Pokud chtějí malé obce zůstat „zdravé“, měly by připlácet na obchod i školu, zaznělo v debatě v Kašavě

Pokud mají lidé zůstávat v menších obcích, musí mít alespoň základní služby v podobě lékaře, obchodu, hospody a školy. A to i za cenu, že bude radnice třeba fungování obchodu finančně podporovat. Zaznělo to v předvolební debatě z Kašavy. Ta předloni získala titul Vesnice roku a významně podporuje hlavně školu. V Kašavě debatovali starosta Josef Jarcovják, Michal Ševera ze Svazu obchodu a cestovního ruchu, sociolog Daniel Hanzl, předseda sdružení samospráv Stanislav Polčák, Bohumil Kartous z organizace EDUin, děkan královéhradecké Pedagogické fakulty František Vaníček a obyvatelé obce o tom, co trápí ves na Zlínsku, ale i moravský a český venkov obecně.

Video Volby 2018 - Kašava
video

Předvolební debata z Kašavy

Kašava má asi 900 obyvatel. Tento počet je vcelku stabilní, podle starosty Josefa Jarcovjáka je to i proto, že je obec v ochranném pásmu zdroje pitné vody, takže se nemůže neomezeně rozrůstat. Zásadní ale je spíše to, že obyvatel neubývá. Právě to je problém, se kterým bojuje stále více obcí, byť sociolog Daniel Hanzl míní, že jde hlavně o obce, které jsou ještě menší než Kašava. Ta je navíc „chráněna“ svojí polohou – je docela blízko od Zlína.

„Týká se to obcí, které jsou dále od aglomerovaných center – větších měst. Zůstává tam především starší populace, mladší emigruje do měst za prací, za studiem,“ popsal sociolog.

Obchod se v nejmenších obcích neuživí, bez něj ale lidé odcházejí 

Pro obce, odkud lidé ve velkém odcházejí, bývá charakteristické to, že nemají svým obyvatelům co nabídnout. „Je to o tom, jakou mají občanskou vybavenost. Jestli mají školu, školku, vodovod, jestli mají sportovní a kulturní vyžití, jestli mají lékaře,“ míní i předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák (STAN). Jestliže Kašavou znějí stížnosti především na to, že zde chybí zubař, jsou i taková místa, kde není žádný lékař, ale ani obchod.

Viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Michal Ševera upozornil, že i to souvisí s velikostí, protože v nejmenších obcích bývá provozování obchodu ztrátové. „Pokud obec není spádová a nenabaluje na sebe turismus, je 400 až 500 lidí mezní pro to, aby obchodník zkrachoval,“ vyčíslil. Připustil, že v některých krajích dostávají obce od krajských úřadů příspěvky, aby obchody mohly zůstat, ale nejde podle něj o systémové řešení.

Stanislav Polčák se ale domnívá, že úbytek obchodů souvisí i s rostoucí administrativní zátěží. Obchodníci podle něj raději zavírají, než by se přizpůsobovali novým požadavkům, které na ně stát klade. Zmínil se přitom o změnách v pravidlech pro živostníky, EET a také kontrolním hlášení DPH. Ačkoli Michal Ševera není přesvědčen, že jsou Polčákovy důvody to hlavní, je jisté, že obchodů ubývá velmi rychle. Podle průzkumu Sdružení místních samospráv přišla například na Prostějovsku za poslední tři roky o své obchody třetina obcí pod 500 obyvatel.

Kromě lékařů, obchodů a hospod – což je instituce pro zdravý život obce obzvláště důležitá a není podstatné, že třeba v Kašavě supluje hospodu cukrárna – stojí a padá obec a její rozvoj se školou. Fungování škol v obcích jde ruku v ruce s vylidňováním nebo naopak příchodem nových obyvatel.

