Stál v čele armády, která v roce 2013 svrhla islamistického prezidenta Muhammada Mursího a ukončila tak protesty v Egyptě. Následná popularita vynesla Abdala Fattáha Sísího o rok později do čela země. Autoritářský prezident, který se těší podpoře Spojených států i Saúdské Arábie, byl hlavním favoritem březnových voleb. Že svůj mandát po čtyřech letech obhájí, nebylo téměř pochyb. Měl jediného, nevýrazného soupeře.
Sísí vyrostl v Káhiře v bohaté rodině
Abdal Fattáh Sísí se narodil 19. listopadu 1954 v Káhiře jako druhý z osmi sourozenců. Vyrůstal ve staré muslimské čtvrti Gamálíja, kterou proslavil egyptský spisovatel a nositel Nobelovy ceny za literaturu Nagíb Mahfúz.
Sísího rodina po několik generací vyráběla a prodávala arabský nábytek. V 70. letech dostala od ministerstva kultury certifikát nejlepších řemeslníků v Egyptě. Sísí v rodinném obchodě krátce po studiu pracoval. Podle jeho bratrance, který později podnik zdědil, byl velmi šikovný.
Bývalí sousedé rodiny a přátelé popisují Sísího jako člověka, který byl disciplinovaný, srdečný, ale zároveň trochu samotářský a nudný. „Myslím, že z dětství nebude mít moc zábavných příběhů. Byl tak vážný. Hrát šachy, to ho bavilo, ale jít si hrát na schovávanou? Nikdy,“ vzpomínal jeho bratranec.
Jeho rodina patřila k nejbohatším a nejuznávanějším v oblasti. Jako první si například koupila mercedes, podle okolí ale jinak své bohatství nedávala na odiv a působila skromně.
Z Egypta na cvičení do Británie i USA
Už v 19 letech Sísí vstoupil do armády. V roce 1977 dokončil v Egyptě vojenskou akademii a pak se účastnil několika vojenských kurzů a cvičení. Například v roce 1992 ve Velké Británii nebo o čtrnáct let později ve Spojených státech. Na vojenské koleji v Pensylvánii napsal esej Demokracie na Blízkém východě, ve které se zabýval mimo jiné rolí islámu v zákonodárství.
V armádě stoupal krůček po krůčku. Z pěchotního důstojníka se vypracoval na vojenského atašé v Saúdské Arábii a na vlivného šéfa vojenského zpravodajství. Po svržení prezidenta Husního Mubaraka v únoru 2011 byl nejmladším členem vládnoucí Nejvyšší rady ozbrojených sil (SCAF). V srpnu 2012 ho pak islamistický prezident Muhammad Mursí povýšil na generála a jmenoval ministrem obrany.
V roce 2013 hrál Sísí jako armádní šéf hlavní roli při svržení roční vlády islamistů z Muslimského bratrstva právě v čele s Mursím. Díky ukončení protestů občanů nespokojených s vládou Mursího měl Sísí v roce 2013 mezi Egypťany velkou poularitu.
Před prezidentskými volbami v roce 2014 odešel z armády a opustil i funkci místopředsedy vlády a ministra obrany, aby se ucházel o post prezidenta. V květnu jasně zvítězil s téměř 97 procenty hlasů. Hlasovala ale necelá polovina oprávněných voličů.
Boj s terorismem jako priorita
V minulých letech prakticky ovládl veřejný prostor v zemi. Často vystupoval v televizi i na různých slavnostech a setkáních nebo při náboženských oslavách. V lednu 2015 se stal prvním egyptským prezidentem, který navštívil křesťanskou mši.
Sísí, který rád zdůrazňuje svoji zbožnost, se modlí pětkrát denně a také jeho žena vystupuje na veřejnosti jen v hidžábu, je ženatý a má čtyři děti: dceru a tři syny. Mluví egyptskou arabštinou. Buduje si obraz „muže sloužícího vlasti“. Média ho často popisují jako jediného člověka, který je schopný rozhýbat egyptskou ekonomiku nebo porazit džihádisty.
To se mu však zatím příliš nedařilo. Ačkoli na Sinajský poloostrov poslal armádu, nepodařilo se mu zničit sídla tamních islamistů, kteří o sobě dávali v minulých letech vědět. Přihlásili se například k sestřelení ruského letadla s 224 lidmi na palubě v říjnu 2015.
Loni v listopadu se jako nejhorší teroristický útok novodobých dějin Egypta zapsalo vraždění v mešitě ve městě Bir al-Abd. Zemřelo při něm 305 lidí včetně 27 dětí. Navíc loni musel Sísí zavést v zemi na tři měsíce výjimečný stav po několika smrtelných útocích na křesťanské kopty.
