Island se dostává z krize, i díky cestovnímu ruchu

Reykjavík - Zatímco jižní Evropa čelí hlubokým problémům, Island, který v roce 2008 zbankrotoval, má podle Mezinárodního měnového fondu nejhorší období za sebou. Islandská vláda si vytyčila několik cílů, jak nastartovat ekonomiku. Jedním z nich je podpora turistiky. Cestovní ruch totiž do státní kasy přináší hned po rybolovu a těžbě nerostných surovin nejvíce peněz. Přilákat turisty se daří především hlavnímu městu Reykjavíku. Míří tam především za lepším klimatem, krajinou a přírodou. Výjimkou nejsou ani Češi.

Výhodou pro Island je jeho ojedinělá poloha. Na rozdíl od řady evropských zemí - zejména střední Evropy, kterou turisté mnohdy jen projíždějí - na Islandu turisté pobydou sedm a více dnů. V roce 2010 navštívilo Island celkem asi půl milionu turistů. „Očekáváme, že letos navštíví Island 700 - 800 tisíc turistů, nejvíce z Ameriky a Evropy,“ říká obchodní ředitel Iceland Excursion Thorir Gardarsson.

Na ostrov míří také čím dál více Čechů, k čemuž značně dopomohlo otevření přímé linky mezi Prahou a Keflavíkem. Letos jich tam zavítá asi tři tisíce, což je o polovinu více než loňský rok. Ačkoliv je zastoupení Čechů v celkovém počtu turistů malé, podle Islanďanů Češi patří k turistům, kteří rádi útrácejí. A to i přesto, že na Islandu je velmi draho.

Letošním trhákem je sestup do kráteru sopky, což je světová rarita. Vstupné je však 37 tisíc islandských korun na osobu, což je v českých korunách asi 6 tisíc. I tak je ale podle redaktorky ČT o tento zážitek enormní zájem i mezi českými turisty. Sehnat volné ubytování během léta je však problém. Právě proto se místní rozhodli, že budou urychleně investovat do stavby nových hotelů.

Island je podle aktuálního žebříčku OECD nejbezpečnější zemí světa. Vážná kriminalita je na Islandu ojedinělá, čemuž nasvědčuje i existence jen jednoho vězení. Během léta, tedy hlavní turistické sezony, dochází jen k drobné kriminalitě a přestupkům. Pokuta za špatné parkování je 2 500 islandských korun (asi 400 Kč).

Ekonomická krize na Islandu: Místo čtyř dovolených pouze jedna

Islanďané mají v závislosti na svém věku nárok na 4 - 6 týdnů dovolené. Ještě před krizi v roce 2008, jezdili do zahraničí i čtyřikrát ročně - zejména do Španělska, Francie a na Floridu. V roce 2009 a 2010 ovšem islandským rodinám chyběly na dovolenou v zahraničí finanční prostředky. Island zachvátila vysoká nezaměstnanost a ceny kvůli devalvaci měny vyskočily prudce nahoru. V současné době už si však alespoň jednu dovolenou v zahraničí ročně mohou dovolit.

Lidé, kteří si na Islandu pořídili byt či dům na hypotéku, dnes následkem krize platí splátky navýšené o inflaci. Ke 4 procentům úrokové sazby tak připlácí ještě kolem 20 procent inflace. Lidé tak bance vrací o 24 procent vyšší částku.

Island bojuje i s odlivem kvalifikovaných sil. Následkem krize a prudkého růstu nezaměstnanosti po roce 2008 totiž lidé v kvalifikovaných profesích odcestovali do zahraničí. Krize mimo jiné paralyzovala například i kulturu. Dříve se v islandské krajině točilo kolem deseti filmů ročně, nyní maximálně tři za rok.

Na Islandu se také výrazně diskutuje o budoucí měně. Část Islanďanů by totiž ráda přijala za svůj kanadský dolar, část chce novou islandskou korunu a další jsou pro zavedení eura. Právě tato otázka bude mít jistě velký dopad na volby, které se budou na Islandu konat už příští rok.

