Nedostatek bytů v Brně by mohla vyřešit například privatizace, podpora soukromých investorů, ale také zakládání družstev nebo lepší hospodaření s bytovým fondem. Takové nápady padaly v předvolební debatě České televize, v níž se setkalo jedenáct kandidátů na primátora z uskupení s nejvyšším volebním potenciálem. Dostupnost bydlení považují Brňané podle průzkumu agentur Kantar TNS a Median pro ČT za jeden z největších problémů.
Privatizace, volnost pro developery nebo zakládání družstev. Recepty na nedostatek bytů v Brně mají lídři odlišné
Celá předvolební debata z Brna (zdroj: ČT24)
Podle průzkumu považuje 51 procent obyvatel nedostupnost a ceny bydlení za zásadní problém, dalších 35 procent za středně velký problém. Za zanedbatelný nebo žádný problém to označilo jen 9 procent lidí. Zhruba polovina lidí vidí vývoj v posledních čtyřech letech jako negativní, podle 11 procent se naopak situace zlepšila.
„Bydlení v Brně je problém, který se podle obyvatel zhoršil za poslední čtyři roky nejvíce. Dostupných bytů ubývá a cena jde raketově nahoru. Problém palčivěji vnímají pochopitelně ty skupiny lidí, kteří svoji bytovou otázku řeší – to znamená mladé rodiny, třicátníci, čtyřicátníci, o něco více lidé s vyšším vzděláním,“ shrnuje výsledky průzkumu analytik Kantar TNS Pavel Ranocha.
Výsledky průzkumu o bydlení v Brně
Předvolební debaty České televize se zúčastnili Barbora Antonová (Žít Brno), Ivan Fencl (SPD), Jasna Flamiková (Zelení), Petr Hladík (KDU-ČSL), Tomáš Koláčný (Piráti), Andréa Komárková (Nezávislí kandidáti pro město Brno), Oliver Pospíšil (ČSSD), Petra Quittová (STAN), Vlastimil Válek (TOP 09), Markéta Vaňková (ODS s podporou Svobodných) a Petr Vokřál (ANO). Jde o zástupce jedenácti uskupení s největším volebním potenciálem (systém výběru je podrobněji vysvětlen níže).
Vlastimil Válek (TOP 09) se domnívá, že jedním z řešení je privatizace bytů, protože vlastník se vždy stará o majetek lépe než úředníci a politici. Privatizace by podle něj omezila vlivy způsobené střídáním koalic a změnami bytové politiky, současně by omezila prostor pro korupci.
„Privatizace je vždycky cestou, pokud je dělaná rozumně, seriózně a tak, jak si to přejí občané. Je cestou, aby vlastník cítil odpovědnost za svůj majetek, aby se o něj staral a aby úředník nemohl rozhodovat o tom, komu co přidělí,“ říká.
„Pokud je systém nastavený tak, že má řadu proměnných a o přidělování bytů rozhoduje suma úředníků a různá pravidla, která se mění podle toho, jaká je zrovna politická reprezentace, tak to určitě dává podezření z korupce a samozřejmě k tomu dochází,“ dodává Válek.
Současný primátor Petr Vokřál (ANO) uvádí, že město přijalo strategii bydlení a chce cílit na dostupnost bytů pro skupiny, které jsou v největším ohrožení. „Pro mladé rodiny připravujeme startovací byty, řada z nich už funguje. Pro seniory budujeme domy s pečovatelskou službou. Je připraveno nebo se rekonstruuje asi 350 bytů, které budou k dispozici,“ říká.
Uznává však, že tento počet nestačí. „Dalších 350 až 500 bytů bude v dalším volebním období, například v Černovicích u Kaménky,“ dodává Vokřál. Po nedávném rozhodnutí o odsunu hlavního nádraží z centra bude podle něj obrovská plocha vhodná pro stavbu bytů v jižní čtvrti. Primátor zároveň kritizuje, kolik bytů město v minulosti privatizovalo – podle něj často za velmi nízké ceny.
