Belgický soud uložil nejvyšší možný trest dvaceti let vězení íránskému diplomatovi Asadolláhu Asadímu, který podle něj zosnoval plán bombového útoku na exilovou íránskou opoziční skupinu ve Francii v roce 2018. Tresty vězení v délce 15, 17 a 18 let dostali i další tři spoluobžalovaní. Hlavní obžalovaný se čtvrtečního líčení, stejně jako celého procesu, osobně neúčastnil. Podle Reuters jeden z obhájců řekl, že doporučí odvolání proti rozsudku, ale není jasné, zda se pro takový krok rozhodne také Asadí.
Íránský diplomat dostal u belgického soudu dvacetiletý trest za plánování bombového útoku
3 minuty
Horizont ČT24: Íránský diplomat a terorismus
Ve Vídni působící diplomat a další tři osoby s íránským občanstvím či kořeny se v červnu 2018 ve městě Villepinte poblíž Paříže pokusili zaútočit na shromáždění asi pětadvaceti tisíc stoupenců exilové Národní rady odporu (NCRI) a dalších účastníků včetně Rudyho Giulianiho, právníka tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa, nebo bývalého republikánského šéfa americké Sněmovny reprezentantů Newta Gingriche. Pokus o atentát zmařily společnými silami německá, francouzská a belgická policie.
Hlavní obžalovaný byl zadržen den po pokusu o atentát v Německu a poté byl předán Belgii. Odmítal vypovídat a odvolával se na svou diplomatickou imunitu, kterou však antverpský soud neuznal. Soud uvedl, že imunita se na něj nevztahovala, protože v době zatčení měl dovolenou a nebyl v Rakousku, kde byl akreditován.
Diplomat dostal nejvyšší možný trest
Prokuratura navrhovala pro hlavního obžalovaného nejvyšší možný trest – tedy dvacet let vězení. Asadí byl obžalován z pokusu o vraždu s teroristickým motivem a z účasti na činnosti teroristické organizace. Devětačtyřicetiletý Asadí prostřednictvím svého obhájce všechna obvinění odmítl.
Podle belgického prokurátora Georgese-Henriho Beauthiera rozsudek ukazuje, že diplomatická imunita se nevztahuje na zločiny a že íránský stát je odpovědný za skutek, který se mohl proměnit v krveprolití.
Podle agentury Reuters šlo o první soud s íránským představitelem kvůli podezření z terorismu v Evropské unii od íránské revoluce z roku 1979. Do ostře střežené soudní síně v Antverpách nebyli vpuštěni zástupci veřejnosti ani novináři.
Spoluobžalovaní: manželský pár a básník
Asadí podle vyšetřování v červnu 2018 přivezl v letadle z Teheránu do Vídně půl kila trhaviny a rozbušku. Poté výbušninu autem převezl do Lucemburska, kde ji předal dvěma svým spolupracovníkům.
Manželský pár původem z Íránu, který ale má belgické občanství, byl po dvou dnech zatčen v Belgii na základě tipu od tajných služeb; v autě, kterým dvojice mířila do Francie, se našla bomba vyrobená z půl kilogramu peroxidové výbušniny TATP.
Čtvrtým obžalovaným byl v Belgii usazený íránský básník Mehrdád Arefaní, který se v den plánovaného útoku pohyboval v místě shromáždění íránské opozice a našel se u něj telefon s kontaktem na Asadího.
Obžalovaní pracovali pro íránské tajné služby
Samotný Asadí byl na velvyslanectví ve Vídni třetím tajemníkem. Podle francouzských úřadů měl na starosti zpravodajskou činnost v jižní Evropě a jednal při tom z rozkazů Teheránu. Belgické úřady zjistily, že pracoval pro takzvané Oddělení 312 íránského ministerstva bezpečnosti. Tento direktorát pro otázky vnitřní bezpečnosti je podle agentury AP na unijním seznamu teroristických organizací.
Soud v rozsudku řekl, že souzen nebyl Írán. Zároveň ale potvrdil, že obžalovaní byli členy buňky, která pracovala pro íránské tajné služby a sbírala informace o opoziční organizaci, jejíž členové se měli stát terčem útoku.
Islámská republika obvinění vůči Asadímu opakovaně odmítla s tím, že informace o údajném útoku jsou jen propagandistickou zástěrkou NCRI, kterou považuje za teroristickou organizaci. Evropské země viní Írán i z dalších útoků na exilové disidenty, včetně dvou vražd v Nizozemsku v letech 2015 a 2017 a pokusu o vraždu v Dánsku. Teherán všechna obvinění popírá.
