Platilo Rusko Talibanu za útoky na Američany a jejich spojence? Kongres žádá vysvětlení

Nahrávám video

Zástupci amerických tajných služeb mají vysvětlit Kongresu, jaké získali informace o tom, že Rusko nabízelo odměny bojovníkům Talibanu za zabití koaličních vojáků v Afghánistánu. Vyzvala je k tomu předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. Prezident Donald Trump popřel, že by zprávu o takové činnosti dostal. Ruskou praxi potvrdily i zdroje z britských tajných služeb. Kreml to označil za lež.

Američané stejně jako jejich koaliční spojenci včetně Čechů byli v Afghánistánu často terčem útoků. Podle deníku The New York Times byl Taliban vloni ještě urputnější, protože ho poháněly finanční odměny z Ruska. Americká média se odkazují na zdroje z amerických tajných služeb a podobné podezření mají i Britové.

„Je naprosto nepřijatelné, aby byl jeden z dalších členů Rady bezpečnosti OSN přistižen, jak cvičí a zásobuje zbraněmi milice, které brání mírovému řešení tohoto desítky let starého konfliktu,“ říká předseda bezpečnostního výboru dolní komory britského parlamentu Tobias Ellwood.

Britové se domnívají, že za údajnými výplatami Talibanu za každého mrtvého koaličního vojáka stála stejná skupina ruské vojenské tajné služby GRU jako za otravou přeběhlého agenta Sergeje Skripala v Salisbury před dvěma lety.

Kreml i Taliban vše popírají

Kreml vše označuje za nesmysl. „Pokud jsou americké speciální služby stále ještě podřízené americkému prezidentovi, navrhuji, abyste se zaměřili na prohlášení prezidenta Trumpa,“ reagoval mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

Vedle Rusů informace deníku The New York Times popřel i Taliban, který to označil za pokus povstalce očernit. Radikální hnutí trvá na tom, že neudržuje vztahy s žádnými zpravodajskými službami.

Donald Trump během návštěvy amerických vojáků v Afghánistánu v listopadu 2019
Zdroj: Tom Brenner/Reuters

Žádné informace jsem nedostal, tvrdí Trump

Podle deníku dostal prezident hlášení o ruském zasahování v podkladech. Donald Trump, který usiluje o dohodu s Talibanem a návrat amerických vojáků, to ale popírá. „Nikdo ani mě, ani viceprezidenta Pence, ani personálního šéfa Meadowse neinformoval o takzvaných útocích na naše vojáky v Afghánistánu Rusy, jak uvedly 'anonymní zdroje' v prolhaných New York Times,“ napsal Trump na Twitteru.

Citlivá kauza budí reakce i v Kongresu, kde požadují vysvětlení demokraté i republikáni. „Tohle už nemůže být horší, a přesto prezident odmítá Rusko v této věci konfrontovat,“ uvedla demokratická šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová.

Tento výklad ale prezident obratem odmítl. „Nikdo nebyl vůči Rusku tvrdší než Trumpova vláda,“ reagoval. Uvedl také, že Moskva měla za někdejšího demokratického prezidenta Baracka Obamy a jeho viceprezidenta Joea Bidena volnou ruku, neboť obsadila důležité části Ukrajiny. Obamu Trump dlouhodobě kritizuje a Biden je předpokládaným Trumpovým protikandidátem v nadcházejících listopadových prezidentských volbách.

Informace o ruském výpalném měli získat američtí vojenští vyšetřovatelé z výslechů zajatých afghánských ozbrojenců. Podle jejich výpovědí mohlo kvůli takovým odměnám přijít o život hned několik z 23 amerických vojáků, kteří loni v Afghánistánu padli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal vrchního velitele armády Oleksandra Syrského. Nahradit ho má dosavadní velitel společných sil ukrajinské armády Mychajlo Drapatyj. Syrskému ukrajinský prezident vyjádřil vděčnost.
před 1 mminutou

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 45 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
20:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 1 hhodinou

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 1 hhodinou

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
15:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 4 hhodinami

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.