Island se dostává z krize, i díky cestovnímu ruchu

Reykjavík - Zatímco jižní Evropa čelí hlubokým problémům, Island, který v roce 2008 zbankrotoval, má podle Mezinárodního měnového fondu nejhorší období za sebou. Islandská vláda si vytyčila několik cílů, jak nastartovat ekonomiku. Jedním z nich je podpora turistiky. Cestovní ruch totiž do státní kasy přináší hned po rybolovu a těžbě nerostných surovin nejvíce peněz. Přilákat turisty se daří především hlavnímu městu Reykjavíku. Míří tam především za lepším klimatem, krajinou a přírodou. Výjimkou nejsou ani Češi.

Výhodou pro Island je jeho ojedinělá poloha. Na rozdíl od řady evropských zemí - zejména střední Evropy, kterou turisté mnohdy jen projíždějí - na Islandu turisté pobydou sedm a více dnů. V roce 2010 navštívilo Island celkem asi půl milionu turistů. „Očekáváme, že letos navštíví Island 700 - 800 tisíc turistů, nejvíce z Ameriky a Evropy,“ říká obchodní ředitel Iceland Excursion Thorir Gardarsson.

Na ostrov míří také čím dál více Čechů, k čemuž značně dopomohlo otevření přímé linky mezi Prahou a Keflavíkem. Letos jich tam zavítá asi tři tisíce, což je o polovinu více než loňský rok. Ačkoliv je zastoupení Čechů v celkovém počtu turistů malé, podle Islanďanů Češi patří k turistům, kteří rádi útrácejí. A to i přesto, že na Islandu je velmi draho.

Letošním trhákem je sestup do kráteru sopky, což je světová rarita. Vstupné je však 37 tisíc islandských korun na osobu, což je v českých korunách asi 6 tisíc. I tak je ale podle redaktorky ČT o tento zážitek enormní zájem i mezi českými turisty. Sehnat volné ubytování během léta je však problém. Právě proto se místní rozhodli, že budou urychleně investovat do stavby nových hotelů.

Island je podle aktuálního žebříčku OECD nejbezpečnější zemí světa. Vážná kriminalita je na Islandu ojedinělá, čemuž nasvědčuje i existence jen jednoho vězení. Během léta, tedy hlavní turistické sezony, dochází jen k drobné kriminalitě a přestupkům. Pokuta za špatné parkování je 2 500 islandských korun (asi 400 Kč).

Ekonomická krize na Islandu: Místo čtyř dovolených pouze jedna

Islanďané mají v závislosti na svém věku nárok na 4 - 6 týdnů dovolené. Ještě před krizi v roce 2008, jezdili do zahraničí i čtyřikrát ročně - zejména do Španělska, Francie a na Floridu. V roce 2009 a 2010 ovšem islandským rodinám chyběly na dovolenou v zahraničí finanční prostředky. Island zachvátila vysoká nezaměstnanost a ceny kvůli devalvaci měny vyskočily prudce nahoru. V současné době už si však alespoň jednu dovolenou v zahraničí ročně mohou dovolit.

Lidé, kteří si na Islandu pořídili byt či dům na hypotéku, dnes následkem krize platí splátky navýšené o inflaci. Ke 4 procentům úrokové sazby tak připlácí ještě kolem 20 procent inflace. Lidé tak bance vrací o 24 procent vyšší částku.

Island bojuje i s odlivem kvalifikovaných sil. Následkem krize a prudkého růstu nezaměstnanosti po roce 2008 totiž lidé v kvalifikovaných profesích odcestovali do zahraničí. Krize mimo jiné paralyzovala například i kulturu. Dříve se v islandské krajině točilo kolem deseti filmů ročně, nyní maximálně tři za rok.

Na Islandu se také výrazně diskutuje o budoucí měně. Část Islanďanů by totiž ráda přijala za svůj kanadský dolar, část chce novou islandskou korunu a další jsou pro zavedení eura. Právě tato otázka bude mít jistě velký dopad na volby, které se budou na Islandu konat už příští rok.

7 minut
Reportáž a telefonát Hany Vorlíčkové
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podle českých politiků jsou cla očekávaným kompromisem

Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy znamená pro obchod zásadní stabilitu a předvídatelnost, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) konstatoval, že by díky dohodě české firmy nemusely zásadním způsobem strádat. Dohodu, kterou v neděli uzavřela šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová a americký prezident Donald Trump, uvítal také německý kancléř Friedrich Merz.
00:11Aktualizovánopřed 40 mminutami

Obrana potřebuje sedm miliard ke splnění závazku vůči NATO. Vyhlíží proto tanky

Plánované výdaje na obranu zatím letos dosahují 1,92 procenta očekávaného HDP, spočítala ČT. Vrcholní představitelé vlády včetně ministryně obrany Jany Černochové (ODS) přitom považují dodržení závazku vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP za klíčovou prioritu. Zatím ale chybí konkrétní plán, kdy a jak kabinet případně chybějících sedm miliard do obranného rozpočtu dodá. Černochová připustila, že by požadované peníze mohla dostat po uzavření zakázky na nové tanky.
včera v 07:00

O peníze na dostupné bydlení je obří zájem, vláda stopla příjem žádostí

Vláda kvůli mimořádnému zájmu pozastavila přijímaní nových žádostí o peníze na výstavbu či rekonstrukci nájemního bydlení. Kabinet totiž pro letošní rok vyčlenil sedm miliard korun, už teď se ale sešly požadavky obcí a firem za dvacet miliard. Podle opozice by mělo jít do programu peněz víc. Kabinet se hájí tím, že finance stačí vyčlenit v rozpočtu až pro příští roky, protože reálně se vyplácejí při zahájení prací. I proto ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na letošek finance doplnit neplánuje.
včera v 06:00

Orbán pohrozil blokováním rozpočtu EU. Od Bruselu chce zmrazené peníze

Maďarská vláda nepodpoří nový sedmiletý rozpočet Evropské unie, dokud Brusel zemi neuvolní všechny zmrazené peníze z unijních fondů. V sobotu to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán v každoročním projevu v rumunském Sedmihradsku, kde žije maďarská menšina.
26. 7. 2025Aktualizováno26. 7. 2025

Škoda Auto zvýšila zisky, Volkswagen si pohoršil

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.
25. 7. 2025Aktualizováno25. 7. 2025

Dřevostavby bude možné stavět vyšší

Až osm podlaží místo čtyř budou moct mít dřevostavby od 1. srpna. Začne platit nová norma, která umožní stavět čistě dřevěné domy do osmnácti metrů a do dvaceti dvou a půl metru s nehořlavou, třeba železobetonovou spodní částí. Teď směly dřevostavby být maximálně dvanáctimetrové. Úprava normy by měla zrychlit výstavbu u bytových nebo kancelářských staveb.
25. 7. 2025

Evropská protiopatření by Američany určitě bolela, míní Horská

„Je to zhruba jedna pětina celkového exportu zboží do Ameriky. (...) Není to malá částka a je to něco, co by určitě američtí spotřebitelé pocítili a bolelo by je to,“ řekla v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v souvislosti s předschváleným protiopatřením na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Opatření vejdou v platnost v případě, že se USA a EU nedohodnou, jednání s americkou administrativou ale dosud neskončila.
24. 7. 2025

Deště dál komplikují žně. Regenerativní pole zkouší vyzrát na klima

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
24. 7. 2025
Načítání...