Aby škola fungovala, musí obec dávat čím dál víc. Navíc je málo učitelů 

Když Kašava před dvěma lety získala titul Vesnice roku, uvedla odborná komise mimo jiné, že „budoucnost života obce představuje moderní školní areál s mladým cílevědomým vedením a šikovnými žáky“. Ovšem ani v obci na pohled příkladné nefunguje vše dokonale. Jedním z problémů jsou peníze, podle starosty je nutné do školy stále více investovat z obecního rozpočtu. „Rok od roku se snižuje státní podpora jak na pomůcky, tak na platy a podporu školství. Takže nezbývá, než aby to obec zalepila ze svého,“ poukázal.

V posledních dvou letech však ředitel mateřské a základní školy v Kašavě Zdeněk Vlk pociťuje sílící nedostatek učitelů. Nepomáhají ani pobídky, se kterými radnice přišla. „Máme tady učitelské byty, ale uchazeči na to nereagovali,“ posteskl si ředitel.

Nedostatek učitelů je podle Bohumila Kartouse z organizace EDUin problém celorepublikový – většina kantorů je ve věkové skupině nad 55 let, mladí absolventi pedagogických fakult je přitom nenahrazují. Asi polovina v oboru vůbec nezačne pracovat a mnoho dalších jde jinam, když zjistí, že z učitelského platu neuživí rodinu. Upozornil přitom na srovnání OECD, které poukázalo na velmi nízkou kvalitu školství v Česku.

„Českým učitelům platíme nejhorší plat ve srovnání s dalšími vysokoškolsky vzdělanými absolventy v naší ekonomice. Průměrně bere český učitel 56 procent toho, co bere jiný vysokoškolák. Česká republika investuje do svého vzdělávacího systému jednu z nejnižších částek v rámci OECD. A tam jsou zahrnuty země, které jsou rozvojové,“ shrnul Bohumil Kartous.

Kašavský ředitel Vlk si ale zároveň postěžoval i na úroveň mladých učitelů. Ti totiž mohou být připraveni na to nejdůležitější, tedy práci s dětmi, jenomže to nakonec nestačí. „Školství není jenom o práci s dětmi. Je to o práci s kolegy, s rodiči. Pokud nebude trojúhelník rodič–učitel–žák, je to o ničem,“ míní Zdeněk Vlk.

Podle děkana Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové Františka Vaníčka je to i důsledek pohřbení kariérního řádu. „Zaváděl změnu v tom, že absolvent přijde do školy, má nějaké adaptační období (…) a v té době spolupracuje se vzdělávací institucí,“ popsal děkan. V tomto adaptačním období by se o nováčka staral zkušený učitel v roli mentora.

Alespoň dílčí změnu v tomto duchu očekává Vaníček od novely vysokoškolského zákona. Měla by podle něj stanovit standardy pro učitelské povolání.

Jak ale poznamenal Bohumil Kartous, „rychlost změny je relativně pomalá oproti tomu, jak rychle bychom potřebovali, aby se to změnilo“. V budoucnu tak menší školy dost možná čeká zásadní problém související s nedostatkem kantorů. Starosta Josef Jarcovák by přitom byl raději, kdyby se situace vyvíjela opačně. Podpořil změnu financování škol tak, aby peníze šly nikoli podle počtu žáků ve třídě, ale podle počtu odučených hodin učitelem, za ideál považuje osmnáct žáků ve třídě. To ovšem klade vyšší nároky na počet učitelů než například 30 žáků.

  • Diskuse z Kašavy je třetí ze šesti debat České televize před komunálními volbami. Střídavě se v nich představují kandidáti ze tří největších měst a tří obcí, které v uplynulých třech letech získaly titul Vesnice roku. Debaty se konají vždy v úterý a ve čtvrtek. První debata se odehrála 13. září v Heřmanově, o dva dny později následovala debata z Ostravy. Po kašavské diskusi následuje ve čtvrtek 20. září předvolební debata v Brně, pak 25. září předvolební diskuse v Krásné a 27. září v Praze. V předvečer voleb zařadí Česká televize do programu Volební finále s devíti zástupci politických stran a hnutí.