Sérii diskusí České televize před komunálními volbami zahájila debata komunálních, krajských i vládních politiků z obce Heřmanov na Vysočině. O podmínkách pro život na venkově a také o dopravě na Vysočině hovořila starostka Vesnice roku 2017 Pavla Chadimová, ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO), hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek (za ČSSD), jeho náměstek Pavel Pacal (Pro Třebíč), architekt Juraj Dulenčín a prezident Svazu cestujících ve veřejné dopravě Miroslav Vyka.
Tři týdny do voleb. Heřmanov na Vysočině se chce rozrůst a čeká na dopravní změny
První předvolební debata ČT z Heřmanova (zdroj: ČT24)
Často se v posledních letech opakuje zpráva, že se venkov vylidňuje. Jsou obce, kde museli zavřít školu, ale jsou i takové, kde ani žádné děti, které by do školy mohly chodit, nejsou. Heřmanov patří k těm, které v současnosti nedovedou školu naplnit, starostka Pavla Chadimová je ale přesvědčena, že se to změní. Vysloveně vylidnění Heřmanovu nehrozí, vedení obce navíc slibuje, že zasíťuje nové pozemky, kde následně bude možné bydlet.
Peníze na obchod, peníze na kanalizaci… Cesta k dotacím je přitom problematická
Za zásadní považuje starostka udržení základních služeb. „Začali jsme provozovat svůj obchod, provozujeme poštu, chceme znovu otevřít školu, až budeme mít dost dětí. Nabízíme dostatek služeb, které jsou na vesnici potřeba,“ míní. Připomněla, že po zavření základní školy funguje alespoň komunitní škola nabízející kroužky.
Obec ale musí také investovat, v Heřmanově právě chystají stavbu kanalizace, předtím také stavěli plynovod a vodovod. Je přitom důležité vše mít, a současně se nepředlužit. V některých případech pomohou dotace, pro malé obce ale bývá obtížné se k nim dostat; obzvlášť to platí pro ty evropské, u kterých se musí obec na investici výrazně podílet sama.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová přiznala, že sama „nerozumí tomu, proč nutíme všechny příjemce předfinancovat si to ze svého“, je však přesvědčena, že s tím v současném programovacím období již nedokáže nic udělat. Slíbila nicméně, že v příštím období po roce 2021 by se situace již měla změnit.
Debata z Heřmanova: I vesnice roku musí hledat způsoby, jak přilákat obyvatele (zdroj: ČT24)
Chce-li si vesnice uchovat ráz, musí si na to nastavit pravidla, nabádá architekt
Když se chce obec rozvíjet jako Heřmanov – kde nejenže by měly být k dispozici pozemky pro novou výstavbu, ale radnice chce zřídit i startovací byty – hrozí jí, že ztratí svůj tradiční venkovský charakter. V minulých dobách vyrostly v některých větších vsích bytovky, nezřídka paneláky, později se některé vesnice ocitly v obklíčení extravagantních staveb „podnikatelského baroka“.
Podle architekta Juraje Dulenčína z Ústavu architektury Vysokého učení technického v Brně je důležité – pokud chtějí radnice takový trend změnit – dbát na stanovení pravidel. „To, jak bude vypadat venkov, reguluje územní plán. Je vždy dobré, když obec doplní regulativa, která by mohla doplnit ráz obce,“ shrnul. Starostka Chadimová ujistila, že Heřmanovští pravidla hlídají. „Třeba u nových parcel, které chceme vybudovat, si chceme nechat udělat studii, aby to bylo uzpůsobeno venkovskému rázu,“ ujistila.
Architekt to ocenil. „Obec Heřmanov si ráz drží. Pokud se podíváte například na výšku zástavby – výška hřebene 8 metrů, dejme tomu, tvar střechy – šikmé. Máte dvě vertikální dominanty, je to kostel a torzo lihovaru, respektive komín, který tady zůstal. Je důležité dávat pozor, aby nevznikla výšková zástavba, třeba bytový dům, který má výšku hřebene 20 metrů,“ poznamenal.
Události v regionech: Malá obec s 200 obyvateli hostí první ze série předvolebních debat (zdroj: ČT24)
Každý kandidát sám za sebe a žádné strany. Obec to stmeluje, myslí si obyvatelé
O tom, jak se bude obec dále rozvíjet, bude i po nadcházejících komunálních volbách rozhodovat zastupitelstvo v čele se starostou či starostkou a místostarostou. Heřmanov je v tomto případě jednou z obcí, kde místo politických stran nebo třeba i místních hnutí kandiduje každý jen sám za sebe; každý kandidát do zastupitelstva figuruje separátně na vlastní kandidátní listině.
