Tradiční ruční výroba tlustých vzorovaných svetrů na Islandu bojuje o přežití. Zákazníky přilákala konkurence z Hongkongu, kde se vlna z islandských ovcí zpracovává průmyslově, což je rychlejší a levnější. Čínský dovoz v současnosti ovládá až dvě třetiny trhu.
Stylové svetry chtějí hlavně turisté. Kruhový geometrický vzor se v islandských ulicích nedá přehlédnout. Jde o moderní design, který má ukazovat nordické státy jako krajiny plné zeleně a pastvin. Kvůli vysoké poptávce ovšem už některé firmy přesunuly své výrobny daleko mimo Island.
„Představte si tu uhlíkovou stopu. Vypravit kontejnery s islandskou vlnou do Hongkongu, tam ji zpracovat a zase poslat zpátky – to je polovina cesty kolem světa,“ upozornila šéfka Asociace ručního pletení na Islandu Thuridur Einarsdóttirová.
Cenový rozdíl je značný
V Hongkongu se ročně zhotoví až dvacet tisíc svetrů. Podle firmy Nordic Store jsou platy v asijských továrnách až třikrát nižší. Ručně pletené islandské svetry současně na prodejních pultech vyjdou v přepočtu o sedm set korun dráž; vyrobit jeden totiž trvá něco přes dvacet hodin.
Islandské sdružení, které zastupuje skupinu čtyř stovek pletařek a dvou pletařů, tlačí na vládu, aby zakročila. Značku vlněných svetrů z Islandu by podle něj měly používat pouze společnosti s výrobou přímo v severské zemi. „Lidé svetry kupují jako autentické zboží. Ty se místo toho prodávají jako padělek známého oděvního produktu,“ podotkla Einarsdottirová.
Místo práce spíš jen koníček
Firmy se však brání, že nemají dost lidí. „Nemáme kapacitu, abychom vyráběli zde. Potřebovali bychom 200 až 250 žen nebo mužů, kteří by pletli na plný úvazek, a tolik jich nemáme,“ prohlásil majitel společnosti Nordic Store Bjarni Jonsson.
Pletařů na plný úvazek je málo. Islanďané toto řemeslo berou spíš jako koníček a životní styl. „Je to jako vlajka. Naše jednota. Znamená to Island a je vtipné, jak to na nás v takovém krátkém čase mělo tak silný vliv,“ míní designérka Vedis Jonsdottirová.
