EU se musí připravit na obnovu Ukrajiny, ruský propad potrvá dlouho, míní Niedermayer

Nahrávám video

Ukrajinu je nyní potřeba podporovat vojensky, ale musí existovat i plán její poválečné obnovy, prohlásil v Událostech, komentářích europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Zdůraznil, že ruská recese je sice nižší než ukrajinská, země ale bude mít kvůli izolaci problém s obnovou, chybět budou zejména západní technologie. Poradce Národní rady pro obnovu Ukrajiny Ivan Mikloš upozornil, že Ukrajina bude potřebovat reformy a stabilitu, protože rekonstrukce země se neobejde bez soukromých investic.

„Propad ukrajinské ekonomiky tento rok se odhaduje mezi 30 až 40 procenty, je to výrazný zásah, když si to porovnáme s ruskou ekonomikou. Na území Ruska se nebojuje, ale tam se odhaduje recese ve výši zhruba dvanácti procent HDP,“ poznamenal Mikloš.

Niedermayer dodal, že na straně Ruska jsou nyní škody menší, protože ruský vůdce Vladimir Putin zřejmě nezapočítává desítky tisíc mrtvých vojáků a zdecimovanou armádu. „Ale i tak je pokles o řádově deset procent HDP obrovský,“ zdůraznil.

Europoslanec dodal, že na Ukrajině jsou obrovské škody na infrastruktuře, která se bude muset nově vybudovat. „To není to, co spadá do HDP, takže já doufám, že Evropa bude mít velmi brzy připravený plán, který spustí v okamžiku, kdy bude možné opravdu začít ve velkém pomáhat Ukrajincům znovu vybudovat svoji zemi, ale nyní je jasná priorita ta vojenská,“ podotkl. „Pokud neskončí tahle válka, tak se nemůžeme bavit o tom, že bychom pomohli Ukrajině postavit její ekonomiku.“

Ruská cesta do izolace

S tím souhlasí i Mikloš. „Rozhodující je, aby válka skončila vítězstvím Ukrajiny a porážkou Putina, protože jiný výsledek, nějaký špatný kompromis, by zakládal velkou nestabilitu a znemožnil by i obnovu Ukrajiny,“ dodal s tím, že klíčové jsou také další sankce.

„Co nejrychlejší možné embargo na dovoz ruské ropy a ruského plynu nejen do Evropské unie a zároveň využití vlivu západních zemí na to, aby i Indie a jiné země tyto zákazy nekompenzovaly,“ vyjmenoval někdejší slovenský ministr financí.

Podle Niedermayera je rozsah sankcí bezprecedentní. „Něco takového jsme nezažili a myslím si, že to jde daleko za nejhorší sny lidí v Kremlu,“ míní. Doplnil, že pro Rusko znamenají ekonomická opatření postupnou cestu do izolace. „Pokud je tam nějaké vítězství, tak je to opravdu Pyrrhovo vítězství a Rusko, a bohužel i ruští občané, kteří nepodporují Vladimira Putina, na ni velmi zle doplatí,“ je přesvědčen europoslanec.

Rusko bude podle něj mít s následným budováním ekonomiky velké problémy. „Nejenže na to nezíská žádnou podporu, ale já věřím, že bude velmi dlouho trvat blokace přístupu ruských firem k technologiím. Bez západních technologií není možné vybudovat konkurenceschopnou prosperující ekonomiku,“ věří Niedermeyer a dodal, že cesta z propadu bude Rusku trvat velmi dlouho.

Obnova jen s reformami a stabilitou

Mikloš zmínil, že klíčovým předpokladem obnovy Ukrajiny je také to, aby země obnovila kontrolu svého území a hranice tak, jak byly před rokem 2014. „Nebude to lehké, nebude to ani rychlé, ale pokud západ vytrvá ve vojenské, finanční a humanitární pomoci, tak to považuji za možné, protože Ukrajina je odhodlaná to udělat,“ řekl s tím, že kontrola nad územím je důležitá i z hlediska mezinárodních pravidel. „Každý jiný výsledek by znamenal nebezpečný precedens akceptování změny hranic silou, a to je něco, co po druhé světové válce v zásadě nebylo, neexistovalo,“ připomenul.

Ekonomická rekonstrukce bude podle něj náročná z hlediska zdrojů i reforem. Kromě mezinárodní pomoci a použití prostředků ze zmrazených ruských aktiv jsou důležité také další aspekty. „Obnova se nebude dát dělat bez řádného přílivu soukromých, přímých zahraničních investic. A pro ty budou nevyhnutelné i reformy a stabilita,“ upozornil Mikloš.

Niedermayer zdůraznil, že o tom, co je přijatelný výsledek, musí rozhodnout Ukrajinci. „Naším úkolem je, abychom v okamžiku, kdy bude možné začít rekonstruovat Ukrajinu, měli předpřipravené peníze, měli připravené podmínky,“ předeslal. „Myslím si, že Ukrajinci musí mít perspektivu, že stojí za to zemi budovat.“

Vidina EU

Je podle něj také důležité, aby se část uprchlíků vrátila. „Kdyby Ukrajina přišla o lidi v produktivním věku, o ženy, o děti, tak by to samozřejmě handicapovalo její růst na dekády dopředu,“ zdůraznil.

Perspektivou by mohlo být například také budoucí členství Ukrajiny v Evropské unii. Mikloš podotkl, že kandidátský status člena EU neurčuje konkrétní datum, ale vyjadřuje vůli společenství v budoucnu zemi přijmout.

„Samozřejmě, že podmínkou vstupu Ukrajiny do EU je i to, že bude po válce a Ukrajina bude kontrolovat svoje hranice. Je třeba si uvědomit, že v případě vstupu jakékoliv země na okraji Evropy se hranice té země stává i hranicí Evropské unie,“ dodal poradce Národní rady pro obnovu Ukrajiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 6 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 16 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 23 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.