Vražda slovenského novináře Jána Kuciaka odkrývá i po roce a půl hloubku, do jaké byl tamní stát prorostlý mafií. Po razii v domě Mariána Kočnera se na veřejnosti objevily nahrávky, na nichž podnikatel komanduje bývalého generálního prokurátora Dobroslava Trnku. U Kočnera se zároveň našla oficiálně skartovaná nahrávka odposlechů z kauzy Gorila, jež ohrožovala vlivné; čile se s ní obchodovalo a sloužila jako nástroj vydírání. Kauze se věnoval Michal Fiala z týmu Reportéři ČT.
Nahrávky z kauzy Gorila jako nástroj vydírání i obchodu. Na původně skartované části mluví i Fico
21 minut
Reportéři ČT: Vražda novináře Jána Kuciaka odkryla slovenské Palermo
Případ Gorila začal na Slovensku před osmi lety. Mnohatisícové demonstrace tam tehdy vyvolalo zveřejnění spisu slovenské tajné služby.
„Finanční skupiny a vysocí státní úředníci se dohadují, že budou dělat transakci a privatizaci a jiná rozhodnutí za poměrně vysoké úplatky, za vysoké provize,“ popsal obsah spisu v roce 2012 tehdejší slovenský ministr vnitra Daniel Lipšic.
Ve spisu se jednalo o slovenské elektrárny, rozvodné závody, ropovody nebo letiště a aktéři odposlechů mluvili také o protekčním obsazování funkcí ve státních úřadech a uplácení poslanců.
V nahrávkách figurovalo mimo jiné jméno bývalého slovenského ministra hospodářství Jiřího Malchárka. Ten podle spisu vyjednával se spolumajitelem skupiny Penta Jaroslavem Haščákem. Malchárek záležitost pro Reportéry ČT komentovat odmítl.
Schůzky, které popisuje spis Gorila, se konaly v jednom z bytů v centru Bratislavy. Odposlechy, ze kterých spis vznikl, se přitom podařilo Slovenské informační službě pořídit díky zcela mimořádné shodě okolností. Její analytik Peter Holúbek totiž bydlel v bytě, který sousedil s konspiračními místnostmi. Tajná služba pak umístila odposlechy přímo do zdi mezi oběma byty.
„Třináctého prosince 2005 byla první schůzka, kterou odposlechli. A trvalo to do 4. srpna 2006,“ popsal dříve slovenský novinář britsko-kanadského původu Tom Nicholson. Právě on informaci o spisu Gorila na Slovensku nejvíc rozšířil.
Po nástupu Fica k moci odposlouchávání skončilo
V červnu 2006 vyhrála volby strana Smer vedená Robertem Ficem. Ve Slovenské informační službě se poté změnilo vedení, jež následně odposlouchávání zastavilo a zlikvidovalo i výbušnou nahrávku. „Bylo to celé zastavené a já jsem se to snažil nějak řešit…“ popsal Holúbek.
V téže době se dostal spis Gorila do rukou zmíněného novináře Toma Nicholsona. „Roku 2009 přišel s písemným materiálem Gorila na policii,“ popsal bývalý vedoucí policejního týmu Gorila Marek Gajdoš. „Od roku 2009 policie tímto materiálem v písemné podobě disponovala, veřejnost o tom nevěděla a v tichosti se vedlo vyšetřování.“
Verdikt ústavního soudu
Výsledkem bylo 230 podezřelých jevů, jež policisté ve spisu Gorila našli a o které se chtěli zajímat. Jenže už v roce 2012, kdy skandál Gorila vypukl veřejně, rozhodl slovenský ústavní soud, že pořízené odposlechy byly nezákonné.
„Konstatoval, že je to nezákonná akce a nemůžou být takové materiály použité na trestně-právní účely, ale musí být skartované nebo zničené,“ vyjádřil se k záležitosti Martin Danko, manažer vnějších vztahů Penty.
Odposlechy tajné služby sice schválil soud, agenti ale do žádosti o povolení nenapsali, že chtějí odposlouchávat podnikatele a politiky kvůli možným privatizačním podvodům. Místo toho uvedli, že majitele konspiračního bytu podezřívají z nelegálních obchodů s alkoholem.
