Ukrajinští představitelé ostře odsoudili slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, podle kterého by západní země neměly Rusko ponižovat. Moskva podle něj udělala historickou chybu a je v izolaci. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v reakci uvedl, že podobné výzvy mohou ponížit pouze Francii. Macronův výrok v současné situaci působí nepatřičně, nicméně v budoucnu bude třeba s Ruskem jednat, shodli se v pořadu Události, komentáře členka sněmovního zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) a bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).
„Nesmíme Rusko ponižovat, abychom si v den, kdy boje ustanou, mohli diplomatickou cestou vybudovat únikovou rampu,“ uvedl Macron. Podle bývalého ministra zahraničí Zaorálka odkazoval Macron na Versailleskou mírovou smlouvu z roku 1919, která uzavřela první světovou válku.
„Je to pořád znovu se opakující připomínka toho, že v roce 1919 došlo k ponížení Německa a důsledek byla druhá světová válka,“ řekl Zaorálek. Francouzský prezident je podle něj konzistentní. Už před několika lety mluvil o tom, že Rusko nemá být vháněno do náruče Číny, ale Evropa k němu má přistupovat jako k partnerovi, upozornil exministr.
Načasování bylo chybné, shodli se Decroix a Zaorálek
Podle poslankyně Decroix neodhadl Macron pro výrok správný čas. „Rozumím, že ze strany ukrajinských představitelů to bylo vnímáno v daném okamžiku velmi negativně. Na straně druhé rozumím, že po válce bude potřeba nadále jednat, bude potřeba skončit konflikt,“ popsala Decroix.
S tím Zaorálek souhlasil. „V této chvíli použít výraz, že nemáme ponižovat Rusko, zní opravdu podivně. Když tady máme agresora, který zabíjí a chová se způsobem, který jsme si nedokázali představit, tak to působí nepatřičně,“ uvedl exministr.
Někteří západní politici uvedli, že k ukončení konfliktu by mohla Ukrajina přispět tím, že by podstoupila část svého území Rusku. Decroix ale upozornila, že žádnému jinému státu nepřísluší rozhodovat o tom, co se stane s ukrajinským územím. „Na druhé straně, pokud se bude hledat nějaká forma diplomatického řešení, tak u ní nebude moci být jen Ukrajina a Rusko,“ doplnil Zaorálek.
Decroix uvedla, že Rusko neprojevuje snahu o vedení mírových rozhovorů a zatím ani nepředložilo jasné požadavky. „Nyní se Rusko snaží zvýšit svou vyjednávací pozici válečným konfliktem. Teprve poté možná upřesní, o co by se jednalo,“ řekla s tím, že to není nikým chtěná ani vítaná pozice.
„Dnes nejsme ve stavu, kdy dokážeme říct, jakým způsobem vést vyjednávání, protože zatím vyjednáváme sami,“ poznamenala Decroix.
Zaorálek: Západ se rozdělil na dva tábory
Dle Zaorálka se západní státy nyní dělí na ty, které prosazují spravedlnost a ty, které prosazují dosažení míru. Mezi ně patří právě i Macronova Francie. „Je třeba udržet jednotu Západu. V této situaci si nemůžeme dovolit mít dvě strany. Musíme mít jednotný postup,“ řekl Zaorálek.
Jednotu podle něj ohrožuje i možný politický vývoj Západu. Spojené státy například čeká několik voleb. „Trumpovi stoupenci, kteří mají dnes navrch, chodí s tričky, na kterých je napsáno: ‚Raději budu Rus než demokrat‘,“ řekl. Je tak třeba uvažovat, že válka může trvat i několik let, a proto je nutné zaujmout jednotu. „Tuhle dohodu vytvořit a mít jasnou silnou pozici,“ doporučuje Zaorálek.
Podle Decroix se již jedná o opotřebovávací válku. „Je to o některých městech, o některých zónách. Vidíme, že je to o tom, kdo déle vydrží, ať už ekonomicky, nebo vojensky,“ poznamenala. Obrana napadeného státu tak závisí také na tom, jak dlouho vydrží spojenecké země na Ukrajinu dodávat zbraně, shodla se se Zaorálkem.
