Výhodou pro Island je jeho ojedinělá poloha. Na rozdíl od řady evropských zemí - zejména střední Evropy, kterou turisté mnohdy jen projíždějí - na Islandu turisté pobydou sedm a více dnů. V roce 2010 navštívilo Island celkem asi půl milionu turistů. „Očekáváme, že letos navštíví Island 700 - 800 tisíc turistů, nejvíce z Ameriky a Evropy,“ říká obchodní ředitel Iceland Excursion Thorir Gardarsson.
Na ostrov míří také čím dál více Čechů, k čemuž značně dopomohlo otevření přímé linky mezi Prahou a Keflavíkem. Letos jich tam zavítá asi tři tisíce, což je o polovinu více než loňský rok. Ačkoliv je zastoupení Čechů v celkovém počtu turistů malé, podle Islanďanů Češi patří k turistům, kteří rádi útrácejí. A to i přesto, že na Islandu je velmi draho.
Letošním trhákem je sestup do kráteru sopky, což je světová rarita. Vstupné je však 37 tisíc islandských korun na osobu, což je v českých korunách asi 6 tisíc. I tak je ale podle redaktorky ČT o tento zážitek enormní zájem i mezi českými turisty. Sehnat volné ubytování během léta je však problém. Právě proto se místní rozhodli, že budou urychleně investovat do stavby nových hotelů.
Island je podle aktuálního žebříčku OECD nejbezpečnější zemí světa. Vážná kriminalita je na Islandu ojedinělá, čemuž nasvědčuje i existence jen jednoho vězení. Během léta, tedy hlavní turistické sezony, dochází jen k drobné kriminalitě a přestupkům. Pokuta za špatné parkování je 2 500 islandských korun (asi 400 Kč).
Ekonomická krize na Islandu: Místo čtyř dovolených pouze jedna
Islanďané mají v závislosti na svém věku nárok na 4 - 6 týdnů dovolené. Ještě před krizi v roce 2008, jezdili do zahraničí i čtyřikrát ročně - zejména do Španělska, Francie a na Floridu. V roce 2009 a 2010 ovšem islandským rodinám chyběly na dovolenou v zahraničí finanční prostředky. Island zachvátila vysoká nezaměstnanost a ceny kvůli devalvaci měny vyskočily prudce nahoru. V současné době už si však alespoň jednu dovolenou v zahraničí ročně mohou dovolit.
Lidé, kteří si na Islandu pořídili byt či dům na hypotéku, dnes následkem krize platí splátky navýšené o inflaci. Ke 4 procentům úrokové sazby tak připlácí ještě kolem 20 procent inflace. Lidé tak bance vrací o 24 procent vyšší částku.
Island bojuje i s odlivem kvalifikovaných sil. Následkem krize a prudkého růstu nezaměstnanosti po roce 2008 totiž lidé v kvalifikovaných profesích odcestovali do zahraničí. Krize mimo jiné paralyzovala například i kulturu. Dříve se v islandské krajině točilo kolem deseti filmů ročně, nyní maximálně tři za rok.
Na Islandu se také výrazně diskutuje o budoucí měně. Část Islanďanů by totiž ráda přijala za svůj kanadský dolar, část chce novou islandskou korunu a další jsou pro zavedení eura. Právě tato otázka bude mít jistě velký dopad na volby, které se budou na Islandu konat už příští rok.