„Problémem je zákonnost celého nahrávání. Ten důkaz je tím pádem nezákonný, protože ho vydali na základě lživé výpovědi,“ popsal vedoucí investigativní projektů deníku SME Adam Valček.
„Jakmile příslušník policie zpracuje žádost o odposlouchání a napíše tam, že chce odposlouchávat premiéra této země, tak s takovou žádosti musí přijít za soudcem,“ vysvětlil Valček. „Jakmile příslušník soudci nevěří, že si to nechá pro sebe, tak se samozřejmě snaží zmírnit riziko úniku informací tím, že neuvede pravý důvod žádosti.“
Nahrávka v rukou Kočnera
Už v roce 2012 tedy nahrávka oficiálně neexistovala. Ze světa se ale neztratila, získal ji totiž kontroverzní podnikatel Marián Kočner.
Jeden z audiozáznamů, o kterých se na Slovensku mluví, ukazuje i obchodování s nahrávkou Gorila. Zachycuje rozhovor Kočnera s bývalým nejvyšším slovenským žalobcem Dobroslavem Trnkou. Před pěti lety záznam nahrál pravděpodobně sám Kočner a teď se k němu dostali slovenští novináři.
Zmiňovaný záznam sice není součástí nahrávky Gorila, ale říká se v něm, že Kočner zvukový záznam Gorily prodal, a to finančníku Jaroslavu Haščákovi. Prokurátor Trnka s Kočnerem mluví o tom, kolik peněz Haščák Kočnerovi za Gorilu údajně zaplatil. Mělo jít o milion eur.
„Skutečnost je taková, že žádnou nahrávku pan Haščák od pana Kočnera nekupoval, a už vůbec ne za takovou sumu,“ tvrdí ale Danko z Penta Investments.
Jenže půl roku předtím, než se dostala na veřejnost nahrávka Kočner–Trnka, natočili s Jaroslavem Haščákem rozhovor novináři ze serveru Aktuality.sk. Jaroslav Haščák tedy promluvil o milionu eur za Gorilu o půl roku dřív, než se nahrávka Kočner–Trnka s touhle informací objevila.
„Že to nebylo známé, bych dal do velkých hranatých závorek, protože nahrávka Kočner–Trnka se objevila v mediálním prostoru už v závěru minulého roku, kdy média přinesla informaci, že existuje nějaká skandální nahrávka Kočner–Trnka,“ argumentoval Danko.
Jaroslav Haščák ovšem ve stejném rozhovoru uvedl, že obsah nahrávky Kočner–Trnka nezná. „Nahrávku jsem neslyšel. Přepis jsem neviděl. Nevím, co na té nahrávce je,“ řekl tehdy. Marián Kočner se teď k obsahu skandální nahrávky veřejně vyjádřit nemůže, protože je ve vazbě. Promluvil ale bývalý slovenský generální prokurátor Dobroslav Trnka.
„Nejprve si musíme povědět jednu zásadní věc, jestli ta nahrávka je opravdu můj hlas a jeho hlas. Jestli to není nějaký kompilát, anebo jestli to můžeme vytvořit počítačově i já a vy. Já vám dám scénář, vy to v dnešní době vytvoříte. Nevím… ještě jsem neviděl ani nahrávku, ani přepis,“ řekl v říjnu Trnka.
Bývalý slovenský ministr vnitra Lipšic uvedl, že prokurátor Trnka v minulosti vyšetřování Gorily trvale blokoval. Právě u Trnky byla podle nahrávky jeho rozhovoru s Kočnerem dokonce ukrytá kopie zvukového záznamu Gorila, ze které vznikly další kopie.
Ficova věta
Mezitím co rozruch kolem Gorily utichl, se na Slovensku začal prosazovat mladý investigativní novinář Ján Kuciak. Ten se mimo jiné zabýval i podezřelými obchody Mariána Kočnera, který mu vyhrožoval.
Nedlouho poté byl Kuciak v únoru 2018 i se svou snoubenkou zastřelen. Sedm měsíců po vraždě pak slovenská policie pozatýkala čtyři lidi – střelce, řidiče a dva zprostředkovatele. Ti pak ukázali na Kočnera jako na toho, kdo si vraždu objednal.
Policisté ke kontroverznímu podnikateli proto vyrazili na domovní prohlídku. Během ní našli USB klíčenku s odposlechy z kauzy Gorila. Nahrávku pak někdo anonymně poslal do několika slovenských redakcí.
