Trump jde do boje o imigrační dekret, obrátil se na nejvyšší justiční orgán

Americký prezident Donald Trump se kvůli svému protiimigračnímu dekretu obrátil na nejvyšší soud. Chce tak obnovit zákaz vstupu občanům šesti převážně muslimských zemí. Nižší soudy platnost příkazu pozastavily, rozhodnutí je podle nich diskriminační.

Ministerstvo spravedlnosti požaduje, aby soud povolil platnost nařízení. Podle agentury AP opřelo svou žádost o údajné chyby, kterých se ve svém verdiktu dopustil odvolací soud ve Virginii.

Po březnovém schválení Trumpem navrženého soudce Neila Gorsuche mají v nejvyšším soudu převahu pěti ku čtyřem hlasům zastánci konzervativní linie, na jejichž jednotný názor prezident sází.

Trump se svým dekretem neuspěl u soudů prvního stupně ani u odvolacího soudu, který před týdnem potvrdil neplatnost nařízení s tím, že je diskriminační a nábožensky netolerantní. Podle soudců navíc nemá zásadní význam pro zvýšení bezpečnosti Američanů, kterým jeho vydání prezident zdůvodňoval.

„Kongres dal prezidentovi široké pravomoci odepřít vstup cizincům, ale tato moc není neomezená. Nelze ji ponechat bez kontroly, když ji prezident, jako v tomto případě, vykonává prostřednictvím výnosu, který může způsobit nevratné škody jedincům napříč celou touto zemí,“ uvedl ve zdůvodnění rozsudku předseda soudního senátu ve Virginii Roger Gregory.

Podle soudu je dekret neústavní, rozlišuje přistěhovalce podle víry

Dekret, který Trump podepsal 6. března, na tři měsíce pozastavuje vydávání nových víz občanům Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Súdánu a Sýrie s tím, že dříve vydaná víza zůstávají v platnosti.

Jenomže Federální soud na Havaji ho zablokoval jen pár hodin předtím, než měl vstoupit v platnost. Soudce odmítl tvrzení vlády, že účelem zákazu vstupu obyvatel šesti zemí do USA je posílení národní bezpečnosti, a nikoli diskriminace. Argumenty vlády označil za „nelogické“ a poukázal na „zásadní a nepopiratelné důkazy náboženské předpojatosti“.

Dekret je podle prokuratury diskriminační, stejně jako Trumpovo lednové nařízení. Rozlišuje přistěhovalce podle víry, a není proto v souladu s ústavou. Odpůrci dekretu slíbili, že budou pokračovat v boji i nadále. Třeba Americký svaz občanských svobod, tweetoval: „Porazili jsme tento nenávistný zákaz a jsme připraveni to udělat znovu.“

„Znovu a znovu soudy dospěly k názoru, že muslimský zákaz prezidenta Trumpa je neústavní. Budeme i nadále hájit právo našich žadatelů žít beze strachu z diskriminačních praktik federální vlády,“ prohlásila právní ředitelka Národního centra pro přistěhovalectví Karen Tumlinová.

První dekret z ledna vyvolal chaos na letištích

Na rozdíl od první verze vydané krátce po jeho lednovém nástupu do úřadu, která byla podle expertů velmi nepřipravená a plná chyb, se březnový výnos nevztahuje na Irák a nezahrnuje ani majitele již platných víz.

Zdůrazněno bylo také to, že se dekret nevztahuje ani na majitele takzvaných zelených karet s trvalým pobytem v USA. Lednový výnos vyvolal chaos na letištích a vlnu demonstrací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 1 hhodinou

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 4 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 5 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.