statusu Jeruzaléma. Trumpova administrativa později svá vyjádření na toto téma mírnila a prezident věc na své aktuální návštěvě řešit nebude.
Trump se v únoru setkal s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a postavil se za Izrael, když uvedl, že prioritou je bezpečnost židovského státu. Řekl také, že Palestinci se musí zbavit nenávisti, která je jim vštěpována od útlého věku, a že budou muset Izrael uznat.
Izraelci naopak budou muset podle něj prokázat jistou míru pružnosti v jednáních s Palestinci, pokračoval tehdy s tím, že do jednání o míru by se podle něj měli zapojit i arabští partneři. V zásadě nezáleží, zda vzniknou dva státy, nebo jeden společný pro Izraelce a Palestince, řekl v únoru Trump s tím, že uvítá takové řešení, které si vyberou obě strany.