Naopak Markéta Vaňková (ODS s podporou Svobodných) ji považuje za správnou. „Privatizace byla skutečně v posledním volebním období zastavena, ale myslím, že by byla správná cesta znovu v ní pokračovat.“ V programu ODS se píše, že by se zbývající bytový fond měl využít „efektivně a motivačně“.
„Rádi bychom se vrátili ke konceptu tzv. oprav vlastním nákladem. Ne u všech obecních bytů, ale u jejich části. Lidé mohou požádat o přidělení obecního bytu a vynaloží svoje vlastní finanční prostředky na opravu. Což je velmi rychlá varianta v dnešní době, kdy je bytů skutečně nedostatek. Město se vydalo cestou, že byty opravuje samo, ale to vede k tomu, že se přiděluje výrazně méně bytů, než tomu bylo v předchozím období,“ uvádí Vaňková.
Podle ní by to bylo vhodné řešení například pro mladé rodiny. „Nepotřebují tolik peněz jako třeba na hypotéku a můžou si opravu provést v řádech stovek tisíc korun. Ale musí být nastavena pravidla, komu budou byty přidělovány a jak opravy mají být provedeny, protože to budou investice do městského majetku,“ podotýká brněnská lídryně ODS.
„Vnímáme jako nejlepší cestu to, že budou byty stavět soukromí investoři a město jim bude vytvářet potřebnou infrastrukturu. Protože město nikdy není schopno postavit byty tak rychle a tak levně. Jediným úkolem města by mělo být neházet klacky pod nohy soukromým investorům, jak se to děje dnes,“ dodává Vaňková.
Tomáš Koláčný (Piráti) však jejímu nápadu s opravami oponuje. „Opravy vlastním nákladem jsou zajímavá myšlenka, bohužel ji zákon ne úplně dovoluje. Já bych byl nerad, aby se město uchylovalo ke krokům, které jsou v rozporu se zákonem,“ upozorňuje. Problém je podle něj jinde. „Město sice má zhruba 28 500 bytů, ale z nich 28 tisíc je svěřeno městským částem a magistrát má velmi malý prostor s nimi nakládat,“ říká.
Navrhuje vytvořit centrální evidenci všech bytů, které drží Brno nebo městské části, a zavést transparentní pořadník na internetu. „Když si někdo požádá o byt, tak bude v pořadníku veden a nestane se to, že nějaká bytová komise na městské části byt přidělí někomu spřízněnému,“ vysvětluje Koláčný.
Petr Hladík (KDU-ČSL) zase vidí řešení v družstevním bydlení. „Koncept už zastupitelstvo schválilo. Je postaven pro mladé lidi kolem 30 až 35 let věku, kteří mají na to splácet 12–13 tisíc měsíčně, ale nedosáhnou na hypotéku. Často to jsou páry, kde je žena na mateřské dovolené. Proto chceme zakládat bytová družstva. Vybrali jsme tři lokality – v Novém Lískovci na Kamenném vrchu, ve Starém Lískovci u západní brány a třetí v Černovicích na Kaménkách.“
„Prvního října bude spuštěn webový portál, kde se lidé do 35 let, kteří splňují podmínky, mohou registrovat. Na jaře začnou takováto bytová družstva pomalu vznikat,“ popisuje. Družstevníci podle něj budou partnery a budou moci ovlivnit výslednou podobu bytu. Do družstva vloží 400 až 600 tisíc korun. „Ale zaplatí, až budou přecházet do bydlení, takže mají tři až čtyři roky na to, aby si naspořili,“ podotýká Hladík.
Andréa Komárková (Nezávislí kandidáti pro město Brno) však považuje takové návrhy za bezpředmětné. „Důležité jsou obecní byty. Dvě třetiny občanů Brna nedosáhnou na žádnou hypotéku, při těch příjmech, co dostávají. Úřady tvoří vyhlášky pro jednu třetinu občanů. Pohybuji se mezi obyčejnými lidmi, takže mě zajímají obecní byty. Zase se dostáváme k developerům, hypotékám, dostáváme se do úplně jiné vrstvy,“ míní Komárková.
