Rusko pozastavilo platnost raketové smlouvy, od které už odstoupily USA

9 minut
Rusista Dvořák: Asi musíme očekávat, že USA i Rusko začnou rozmísťovat rakety
Zdroj: ČT24

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret, jímž pozastavil platnost smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), kterou Moskva a Washington uzavřely v období studené války. Podle ruských médií to oznámil Kreml. Spojené státy své odstoupení od INF ohlásily v únoru a zdůvodnily to tím, že Rusko dokument nedodržuje. Odkazují přitom na novou ruskou raketu SSC-8 (v Rusku označovanou Novator 9M729), jejíž dolet podle Washingtonu smlouvu porušuje. Moskva obvinění odmítá a Putin varoval Američany, že na jejich krok odpoví zrcadlově.

Moskva nyní podle prohlášení Kremlu reagovala na porušování povinností, k nimž se Spojené státy v dohodě zavázaly. Platnost dokumentu tak ruský prezident pozastavil do doby, než Washington tato narušení odstraní. Rozhodnutí prezidenta vstupuje v platnost ihned.

Prezident USA Donald Trump odstoupení od INF oznámil počátkem února. Tímto datem podle smluvních podmínek začala běžet půlroční výpovědní lhůta, která dává Moskvě příležitost údajné porušování dohody napravit. Pokud se tak nestane, bude vypovězení ze strany USA po šesti měsících definitivní.

Smlouva podepsaná v roce 1987 ukládá oběma stranám zničit veškeré rakety s doletem 500 až 5500 kilometrů. Už během vlády bývalého prezidenta USA Baracka Obamy se z Washingtonu ozývaly stížnosti, že Rusko dohodu porušuje.

Předmětem americké kritiky je raketa zvaná na Západě SSC-8 a v Rusku Novator 9M729. Podle amerických zpravodajců Rusko problematickou raketu testovalo šestkrát a pokaždé dolet přesáhl povolených 500 kilometrů, v jednom případě to bylo 2070 kilometrů. Podle Moskvy má ale raketa dolet povolených 480 kilometrů.

Moskva tvrdí, že smlouvu porušují USA

Rusko naopak tvrdí, že smlouvu porušují Američané, a to od roku 1999. V rozporu s ní bylo podle Moskvy umístění systému protiraketové obrany v Evropě. V této souvislosti Rusko vyzvalo USA k likvidaci pozemních víceúčelových odpalovacích zařízení uzpůsobených pro střely s plochou dráhou letu, jež prý smlouvu porušují.

Pondělní oznámení Kremlu není překvapením, záměr odstoupit od smlouvy INF Putin oznámil už počátkem února. Zároveň tehdy ujišťoval, že Rusko nerozmístí zbraně středního a krátkého doletu v Evropě ani v jiných částech světa, dokud tak neučiní Spojené státy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 4 mminutami

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 1 hhodinou

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 9 hhodinami
Načítání...