Starostka se sama snaží zajistit, aby bylo kandidátů dost a kandidovali ti, o které lidé stojí. Uspořádala proto ve dvousethlavém Heřmanově anketu o to, kdo by měl obec vést, a oslovila dvacet nejoblíbenějších sousedů. Nakonec jde do voleb čtrnáct kandidátů.
Obyvatelé obce si na takový systém zvykli a míní, že je nejlepší. „Myslím, že politické strany na obce vůbec nepatří. Zažili jsme to v předchozích dobách. Pokud fungovaly politické strany, nastaly velké rozepře,“ řekl Vlastimil Lunda z Heřmanova. Takto se podle něj naopak „docílí toho, že se obec stmeluje a nedochází k rozepřím“.
Integrovaná doprava: Krajský projekt se zásadním dopadem na obce
Jednou z nejdůležitějších změn, které by měly v příštím volebním období přijít, je vznik vysočinského integrovaného dopravního systému. I když jde o krajský projekt, zásadní je především pro obce a jejich obyvatele. V současnosti si Heřmanovští stěžují zejména na špatné návaznosti na autobusy, které z obce jezdí. Spoje totiž sice zastavují u nádraží v Křižanově, ale tam na ně často nic nenavazuje.
I když si Křižanovští (a lidé z nedalekého Velkého Meziříčí) loni vybojovali obnovené zastavování rychlíků, návaznost mezi autobusy a vlaky je prachbídná. Třeba cestující, který jede z Heřmanova autobusem v 6:42, přijede ke křižanovskému nádraží šest minut po odjezdu vlaku do Prahy a hodinu a půl před vlakem do Brna. V dohledné době po příjezdu autobusu nejezdí ani osobní vlak do Žďáru nad Sázavou, kam míří středoškoláci.
Integrace dopravy by to měla změnit – v ideálním případě tak, aby na sebe spoje navazovaly, hejtman Jiří Běhounek navíc slibuje, že by mělo jezdit více autobusů do nejmenších vesnic, naopak by již neměly vést souběžně autobusové linky s železnicí. „Neměly by být dablovány spoje – autobusy a vlaky. Počet spojů by měl vzrůst o 30 procent,“ upřesnil.
Vysočina je posledním krajem, kde integrovaná doprava nefunguje. Jinde funguje buď na celokrajské úrovni, nebo alespoň v části jeho území. Podle Běhounka, který vede Vysočinu již od roku 2008, je to kvůli specifickému členění kraje. „Znáte jiný kraj, který byl vytvořen ze tří jiných krajů, které k sobě neměly vazbu?“ podotkl. Připomněl přitom, že návrh na integrovaný dopravní systém předložilo krajské vedení zastupitelům již před osmi lety, ti jej však zamítli.
Na nové verzi se mají finančně podílet i obce. Hejtman to vysvětlil tím, že kraj bude nově objednávat i doplňkové spoje, které dnes platí radnice, a proto bude chtít, aby to krajskému úřadu vynahradily. Mělo by jít o příspěvek ve výši 70 korun na obyvatele za rok, celkem očekává kraj, že mu přijde 35 milionů.
Jak ale podotkla heřmanovská starostka, lidé jsou na poměrně špatné fungování veřejné dopravy zvyklí. „Většina občanů naší obce má minimálně jeden automobil,“ upozornila. Veřejnou dopravu tak využívají hlavně děti k cestě na základní školu – byť i zde by rodiny žáků, kteří jezdí do Osové Bítýšky, uvítaly zrychlení spojů – a ostatní se dopraví buď do cíle, nebo alespoň k nádraží vlastním vozem.
Debata z Heřmanova: Vysočina zkouší vytvořit integrovaný systém již podruhé (zdroj: ČT24)
- Diskuse z Heřmanova byla první ze šesti debat České televize před komunálními volbami. Střídavě se představí kandidáti ze tří největších měst a tří obcí, které v uplynulých třech letech získaly titul Vesnice roku. Debaty proběhnou vždy v úterý a ve čtvrtek. Po Heřmanovu bude 13. září následovat debata z Ostravy, v dalším týdnu 18. září z obce Kašava, 20. září potom z Brna a konečně 25. září z Krásné a 27. září z Prahy. V předvečer voleb zařadí Česká televize do programu Volební finále s devíti zástupci politických stran a hnutí.