Joe Biden je zvoleným prezidentem a demokraté se připravují na čtyři roky vládnutí. Stále jasno ale není v jedné podstatné věci – složení amerického Senátu. Ten má silnou roli v legislativním procesu a prezidenta může značně omezit. O posledních dvou křeslech a tím, kdo v horní komoře Kongresu získá většinu, rozhodne druhé kolo voleb v Georgii na začátku ledna. Že jsou tyto volby klíčové, ukazují i částky, které do Georgie míří – dárci už kandidátům věnovali stovky milionů dolarů.
Jižanský stát Georgia byl jedním z těch, na které se během amerických voleb upřela zvýšená pozornost. Po volební noci zde vedl prezident Donald Trump, jeho náskok ale nepřímo úměrně klesal s tím, jak přibývalo sečtených korespondenčních hlasů. Joe Biden nakonec jako první demokrat od roku 1992 v Georgii zvítězil. O necelých 13 tisíc hlasů – rozdíl čtvrt procentního bodu.
Tak trochu ve stínu voleb prezidentských se ale v Georgii odehrával ještě jeden politický souboj. Tento stát totiž patřil k těm, kde voliči rozhodovali také o svých zástupcích v Senátu. A jelikož před rokem po čtrnácti letech v horní komoře rezignoval republikánský senátor Johnny Isakson, občané Georgie obsazovali u uren hned dvě senátorská křesla.
Stejně jako v prezidentských volbách dlouho nebylo jasno o vítězi – státní tajemník Bidena potvrdil až 20. listopadu –, ani ve volbách senátních nepřinesla volební noc jasnou zprávu. Z hlasování nevyšel vítěz v regulérních ani zmiňovaných doplňovacích volbách. Ani jednomu uchazeči se nepodařilo přesáhnout potřebných 50 procent hlasů, a proto voliči v Georgii vyrazí k urnám podruhé.
Georgia rozhodne o tom, jak volnou ruku Biden bude mít
O zástupcích Georgie v horní komoře amerického Kongresu budou voliči rozhodovat 5. ledna a není pochyb o tom, že přilákají pozornost celých Spojených států. Jak je totiž nyní nastavená situace, bude to právě Georgia, která zkraje nového roku rozhodne o tom, která strana bude mít v Senátu většinu.
To v důsledku znamená důležitou zprávu i pro Bidenovo nadcházející prezidentství. Demokraté obhájili většinu ve Sněmovně reprezentantů a získali prezidentský úřad. Ten je ale bez Senátu, který má v USA rozsáhlé pravomoci, o poznání slabší a nemůže snadno prosazovat svůj program – vždy musí mít na paměti vyjednávání s opozicí v horní komoře.
- Senát posvěcuje prezidentovi kandidáty do jeho administrativy.
- Senát potvrzuje kandidáty na soudce Nejvyššího soudu a dalších soudů, které prezident nominuje.
- Senát je součástí legislativního „kolečka“, stvrzuje tedy všechny zákony, s nimiž prezident nebo Kongres přijdou.
Horní komoru v tuto chvíli stále ještě kontrolují republikáni – mají 53 senátorů oproti 45 demokratickým (zbylí dva jsou nezávislí, hlasují ale s demokraty). Listopadové volby tento poměr upravily. Demokraté si mírně polepšili, ne však tolik, jak by si přáli. V lednu 2020 zasedne Senát, v němž budou mít republikáni přesně polovinu křesel a demokratičtí zákonodárci 48 křesel.
Zbylá dvě křesla jsou k mání právě v Georgii a rozhodnou o tom, kdo bude horní komoru kontrolovat. Republikánům stačí získat jedno ze dvou křesel, o která se hraje. Demokraté by potřebovali uspět v obou volebních kláních, aby získali tu vůbec nejkřehčí většinu – v Senátu je totiž sudý počet křesel a rozhodující hlas bude při patu mít viceprezidentka Kamala Harrisová.
Kampaně za skoro půl miliardy dolarů
Do druhého kola regulérních i doplňovacích voleb postoupili vždy dva kandidáti, kteří dostali nejvíce hlasů. O dvě senátní křesla se budou ucházet republikáni David Perdue a Kelly Loefflerová, kteří mandáty obhajují, a vyzvou je demokraté Jon Ossoff a Raphael Warnock. Zatímco Perdue v Senátu strávil posledních šest let, Loefflerová pouze rok, protože na počátku roku 2020 zastoupila Isakssona do nejbližšího termínu, kdy mohou voliči vybrat nástupce.