V ekonomice představil reformní program, který byl zaměřený proti populárním vládním podporám a vyzval k modernizaci islámu. Hospodářství Egypta se v důsledku tvrdých ekonomických reforem, často předepsaných Mezinárodním měnovým fondem, začalo dařit. Reformy ale zároveň způsobily bolestivou inflaci, která zasáhla desítky milionů chudých Egypťanů.
V srpnu 2015 Sísí otevřel novou větev Suezského průplavu v délce 72 kilometrů, která umožnila provoz v obou směrech zároveň a zkrátila cestu průplavem na zhruba polovinu. Celá stavba ale stála asi 8,4 miliardy dolarů a podle kritiků šlo o investici na nesprávném místě. „Není co slavit. Jsou tu pro obyvatele mnohem důležitější věci, na které se tyto peníze daly využít,“ uvedl 24letý Mahmúd během slavnostního otevření průplavu.
Sísí také představil projekt rozvoje území kolem Suezského kanálu, kde má vzniknout pět nových přístavů, průmyslové zóny, sedm nových tunelů pod průplavem nebo rybí farmy. Nastartoval i stavbu nové, 4400 kilometrů dlouhé silniční sítě a slíbil, že se zasadí o odstranění slumů na pokraji velkých měst.
Jediný „protikandidát“
Do voleb Sísí vstoupil jako hlavní favorit. Jediným soupeřem mu byl jen málo známý 65letý politik Músa Mustafa Músa, který mu dříve sám vyjádřil podporu. Podle britského listu The Guardian dokonce prohlásil, že tu není proto, aby vyzval současného prezidenta. Do prezidentského klání vstoupil na poslední chvíli poté, co zbylých pět kandidátů bylo z boje vyřazeno.
Expremiér a bývalý velitel egyptského vojenského letectva Ahmed Šafík, který v roce 2012 po nástupu prezidenta Mursího uprchl do Spojených arabských emirátů, odkud byl později deportován, svou kandidaturu v lednu zrušil. Bývalý náčelník egyptské armády Sámí Anán byl zadržen a později také z boje odstoupil. Plukovník Ahmad Konsova skončil ve vězení za to, že na videu v rámci své kampaně vystupoval ve vojenské uniformě. Svou kandidaturu stáhli nakonec i právník Chálid Alí a Anvar Sadat, synovec bývalého stejnojmenného prezidenta. Čelili prý zastrašování.
Sísí odmítá, že by se snažil ostatní kandidáty vyřadit z voleb. „Není to má vina. Přísahám Bohu, že jsem si přál, aby lidé měli na výběr více kandidátů a mohli si tak zvolit, koho chtějí. Ale nebyli zatím připraveni,“ uvedl v televizním rozhovoru.
Ačkoliv Sísí před volbami tradiční kampaň nevedl, ulice Káhiry zdobily plakáty s jeho fotografiemi. Vláda se před volbami snažila nejrůznějšími způsoby podpořit účast, mnozí voliči totiž předem říkali, že hlasování vnímají jako ztrátu času. „Volila jsem Sísího v roce 2014 a věřila jsem, že se bude zastávat obyčejných lidí, ale zůstal stát na straně bohatých,“ uvedla Samia, jejíž celé jméno média nezveřejnila kvůli její bezpečnosti.
Někteří obyvatelé také upozornili na snahy o kupování hlasů, bohatší rodiny údajně nabízely chudším obyvatelům peníze za to, že půjdou volit. Místní obchodník dokonce nabízel jídlo navíc, pokud lidé prokážou, že odevzdali hlas. „Vláda zkouší prosit lidi, aby přišli a volili. Režim chce dokázat sám sobě a světu, že má stále podporu,“ říká další z obyvatel.
Zahraniční podporu má Sísí například ze Spojených států. Na návštěvě u amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě byl loni 3. dubna jako první egyptská hlava státu po sedmi letech. Dobré vztahy panují i mezi ním a saúdskoarabským korunním princem Mohamedem bin Salmánem. V rámci protiteroristické operace na Sinaji se pak zlepšily i dlouhodobě napjaté vztahy mezi Egyptem a Izraelem.
Sísí je různými nevládními organizacemi pravidelně obviňován z násilností a porušování lidských práv. V minulých čtyřech letech se zasadil zejména o potlačení opozice, islamistické i liberální, když nechal pozavírat do vězení stovky lidí.
I přes represe však Sísího stále řada egyptských obyvatel podporuje. Vnímají ho jako záruku, že se nebudou opakovat podobné otřesy, jaké zažívali během arabského jara.