7 minut
Reportáž a telefonát Hany Vorlíčkové
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet ministerstva kultury je rekordní, říká Baxa

„Objem peněž, který má moje ministerstvo k dispozici, je historický,“ podotkl v Interview ČT24 moderovaném Terezou Willoughby ministr kultury a místopředseda ODS Martin Baxa. Zároveň zdůraznil, že činnost dotačních komisí rozhodujících o podpoře akcí živé kultury je objektivní.
před 1 hhodinou

Problém způsobilo násobení poruch, řekl šéf ČEPSu k pátečnímu výpadku proudu

Příčinou pátečního rozsáhlého výpadku elektřiny v části Česka byl souběh několika problémů, důvod souběhu je ale stále nejasný, sdělil předseda představenstva ČEPSu Martin Durčák. Zároveň vyloučil přetížení sítě přetoky nebo poškození třetí osobou, soustava podle něj před výpadkem fungovala spolehlivě. ČEPS ve čtvrtek také spustil mimořádné kontroly klíčových elektrických vedení za využití termovize. Výsledky bude mít v řádu týdnů.
11:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Obrana pohrozila odstoupením od miliardové smlouvy na děla Caesar

Existuje riziko, že děla Caesar nesplní klíčové technické požadavky české armády, uvedlo ministerstvo obrany. V krajním případě by mohl úřad od zakázky za 10,3 miliardy korun odstoupit. Resort uzavřel s francouzskou firmou Nexter Systems, nyní KNDS France, smlouvu na 52 houfnic v roce 2021, o rok později přibyl dodatek na dalších deset. Armáda jich tak má dostat 62. Na zálohách dosud Česko uhradilo 7,2 miliardy.
10:11Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Energie zlevňují, už ale ne tak výrazně

Ceny energií v Česku klesají. Dodavatelé své nabídky v posledních měsících zlevňují – i když ne tak výrazně jako v předešlém období. Někteří plánují další snížení cen na podzim. Analytici se proto shodují, že nadcházející topná sezona bude v průměru levnější než ta předchozí. Část z nich ale zároveň upozorňuje, že v dlouhodobějším horizontu mohou energie začít spíš zdražovat, a radí současné ceny si pojistit na delší dobu.
před 6 hhodinami

Kolovratník odmítá reformu důchodů „na sílu“. Podle Skopečka by jinak neprošla

Hnutí ANO neuspělo u Ústavního soudu (ÚS) s návrhem na zrušení vládní důchodové reformy. Verdikt opoziční hnutí podle místopředsedy sněmovního hospodářského výboru Martina Kolovratníka (ANO) respektuje, i když jej prý trochu očekávalo. Místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček opozici vytknul, že debatu využívala k obstrukcím a odmítla také jednání s koalicí. O rozhodnutí ÚS i možných změnách v jednacím řádu sněmovny politici debatovali v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou.
před 6 hhodinami

USA zavádí další cla, dotknou se zboží z Brazílie nebo Iráku

Prezident USA Donald Trump oznámil nová dovozní cla pro osm dalších zemí. Je mezi nimi třeba Brazílie, za importy z jihoamerické země se bude platit 50procentní clo. Ve výši 30 procent pak budou cla na zboží z Alžírska, Iráku, Libye a Srí Lanky. Na zboží z Moldavska a Bruneje vyměřil Trump 25procentní clo a na zboží z Filipín bude celní přirážka 20 procent. Opatření vstoupí v platnost k 1. srpnu, EU mezi novými tarify nefiguruje. Ke stejnému datu zavádí Bílý dům také 50procentní cla na dovoz mědi.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vysoké školy dostanou miliardy na navýšení počtu studentů zdravotnických oborů

Vláda ve středu schválila vysokým školám 12,8 miliardy korun na navýšení počtu studentů zdravotnických nelékařských oborů na období dvanácti let. Do roku 2037 by tak mělo přibýt více než 22 tisíc absolventů těchto oborů, zejména zdravotních sester. Po jednání kabinetu to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS).
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Ústavní soud zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení částí konsolidačního balíčku

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů vedených Michaelem Canovem (SLK) na zrušení některých částí vládního konsolidačního balíčku. Senátoři napadli pět částí, které podle nich nesměřují ke konsolidaci či porušují pravidla legislativního procesu, protože jde o takzvané přílepky. Kritizovali i zrušení třicetiprocentního podílu na výnosu z internetových a nelegálních hazardních her s tím, že porušuje právo obcí na samosprávu. Jejich argumenty ale ÚS nevyslyšel.
včeraAktualizovánovčera v 14:13
Načítání...