Počet lidí, kteří utekli z domova před válkou, pronásledováním nebo konflikty, loni dosáhl 70,8 milionu. Oznámila to agentura OSN pro uprchlíky, podle níž je údaj nejvyšší za její sedmdesátiletou historii. Více než polovina z nich se přesunula v rámci své země, drtivá většina ostatních přebývá v sousedním státu. Nejvíc uprchlíků hostí Turecko, Pákistán a Uganda. Každý den roku 2018 přibylo 37 tisíc násilně vyhnaných lidí.
OSN do 70,8 milionu vyhnaných započítává 41,3 milionu vnitřně vysídlených lidí, kteří nepřekročili hranice, 20,4 milionu registrovaných uprchlíků, 5,5 milionu Palestinců se statusem uprchlíka a 3,5 milionu žadatelů o azyl.
Konflikty a perzekuce vyhnaly v loňském roce z domovů 13,6 milionu lidí, z nich 10,8 milionu se přemístilo v rámci svých zemí. Naopak 2,9 milionu lidí se v roce 2018 vrátilo domů.
Dvě třetiny z 20,4 milionu zahraničních uprchlíků pochází z pěti zemí. Sýrii jich opustilo 6,7 milionu, Afghánistán 2,7, Jižní Súdán 2,3, Myanmar 1,1 a Somálsko 0,9 milionu. Čtyřmi z těchto států zmítají občanské války se zahraniční intervencí, Myanmar vyhnal muslimskou menšinu Rohingů.
Číslo není úplné. Nezahrnuje například čtyři miliony Venezuelanů, kteří odešli do ciziny od roku 2015 a k pobytu nepotřebují víza ani žádat o azyl. Do konce letošního roku by mohlo být Venezuelanů v zahraničí až pět milionů.
Do vyspělých zemí dorazí jen málo lidí
Plných 16 milionů z mezinárodních uprchlíků pobývá v sousedních státech. Nejvíc jich hostí Turecko (3,7 milionu), Pákistán (1,4), Uganda (1,2), Súdán (1,1) a Německo (1,1). Jen 16 procent uprchlíků pobývá ve vyspělých zemích. Největší počet uprchlíků v poměru k počtu obyvatel hostí Libanon, kde tvoří šestinu populace. Na druhém místě je Jordánsko, v němž je uprchlík každý čtrnáctý.
„Když říkáte, že uprchlickou krizi má Evropa, Spojené státy nebo Austrálie – není to tak. Většina uprchlíků je v zemích sousedících s oblastí konfliktu, což bohužel znamená v chudých státech nebo v zemích se středně vysokými příjmy. Tam je krize a na to se musíme zaměřit,“ řekl vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi.
Asi polovinu uprchlíků tvoří děti a mladiství mladší 18 let. OSN ví o 138 tisících ztracených dětech mezi uprchlíky. Toto číslo je podle agentury hluboce pod reálným stavem.
Grandi: Množství lidí, kteří přijíždějí do Evropy, je zvládnutelné
Podle zprávy OSN nejvíce žádostí o azyl přijímají USA, loni jich bylo 254 tisíc. Komisař Grandi řekl, že v USA čeká na vyřízení 800 tisíc žádostí. Na dotaz, zda Trumpova politika práci jeho úřadu komplikuje, komisař odpověděl: „To nejsou jenom Spojené státy, je to i Evropa a Austrálie. Hovořil jsem o krizi solidarity. Jde o rozpoznání uprchlíků a běženců jako lidí, kteří mají problém, ne jako těch, kdo prchají od problémů.“
V Evropě se podle něj téma vysoce zpolitizovalo a některé vlády se hrozí závazku přijmout lidi zachráněné na moři při útěku z Libye a dalších oblastí. „Teď, kdy jsou volby do Evropského parlamentu za námi, vyzývám k zastavení volební agitace. Množství lidí, kteří přijíždějí do Evropy, je zvládnutelné,“ řekl Grandi.
Zároveň měl i optimistický komentář: „I když je jazyk používaný v souvislosti s uprchlíky a migranty často rozdělující, jsme také svědky velké štědrosti a solidarity, především ve společnostech, které hostí velké množství uprchlíků.“