Plán neodmítá ani Oliver Pospíšil (ČSSD). „Družstevní bydlení je určitě jedna z možností, jak pomoci určité skupině. Nicméně město si potřebuje zajistit dobrou správu svého vlastního bytového hospodářství. Stejně tak musí pracovat na výstavbě bytů pro skupiny, o které se má starat,“ říká Pospíšil. Důležitá je podle něj například daleko intenzivnější výstavba startovacích bytů pro mladé rodiny.
Petra Quittová (STAN) oceňuje změnu, podle níž už občan nemusí podávat žádost o byt pouze u jedné městské části, ale u více částí. Její hnutí v programu mimo jiné slibuje nastavení spravedlivého nájemného. Quittová chce, aby výši nájmu mohli znovu určovat starostové městských částí.
„Samozřejmě musí být nastavena nějaká minimální výše nájemného. My máme v Černovicích 62,24 korun (za metr čtvereční) pro stávající nájemníky, ale podle nové koncepce platí nový nájemník 79,81 korun. Paradox vzniká v tom, že máte dva stejné byty, ale nájemník, který tam bydlí již dvacet let, platí méně než nový a pak vznikají rozpory,“ popisuje Quittová s tím, že optimální by byla cena 65 korun za metr.
Barbora Antonová (Žít Brno) míní, že obecní byty by měly být hlavně pro potřebné. „Jsou to zejména senioři, kteří často mají problém dosáhnout na běžné bydlení. Dále jsou to startovací byty a byty pro lidi se zvláštními potřebami, například bezbariérové.“
„Je potřeba, aby veškerá výstavba, která se připravuje nebo už probíhá, byla připravovaná na budoucnost. Ty domy se staví na několik stovek let, takže by bylo skvělé, kdyby se dodržovaly všechny zásady, aby se tam lidem žilo dobře,“ dodává Antonová. Zmiňuje například bezbariérovost nebo nízkou spotřebu energií. Podle ní jsou potřeba byty pro desítky tisíc lidí.
Ivan Fencl (SPD) zdůrazňuje hlavně transparentnost při přidělování bytů. „Jsou podmínky, které jsou jasné a které by měly platit na celém území města ve všech částech. Mezi ně patří třeba délka žádosti, zásluhovost, sociální potřebnost. Chceme podporovat úplné rodiny, které mají děti, to by mělo být velké hledisko při přidělování bytů,“ říká Fencl.
Jasna Flamiková (Zelení) se domnívá, že by Brno mělo rozšiřovat podíl obecních bytů, aby zajistilo alespoň nutné minimum dostupného bydlení a aby si udrželo vliv na ceny nájmů ve městě.
„Navrhujeme, že by se dalo do pěti let postavit tisíc nájemních bytů. Zrychlení bychom chtěli docílit tím, že posílíme kancelář architekta města o projekční tým, který bude přípravu těchto bytů chystat. Mělo by to dvě nesporné výhody – jednak by byly byty architektonicky kvalitní a zároveň bychom si pohlídali to, aby byly v nízkoenergetickém standardu, aby bylo bydlení pro lidi co nejlevnější,“ říká Flamiková.
Volební potenciál
Hosté byli do studia pozváni na základě průzkumu takzvaného volebního potenciálu, který si Česká televize nechala zpracovat společnostmi Kantar TNS a Median. Průzkum volebního potenciálu neukazuje možný výsledek voleb. Lidé v něm nevybírají jednu stranu, které by hodili svůj hlas, ale říkají, o volbě kterých stran vážně uvažují. Jde pouze o hlasy od lidí, kteří nevylučují svou účast u voleb. Součet v průzkumu volebního potenciálu tak nemusí odpovídat stu procent.