Druhé kolo voleb, které rozhodne o většině v Senátu a může razantně ovlivnit Bidenovo funkční období v Bílém domě, logicky přitahuje velkou pozornost. Během prvních dvou týdnů od chvíle, kdy bylo jasné, že dojde k lednovému hlasování, kandidáti shromáždili nemalé sumy na kampaně. Warnock od dárců obdržel 40 milionů dolarů, dvojice republikánských obhájců vybrala 32 milionů během šesti dnů. Loefflerová už si rezervovala reklamní prostor za 40 milionů dolarů. Reklama je mnohdy dokonce dražší, než byla během prezidentské kampaně.
- V listopadu v regulérních volbách Perdue překonal Ossoffa o 90 tisíc hlasů a přízeň mu vyslovilo 2,46 milionu voličů (49,7 procenta). V doplňovacích volbách byl úspěšnější demokratický kandidát Warnock, jemuž dalo hlas 1,61 milionu občanů (32,9 procenta), zatímco jeho soupeřce Loefflerové 1,27 milionu voličů (25,9 procenta).
Dohromady do konce listopadu už demokraté spolu s republikány utratili téměř 300 milionů dolarů a podle Johna Linka, viceprezidenta společnosti AdImpact, která sleduje inzerci, dosáhnou konečné účty za senátní kampaně na 450 až 500 milionů dolarů.
„Žádat o peníze je po volbách obyčejně to poslední, co byste chtěli udělat, ale dárci jsou neuvěřitelně nažhavení a připravení darovat znovu,“ shrnul situaci Steven Law, šéf jedné z nejdůležitějších republikánských komisí, které schraňují finanční dary.
Podstatu georgijského hlasování na počátku ledna ilustrují i stranické delegace, které se v jižanském státě hodlají ukázat – kromě zvoleného prezidenta Bidena navštíví region i končící prezident Trump, viceprezident Mike Pence a další republikánské špičky jako senátoři Tom Cotton či Marco Rubio.
„Je to Super bowl americké politiky,“ komentuje pro New York Times lednové senátní volby v Georgii Ralph Reed, zakladatel konzervativní skupiny, která do 5. ledna hodlá zaklepat na dveře půl milionu domácností, aby podpořila republikánské kandidáty.
Poslední obranná linie proti liberálům
„Výsledek těchto dvou klání určí většinu v Senátu, která ovlivní úspěch nebo selhání Bidenovy politiky v příštích čtyřech letech. Republikáni i demokraté o vítězství usilují tak silně, že množství peněz není podstatné,“ podotýká bývalý republikánský georgijský senátor Saxy Chambliss.
V tradičně republikánské Georgii Biden v prezidentských volbách uspěl díky vysoké volební účasti v Atlantě a na jejích předměstích. Velkou roli v mobilizaci demokratických voličů tam hrála Stacey Abramsová, která před dvěma lety kandidovala jako první Afroameričanka do georgijského guvernérského úřadu. Ve volbě těsně neuspěla, podle ní i kvůli potlačování volebních práv minorit. Letos vzburcovala k registraci přes 800 tisíc voličů.
Republikáni věří, že velká demokratická mobilizace, do značné míry živená odporem vůči Donaldu Trumpovi, nebude v senátních volbách tak významná a demokratické kandidáty „nezachrání Atlanta“. Výše zmíněný Chambliss odhaduje, že pokud se republikánští kandidáti zvládnou profilovat jako pojistky vůči divokým levicovým idejím, veřejnost přesvědčí.
Že něco takového mají v plánu, potvrzuje zkušený republikánský stratég Karl Rove, který dohlíží na vybírání finančních darů pro republikánské kandidáty. „Jde o poslední obrannou linii konzervativců,“ říká.
Ostatně, kampaň tomu odpovídá – demokraté Warnock i Ossoff jsou politickými centristy, kteří vsadili na podobný přístup jako Biden. Odmítají tedy například ideje levicového křídla své strany jako jednotný systém zdravotního pojištění nebo rozšíření Nejvyššího soudu.