„Na základě informací, které se ke mně dostaly během vyšetřování a které registrujeme teď z médií, já osobně o věrohodnosti zveřejněného zvukového materiálu s názvem Gorila nepochybuji,“ uvedl bývalý vedoucí policejního týmu Gorila Marek Gajdoš.
Sama Slovenská informační služba pravost této nahrávky nepotvrdila ani nevyvrátila. Obsah nahrávky Gorila odpovídá spisu, který je dostupný už osm let. Nejzajímavější je proto pasáž, kterou teď na nově přístupné nahrávce slyší veřejnost, zatímco ve spisu Gorila není.
Jedná se o větu, kterou 22. března 2006 na schůzce s finančníkem Jaroslavem Haščákem vyslovil pozdější slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD). „Fedor Flašík vybral 250 na stranu…“ řekl v nahrávce.
Fedor Flašík je podle Kerna člověk, který od založení Smeru v roce 1999 až do roku 2005 či 2006 byl finančníkem této strany. „Sháněl peníze, spravoval stranickou pokladnu,“ popsal reportér Denníku N Miroslav Kern.
„Když Robert Fico říká Haščákovi: Fedor Flašík vybral 250 na stranu a 8 anebo 80 – to je v závorce, není to tam dobře slyšet – si dodatečně nechal. Ti lidé v celé nahrávce v Gorile se nebaví ani jednou o tisícovkách korun… vždy to je o milionech a miliardách,“ uvedl slovenský opoziční poslanec Igor Matovič (OĽaNO).
Podle Matoviče to budí podezření, že mohlo jít o nelegálně získané peníze na volební kampaň strany Smer Roberta Fica v roce 2002. „Opět se ptám, čí byl zájem, aby se tato věta z předpisu, který už 8 let koluje po Slovensku, ztratila,“ řekl Matovič.
Fico mlčí a Flašík neví
Robert Fico přímo neodpověděl, co znamená věta o 250 (zřejmě milionech) slovenských korun. „Zda je to pravda, co se objevilo v přepisech, jestli je možná nějaká nahrávka, tak nic nás z této nahrávky ani z přepisů nedostává do polohy neetického, nedej bože nelegálního konání,“ vyjádřil se Fico letos v říjnu. Na otázky Reportérů ČT zaslané e-mailem pak bývalý slovenský premiér nereagoval.
Reporérům to nevysvětlil ani Fedor Flašík. „S panem Ficem nekomunikuji od roku 2004, protože naše profesionální názory na politiku se rozešly. Nedokážu vám říct, co měl pan Fico na mysli, když panu Haščákovi vyprávěl tyto věci. Proto vám je ani neumím vysvětlit. Musíte se s těmito otázkami obrátit na pana Fica,“ uvedl Flašík.
Na dalším záznamu se spolumajitel skupiny Penta Jaroslav Haščák domlouvá s bývalým tajemníkem Roberta Fica Františkem Határem zřejmě na tom, jak by Penta mohla Ficovu stranu Smer skrytě finančně podporovat.
Aktéři rozhovorů z nahrávek dosud obviněni nebyli
V případu Gorila je zatím obviněno osm lidí, jsou to manažeři podniků slovenské elektrárny a bratislavské teplárenské. Nikdo z těch, jejichž rozhovory zachytily mikrofony tajné služby, teď mezi obviněnými nefiguruje. „U některých případů jsme nedokázali bez dalších důkazů prokázat, že jde o trestný čin,“ vysvětlil Gajdoš.
Marek Gajdoš, který vedl tým Gorila pět let, ke konci roku 2016 odešel kvůli sporům se speciálním prokurátorem a s ministrem vnitra Robertem Kaliňákem. Po Gajdošovi nastoupil nový šéf Lukáš Kyselica a ten skončil před měsícem.
„Po odchodu předcházejícího vedoucího vyšetřovacího týmu Gorila čeká speciální prokurátor na to, až ministryně vnitra jmenuje nového vedoucího specializovaného týmu, a poté se budou zabývat otázkou, které informace z vyšetřování zveřejní,“ popsala, co bude s vyšetřováním případu dál, mluvčí Úřadu pro speciální prokuratury Jana Tökölyová.