GALERIE
Volební potenciál pro volby do brněnského magistrátu (strany s potenciálem nad 5 %)
V Brně má nejvyšší volební potenciál ANO, byť pouze o jeden procentní bod před koalicí ODS a Svobodných. S odstupem dalších čtyř procentních bodů jsou Piráti. ANO má tak reálnou šanci své vítězství z roku 2014 obhájit. ODS i Piráti (Piráti v roce 2014 podporovali Žít Brno) by si pak mohli polepšit.
Čtvrtá ČSSD má potenciál 16 procent. „Pokud by ČSSD chtěla dosáhnout podobného výsledku jako v minulých volbách (17,67 procenta), musela by v těch současných maximálně vytěžit svůj potenciál, což je velmi nepravděpodobné,“ domnívají se autoři výzkumu.
Svou účastí v podzimních volbách si v době sběru dat bylo v Brně zcela jisto 48 procent dotázaných. „Ochota účasti je vyšší než v případě Ostravy, ale obdobná té v Praze, což odpovídá i skutečné volební účasti v minulých volbách,“ upozorňují výzkumníci. Deklarovaná účast narůstá zejména se vzděláním, ale částečně roste také s věkem.
Kromě jedenácti pozvaných stran a hnutí se o hlasy voličů v Brně ucházejí také uskupení Sportovci, Zvířata jsou můj život, Moravané, KSČM, Slušní lidé a Soukromníci, Romská demokratická strana, Smart moravská metropole, Brno Plus, Brněnští senioři, Maffie.cz a Jauner Československo 2018.
Městu zatím vládne středopravicová koalice
Brněnské zastupitelstvo má 55 členů. Před čtyřmi lety v komunálních volbách zvítězilo ANO, které získalo 19,9 procenta hlasů a 13 mandátů. Druhá ČSSD obsadila v zastupitelstvu se ziskem 17,7 procent 11 křesel. Hnutí Žít Brno s podporou Pirátů dostalo 11,9 procenta a 7 mandátů, stejně jako KDU-ČSL s 11,8 procenty. Do zastupitelstva se dostala ještě ODS s pěti křesly (7,6 procenta), po čtyřech mandátech získala Strana zelených (7,4 procenta), KSČM (6,7 procenta) a TOP 09 (6,6 procenta).
Koalici po volbách uzavřely ANO, Žít Brno, KDU-ČSL a Strana zelených. Lidovci ji sice na čas opustili, ale vrátili se do ní v červnu 2016, kdy se připojila také TOP 09.
Primátorem města je Petr Vokřál (ANO), který post držel celé čtyřleté funkční období. Jeho prvním náměstkem je nyní Petr Hladík (KDU-ČSL), dalšími náměstky Richard Mrázek (ANO), Matěj Hollan (Žít Brno s podporou Pirátů), Martin Ander (Zelení) a Jaroslav Kacer (TOP 09).
Podle průzkumu Kantar TNS a Median pro ČT je podle obyvatel největším problémem v Brně doprava. Za zásadní to považuje 71 procent dotázaných, což je podobný výsledek jako v Praze. Zhruba polovina Brňanů označila za zásadní problém také nedostupnost bydlení, dvě pětiny korupci.
Vnímání problémů se liší s věkem, vzděláním i politickou orientací. Doprava je častěji tématem pro vysokoškoláky a lidi mezi 40 a 59 lety. Kritika korupce, kriminality nebo soužití s menšinami narůstá s věkem, častěji to za problém označují podporovatelé SPD nebo KSČM. Potíže s nezaměstnaností a chudobou vnímají především mladí lidé do 29 let a lidé s nižším vzděláním.
- Diskuse z Brna byla čtvrtou ze šesti debat České televize před komunálními volbami. Střídavě se představují kandidáti ze tří největších měst a tří obcí, které v uplynulých třech letech získaly titul Vesnice roku. Debaty probíhají vždy v úterý a ve čtvrtek. První byla z Heřmanova na Vysočině, následovaly debaty z Ostravy a Kašavy na Zlínsku. Po Brně přijde na řadu 25. září Krásná na Chebsku a 27. září Praha. V předvečer voleb zařadí Česká televize do programu Volební finále s devíti zástupci politických stran a hnutí.