Vysokou cenu bytů i jejich malou nabídku by mohla vyřešit lepší spolupráce města s developery. Myslí si to někteří kandidáti na pražského primátora, kteří se utkali v předvolební debatě České televize. Další vidí řešení ve výstavbě městských a družstevních bytů. Téměř všichni se ale shodli na nutnosti urychlit stavební řízení.
Spolupracovat s developery, urychlit byrokracii a využít brownfieldy, navrhují kandidáti na primátora Prahy
44 minut
Předvolební debata z Prahy o bydlení
Podle průzkumu agentur Kantar TNS a Median pro ČT si dvě třetiny respondentů myslí, že se dostupnost bydlení za poslední volební období značně zhoršila. Podobný podíl, 62 procent, vnímá situaci v oblasti bydlení jako závažnou. Před čtyřmi lety to přitom bylo jen 37 procent. Pražanů, kteří hodnotí vývoj bytové situace pozitivně, je minimum – zlepšení pocítilo devět procent dotázaných.
„U problému bydlení v Praze nastalo obrovské zhoršení, před čtyřmi lety to nebyl ani jeden z top problémů, v tuto chvíli je jeden z nejzásadnějších. Na pozadí může být dlouhé povolovací řízení nebo slabá nabídka bytů, což žene ceny novostaveb do dříve nemyslitelných výší. Dnes je to u novostavby v průměru téměř sto tisíc korun za metr čtvereční,“ uvádí analytik Kantar TNS Pavel Ranocha.
Problém podle průzkumu trápí nejvíce lidi ve věku kolem 30 až 40 let, lidi s vyšším vzděláním a spíše pravicové voliče, dodává analytik.
Průzkum o bydlení
Petr Stuchlík (ANO) chce, aby město spolu s městskými částmi nastavilo pravidla pro spolupráci s developery, zejména při stavbě občanské vybavenosti. Praha podle ANO nemá developerům házet klacky pod nohy, ale ti by za to měli městu prodat minimálně pět procent bytů z každého projektu za cenu nákladů.
„S většinou developerů, s kterými jsme se o tom bavili, je to předdomluveno, volají po tom sami. Chtějí mít jasná pravidla a budou se rádi podílet, pokud město opravdu dokáže urychlit výstavbu. Protože to je jediná cesta, jak můžeme zastavit růst cen bytů a naopak je začít zlevňovat,“ míní Stuchlík.
Jakub Landovský (ČSSD) souhlasí, že by developer převáděl pět procent bytů na město. S nápadem podle něj nepřišlo ANO, ale ČSSD, která se inspirovala ve Vídni. „Náš systém je postaven na třech pilířích – první je, že dáme developerům možnost vydělat peníze, ale developeři zase zpátky městu budou prodávat byty za rozumné ceny,“ popisuje.
„Druhý pilíř je pro lidi, kteří chtějí bydlet ve vlastním – tady je možnost upravit podle cenové mapy současné garance ze Státního fondu rozvoje bydlení tak, aby nebyly pro Prahu ostudných 1,5 milionu. Za to nekoupíte ani garáž. Třetí pilíř je pro lidi, kteří chtějí stavět společně, tedy podpora družstevního bydlení,“ vysvětlil Landovský.
Marta Semelová (KSČM) vidí problém v tom, že naprostá většina bytů patří lidem. „Nejsme pro to, aby všechny byty byly ve vlastnictví jednotlivců. V 90. letech se zprivatizoval téměř celý bytový fond, město má ve své správě pouze jedno procento všech bytů v Praze.“
Komunisté podle ní podporují výstavbu městských bytů s nižším nájemným. „Chceme také dohodnout státní výstavbu nízkonákladových bytů a podpořit družstevní výstavbu. Kromě toho je v Praze velké množství domů, které jsou prázdné a neslouží k bydlení,“ podotýká Semelová.
Hynek Beran (SPD) míní, že město by ročně mělo postavit tisíc nových bytů, které budou cenově dostupné pro běžné lidi. „Cenová konkurence není jen tuzemská, byty tady začali kupovat Italové, potom Rusové a dneska Arabové. Když budou předražené byty, tak je možné, že v nich nebudou bydlet ani bohatí obyvatelé Prahy,“ říká.
„Je potřeba využít všechny možnosti, jak působit na cenu bytu,“ dodává Beran. Praha by podle něj mohla využít vlastní pozemky nebo stanovit povinnost developerů „městu něco odevzdat“. Podporuje také družstevní bydlení a služební byty pro zaměstnance městských organizací, například strážníky, zdravotníky nebo učitele.
Ivan Tomeš (Nezávislí) považuje za důležité bránit vylidňování jádra metropole. „V centru je dostatek bytů k bydlení nebo těch, které se dají zrekonstruovat. Takže podporovat lidi, kteří si chtějí byt zrekonstruovat – finančně nebo tím, že pokud tam budou trvale bydlet, tak mohou mít stání pro auto zdarma. A podporovat prostředí, aby se lidé cítili dobře. Ceny zvyšují spekulativní nákupy bytů v centru, které se pak zneužívají k tomu, že tam jezdí turisté,“ říká.
Jiří Nouza (Starostové pro Prahu) kritizuje, že v posledních letech se výstavba výrazně zpomalila. „Praha potřebuje minimálně 6000 bytů ročně, ale už tři roky se povoluje stavba maximálně 2000 bytů, tedy každý rok minus 4000. To je ztráta, která se bude muset dohnat. A jediná cesta je zrychlení stavebního řízení,“ domnívá se.
