Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ve Washingtonu jednal se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem mimo jiné o české podpoře Ukrajině, dodávkách zbraní i zkapalněného zemního plynu (LNG). Blinken vyjádřil Česku jasnou podporu ve všech pozicích.
Řešíme dodávky zbraní pro Česko i Ukrajinu, řekl Lipavský po jednání s Blinkenem
On-line přenos
Válka na Ukrajině (duben 2022)
- 0:11
Švédsko tvrdí, že ruské vojenské letadlo narušilo švédský vzdušný prostor. K incidentu podle švédské strany došlo v pátek pozdě večer v Baltském moři poblíž dánského ostrova Bornholm. Švédské ozbrojené síly v dnešním prohlášení uvedly, že ruský vrtulový letoun AN-30 letěl směrem ke švédskému vzdušnému prostoru a krátce do něj vstoupil. Informovala o tom agentura AP. Švédské vzdušné síly nasadily stíhací letouny, které ruské letadlo vyfotografovaly. Narušení vzdušného prostoru bylo "nepřijatelné" a "neprofesionální", konstatoval švédský ministr obrany Peter Hultqvis.
- 21:58
Šéf odboru pro nešíření jaderných zbraní ruského ministerstva zahraničí prohlásil, že jaderná válka by se nikdy neměla rozpoutat a že Rusko jasně dodržuje dohody mezi jadernými mocnostmi, aby jí zabránilo. Vladimir Jermakov řekl ruské tiskové agentuře Tass, že západní "jaderná trojka" USA, Velká Británie a Francie "sklouzává do jiných pozic", stejně jako NATO, které se podle něj "staví do pozice jaderné aliance".
- 21:10
Ukrajinští bojovníci obklíčení ruskými silami v ocelárně Azovstal v Mariupolu potvrdili, že skupina civilistů mohla opustit areál, píše britská BBC. Zástupce velitele ukrajinského praporu Azov Svjatoslav Palamar uvedl, že skupina 20 osob – včetně žen a dětí – byla přemístěna na "vhodné místo". Již dříve ruská státní média uvedla, že bylo evakuováno 25 osob. Není jasné, kam byly odvezeny. Moskva je pod silným mezinárodním tlakem, aby umožnila odchod civilistů. Předpokládá se, že ještě stovky lidí se ukrývají v továrně – posledním místě, které ukrajinští vojáci v Mariupolu kontrolují. Moskva požaduje, aby se vzdali.
Podle Lipavského se potvrdilo, že Spojené státy stojí za Českem a obě země mají klíčovou strategickou vazbu skrze Severoatlantickou alianci i bilaterální vztahy. Se šéfem americké diplomacie Blinkenem jednal mimo jiné o otázkách energetické bezpečnosti. Podle svých slov Lipavský zdůraznil důležitost jaderných technologií či dodávek LNG do Evropy.
Oba ministři také jednali o spolupráci v obraně a podpoře lidských práv, uvedlo americké ministerstvo zahraničí po jednání. USA chtějí rovněž prohloubit spolupráci s Českem při unijním předsednictví, které Prahu čeká v druhé polovině roku.
Jan Lipavský o jednání s USA o Ukrajině (zdroj: ČT24)
„Byla zahájena jednání o obranné dohodě,“ zmínil šéf Černínského paláce. „Bavíme se i o konkrétních záležitostech zbrojních dodávek jak pro Českou republiku, tak pro Ukrajinu,“ podotkl, podrobnosti ale nechtěl komentovat.
„Jednání se týkalo české podpory Ukrajině. Ministr Blinken vyjádřil jasnou podporu Česku ve všech pozicích, jak vůči Rusku, tak vůči Číně. Budeme nadále postupovat společně jako spojenci. NATO je naše garance, co se týče bezpečnosti,“ uvedl Lipavský. „Zároveň jsem zmínil, ze Američané už dlouho nemají v Praze velvyslance. Jeho jmenováni by ještě více posílilo naši spolupráci,“ doplnil.
Putinovi jeho agrese nesmí projít
Blinken před začátkem jednání uvedl, že Spojené státy a Česká republika jsou dlouhodobými spojenci a partnery v mnoha oblastech. Sílu tohoto spojenectví podle něj lze nyní spatřovat tváří v tvář ruské agresi vůči Ukrajině.
„Česká republika v tomto úsilí Ukrajinu významně podporuje. Přijala více než 300 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, což z ní činí v uvozovkách ,domov‘ pro ukrajinské uprchlíky, který je jedním z největších v Evropě mimo pohraniční státy,“ uvedl Blinken.
Šéf americké diplomacie zároveň Česko označil za spolehlivého partnera v rámci NATO, které nyní posiluje svou obranu „proti možné ruské agresi“. Blinken zmínil také středeční pohřeb pražské rodačky a někdejší americké ministryně zahraničí Madeleine Albrightové a zdůraznil, že k ní choval velkou úctu.
Lipavský řekl, že válka ruského prezidenta Vladimira Putina proti Ukrajině je útokem na mezinárodní řád. „Pro střední a východní Evropu je velmi důležité vědět, že nejsme sami, že být členem NATO znamená, že je to závazek postarat se o sebe navzájem a že toto je politika Spojených států,“ poznamenal. Dodal, že v této mimořádné době je velmi důležité slyšet a vidět reálné činy, nejen v podobě humanitární pomoci, jelikož v době války „zbraně a vůle“ rozhodují o výsledcích na místě.
„Putinova mysl je bohužel produktem sovětské éry KGB a skutečně věří v tento sovětský mýtus. Nepovažují Ukrajinu za suverénní stát, což znamená, že jsou proti mezinárodnímu řádu,“ řekl Lipavský. „Tato imperialistická vize mívá efekt sněhové koule. Pokud bychom Rusku nechali agresi proti Ukrajině projít, zaplatili bychom v budoucnu mnohem vyšší cenu,“ dodal.