Reykjavík - Zatímco jižní Evropa čelí hlubokým problémům, Island, který v roce 2008 zbankrotoval, má podle Mezinárodního měnového fondu nejhorší období za sebou. Islandská vláda si vytyčila několik cílů, jak nastartovat ekonomiku. Jedním z nich je podpora turistiky. Cestovní ruch totiž do státní kasy přináší hned po rybolovu a těžbě nerostných surovin nejvíce peněz. Přilákat turisty se daří především hlavnímu městu Reykjavíku. Míří tam především za lepším klimatem, krajinou a přírodou. Výjimkou nejsou ani Češi.
Island se dostává z krize, i díky cestovnímu ruchu
Výhodou pro Island je jeho ojedinělá poloha. Na rozdíl od řady evropských zemí - zejména střední Evropy, kterou turisté mnohdy jen projíždějí - na Islandu turisté pobydou sedm a více dnů. V roce 2010 navštívilo Island celkem asi půl milionu turistů. „Očekáváme, že letos navštíví Island 700 - 800 tisíc turistů, nejvíce z Ameriky a Evropy,“ říká obchodní ředitel Iceland Excursion Thorir Gardarsson.
Na ostrov míří také čím dál více Čechů, k čemuž značně dopomohlo otevření přímé linky mezi Prahou a Keflavíkem. Letos jich tam zavítá asi tři tisíce, což je o polovinu více než loňský rok. Ačkoliv je zastoupení Čechů v celkovém počtu turistů malé, podle Islanďanů Češi patří k turistům, kteří rádi útrácejí. A to i přesto, že na Islandu je velmi draho.
Letošním trhákem je sestup do kráteru sopky, což je světová rarita. Vstupné je však 37 tisíc islandských korun na osobu, což je v českých korunách asi 6 tisíc. I tak je ale podle redaktorky ČT o tento zážitek enormní zájem i mezi českými turisty. Sehnat volné ubytování během léta je však problém. Právě proto se místní rozhodli, že budou urychleně investovat do stavby nových hotelů.
GALERIE
Hlavní město Islandu Reykjavík zdroj: Wikipedia
Island je podle aktuálního žebříčku OECD nejbezpečnější zemí světa. Vážná kriminalita je na Islandu ojedinělá, čemuž nasvědčuje i existence jen jednoho vězení. Během léta, tedy hlavní turistické sezony, dochází jen k drobné kriminalitě a přestupkům. Pokuta za špatné parkování je 2 500 islandských korun (asi 400 Kč).
Ekonomická krize na Islandu: Místo čtyř dovolených pouze jedna
Islanďané mají v závislosti na svém věku nárok na 4 - 6 týdnů dovolené. Ještě před krizi v roce 2008, jezdili do zahraničí i čtyřikrát ročně - zejména do Španělska, Francie a na Floridu. V roce 2009 a 2010 ovšem islandským rodinám chyběly na dovolenou v zahraničí finanční prostředky. Island zachvátila vysoká nezaměstnanost a ceny kvůli devalvaci měny vyskočily prudce nahoru. V současné době už si však alespoň jednu dovolenou v zahraničí ročně mohou dovolit.
Lidé, kteří si na Islandu pořídili byt či dům na hypotéku, dnes následkem krize platí splátky navýšené o inflaci. Ke 4 procentům úrokové sazby tak připlácí ještě kolem 20 procent inflace. Lidé tak bance vrací o 24 procent vyšší částku.
Island bojuje i s odlivem kvalifikovaných sil. Následkem krize a prudkého růstu nezaměstnanosti po roce 2008 totiž lidé v kvalifikovaných profesích odcestovali do zahraničí. Krize mimo jiné paralyzovala například i kulturu. Dříve se v islandské krajině točilo kolem deseti filmů ročně, nyní maximálně tři za rok.
Na Islandu se také výrazně diskutuje o budoucí měně. Část Islanďanů by totiž ráda přijala za svůj kanadský dolar, část chce novou islandskou korunu a další jsou pro zavedení eura. Právě tato otázka bude mít jistě velký dopad na volby, které se budou na Islandu konat už příští rok.
Reportáž a telefonát Hany Vorlíčkové (zdroj: ČT24)