Jiří Pospíšil (Spojené síly pro Prahu) upozorňuje na to, že v Praze jsou dva tisíce volných bytů, které patří městu nebo městským částem, avšak potřebují rekonstrukci. Městské byty by se podle TOP 09 obecně měly pronajímat Pražanům, kteří nedosáhnou na tržní nájem – například seniorům, rodinám s dětmi nebo handicapovanými.
„Máme kompletní program pro bytovou výstavbu, který připravila doktorka (Hana) Marvanová. Chceme nejprve zkrátit délku stavebního řízení a máme napsanou novelu stavebního zákona, kterou přeložíme na první zastupitelstvo,“ popsal další body Pospíšil. Nové domy by měly podle něj vznikat hlavně na brownfieldech. Podporovat chce také družstevní výstavbu.
Zdeněk Hřib (Piráti) taktéž zdůrazňuje, že byty mají získávat sociálně potřební nebo zaměstnanci města. Chce zastavit praxi, kdy město levně pronajímá byty i lidem, kteří mají peněz dostatek.
„Zjistili jsme, že městské byty jsou poskytovány lidem, kteří nemají vůbec žádný problém si zaplatit normální komerční nájem i na dobré adrese. Jednalo se například o státní zástupce. Jako perličku jsme zjistili, že jeden z nich už ani státním zástupcem není, protože byl funkce zbaven v rámci kárného řízení,“ podotýká Hřib.
Jan Čižinský (Praha sobě) chce rozšířit nabídku bytů podporou nové výstavby nejen vlastnických bytů, ale i družstevních a obecních. Problém spatřuje v tom, že získat stavební povolení trvá i několik let. Podle něj za to může zbytečné papírování i to, že část politiků a úředníků se bojí rozhodovat. Další politici či úředníci podle Čižinského vidí ve zdlouhavém procesu šanci k získání výhod či úplatku.
„Naši předchůdci ovlivňovali stavební úřad a tím ovlivňovali také investory, od kterých očekávali peníze, aby jejich projekty mohly pokračovat. Na stavebním úřadě politici říkali – na toto nešahejte, toto nevyřizujte, toto můžete vyřídit. Tuhle praxi jsme úplně ukončili. Řízení se zkrátilo a vejde se do jednoho roku,“ popisuje Čižinský. Podle statistiky Institutu plánování a rozvoje je v Praze 7 nejkratší stavební řízení v celém městě. „V Praze 7 to funguje a chceme to přenést i na magistrát,“ dodává.
Bohuslav Svoboda (ODS) chce řešení hledat ve zjednodušení a urychlení schvalování nových ploch pro stavbu bytů. S Pospíšilem se shoduje v tom, že hlavními rozvojovými plochami mají být brownfieldy, například Vysočany a nákladová nádraží na Žižkově nebo Smíchově.
„Bytový problém je proto, že byty jsou drahé. A drahé jsou proto, že nejsou. Od roku 2014 doteď jste postavili 436 bytů, to je opravdu skvělý výsledek,“ obrátil se k Čižinskému, který je starostou Prahy 7, s tím, že počet není dostatečný. „Ročně musí v Praze vyrůst 20 tisíc bytů. Problém je, že byty nejsou ani ke koupení. Když nezlevníte ceny bytů, tak o žádném sociálním bydlení nemůžete ani hovořit,“ míní.
Ondřej Mirovský (Zelení) však vidí chybu právě u občanských demokratů. „Výstavba obecních bytů se zastavila za vlády ODS v roce 2008. A to je i jeden z důvodů, proč jsou drahé byty v Praze,“ prohlásil. Také hnutí ANO, které vedení města převzalo v roce 2014, se podle něj na přípravu dostupného bydlení „vykašlalo“.
„Pokud se stanu primátorem, jako první si pozvu všechny velké developery a domluvíme možnosti, jak vykupovat část bytového fondu, aby byty v přízemí nebo malometrážní byty mohly přejít do majetku Prahy. Druhá možnost je začít ve velkém stavět – tisíc, dva tisíce bytů ročně, deficit je obrovský. Chci, aby město bylo developerem a stavělo, chtěl bych na to dát zhruba pět miliard ročně,“ říká Mirovský.
120 minut
Předvolební debata z Prahy
Volební potenciál
Hosté byli do studia pozváni na základě průzkumu volebního potenciálu, který si Česká televize nechala zpracovat společnostmi Kantar TNS a Median. Průzkum volebního potenciálu neukazuje možný výsledek voleb. Lidé v něm nevybírají jednu stranu, které by hodili svůj hlas, ale říkají, o volbě kterých stran vážně uvažují. Jde pouze o hlasy od lidí, kteří nevylučují svou účast u voleb. Součet v průzkumu volebního potenciálu tak nemusí odpovídat stu procent.
GALERIE
Volební potenciál pro volby do pražského magistrátu (strany s potenciálem nad 5 %)
Diskuse z Prahy byla poslední ze série šesti regionálních debat České televize před komunálními volbami. Střídavě se v nich představili kandidáti ze tří největších měst a tří obcí, které v uplynulých třech letech získaly titul Vesnice roku. První debata byla z Heřmanova na Vysočině, následovala diskuse kandidátů v Ostravě, debata v Kašavě na Zlínsku, v Brně a Krásné na Chebsku. Poslední regionální debatou ale předvolební vysílání nekončí. V předvečer voleb zařadí Česká televize do programu Volební finále s devíti zástupci politických stran a hnutí.