Jejich republikánští soupeři přesto varují, že jde o radikály, kteří postupují proti nejlepším zájmům země, a pokud demokraté získají kontrolu nad Senátem, zavládne v USA socialismus. Například Perdue svého soka Ossoffa, investigativního novináře, označil za socialistu, který žije z rodinného jmění a natáčí dokumenty, na které se nikdy nikdo nepodíval. Sám sebe pak Perdue označil za oběť negativní kampaně.
Údery koneckonců létají i opačným směrem, Ossoff osočil Perdua z toho, že profituje na pandemii koronaviru. Republikánský senátor prodal v lednu akcie společnosti Cardlytics těsně předtím, než se na konci měsíce propadly, a znovu je na jaře nakoupil těsně před jejich růstem na čtyřnásobek kupní hodnoty. Ministerstvo spravedlnosti na tom ovšem nic ilegálního neshledalo a případ v létě uzavřelo.
Současní demokratičtí kandidáti ilustrují, jak se mění stranická strategie. Dříve totiž demokraté stavěli v Georgii do volebních zápolení takové politiky, kteří by se u republikánů se svými názory neztratili. To nyní neplatí, byť Ossoff s Warnockem jsou centristé. Kandidáti na obou stranách se snaží zejména mobilizovat vlastní voliče, než aby se pokoušeli oslovit druhý tábor. Jak republikáni, tak demokraté tedy doufají ve vysokou účast vlastních podporovatelů.
Posun v rétorice je patrný i na straně republikánů. Například Kelly Loefflerová, jedna z nejbohatších členek Kongresu, se dříve soustředila na podporu podnikání, nyní kampaň vede po ose kulturního boje. A téma podpory menších podnikatelů zasažených pandemií si za své vzali naopak demokratičtí kandidáti.
Republikáni mají lepší výchozí pozici, demokraty může motivovat konec trumpismu
Zatímco republikáni se mohou spolehnout na to, že Georgia je tradičně jejich státem, demokraté doufají, že občanské hnutí pod vedením Abramsové zmobilizuje dostatek stranických voličů i v lednu a Atlanta jim pomůže zvítězit. Sama bývalá kandidátka na guvernérku dále neúnavně pracuje na tom, aby demokratickým kandidátům zvýšila šance na vítězství a pomáhá jim se shromažďováním financí.
V sázce je pro demokraty mnohé. Pokud ve dvou senátních kláních neuspějí, Joe Biden bude prvním demokratickým prezidentem od roku 1885, který začne své první funkční období se Senátem ovládaným politickými soupeři z druhého pólu.
Podle historika Josepha Crespina z Emoryho univerzity v Atlantě, který se zaměřuje na dějiny amerického jihu a moderního konzervatismu, historie nahrává republikánům. Tradičně se jim totiž daří popohnat vlastní voliče k urnám, zvláště ve volbách, které se nekryjí s prezidentskými. „Volební účast je v dnešní vyhrocené politické atmosféře vším,“ míní Crespino.
V komentáři ale dodává, že i demokratičtí voliči mají pádný důvod k urnám přijít. „Senátor Perdue a senátorka Loefflerová po vzoru Trumpa proměnili kampaň v referendum o trumpismu a jeho budoucnosti, což může demokratické voliče opět motivovat,“ konstatuje s tím, že georgijští demokraté mají jedinečnou příležitost otočit list za Trumpovým vlivem na politiku.
Publicista Roman Joch z Občanského institutu uvažuje nad možností, že by umírněnější republikáni nemuseli k urnám vůbec jít a volby ignorovat kvůli tomu, jak se Trump choval po své volební prohře. Připouští, že odhadovat chování voličů na začátku ledna je těžké, přesto je Georgia tradičně republikánským státem a voliči by tam mohli vyvažovat volbu demokratického prezidenta republikánským Senátem.
Prohra demokratických kandidátů by podle Jocha nemusela být pro Bidena tak zdrcující. „Demokraté – především jejich levé, radikální křídlo, nebude mít možnost prosadit svou agendu. Prezident Biden musí dělat kompromisy a bude mít dost silný argument, jak může bránit svou centristickou pozici vůči radikálnímu křídlu. Paradoxně může platit, že Bidenovi by se hodilo, aby demokraté nezvítězili v obou senátních volbách,“ upozornil na konci listopadu Joch v Událostech, komentářích.
